ní zákona č. 361/1999 Sb. (v textu též „zákon o státní památkové péči“) Není-li z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu zřejmé, zda je důvo- dem odnětí povolení k restaurování podle $ 14a odst. 10 písm. c) zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pouze poškození kulturní pa- mátky, a nikoliv i další skutečnosti, jež jsou uváděny v rozhodnutí minis- terstva i v rozkladovém rozhodnutí, avšak jež nejsou ani v jednom z nich dány do příčinné souvislosti s poškozením kulturní památky, činí to dané rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů a soud je zruší podle ustanovení $ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Podle ustanovení $ l4a odst. 10 zákona o státní památkové péči zruší Ministerstvo kultury povolení k restaurování z důvodů taxativně uvedených v tomto ustanovení. I když ministr neuvádí konkrétní důvod ve výroku napadeného rozhodnutí o rozkla- du, z jeho výslovného uvedení v odůvod- nění i z obsahu rozkladového rozhodnutí lze dospět k závěru, že se jedná o důvod uvedený pod písmenem c), tj. skutečnost, že držitel povolení k restaurování hrubým způsobem prokazatelně poškodil při res- taurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že ve správním řízení o odnětí povolení k res- taurování podle ustanovení $ 14a odst. 10 písm. c) zákona o státní památkové péči je třeba zaměřit dokazování na prokázání hrubého a prokazatelného poškození kul- turní památky, a pokud bude taková sku- tečnost prokázána (při dodržení proces- ních předpisů), dojde k odejmutí povolení k restaurování. V dané věci se správní orgán I. stupně soustředil na zma- pování činnosti žalobce, resp. Činnosti správního orgánu samého, a v rozhodnutí o odnětí povolení k restaurování jako dů- vod uvedl nejen poškození kulturní pa- mátky, ale též překročení oprávnění k restaurování, použití nevhodných tech- nologických postupů a materiálů, nezpra- cování restaurátorské zprávy a diletant- skou výrobu výdusků, což všechno nelze považovat za důkazy prokazující hrubé a prokazatelné poškození kulturní památ- ky, resp. tato souvislost z rozhodnutí správního orgánu I.
stupně nevyplývá. Podle názoru soudu je tomu tak proto, že žalovaný nezaznamenal v průběhu správ- ního řízení novelu zákona o státní památ- kové péči a vycházel z ustanovení dosa- vadního $ 14 odst. 8 tohoto zákona, podle kterého může být povolení k restaurování odňato, jestliže fyzické osoby nesplňují podmínky, za nichž jim bylo uděleno, ne- bo jestliže obnovu kulturních památek nebo jejich částí provádějí způsobem na- rušujícím jejich hodnotu. Přestože žalobce v rozkladu poukazo- val na to, že rozhodnutí vydané v I.
stupni je nepřehledné a vychází z nesprávného právního předpisu a vytýkal mu i další po- 375 526 chybení, ministr kultury v rozhodnutí na- padeném žalobou připustil, že z odůvod- nění tohoto rozhodnutí není zcela zřejmé vysvětlení výroku rozhodnutí, avšak pova- Žoval to za nepodstatné, neboť „vady obsa- hu odůvodnění nemají vliv na výrok sa- motný“. Ministr na návrh rozkladové komise změnil napadené rozhodnutí tak, že ve výroku a posléze i v odůvodnění uve- di správné ustanovení zákona; zcela však pominul, že Ministerstvo kultury zaměřilo dokazování na prokázání jiných skuteč- ností než těch, které jsou třeba k prokázá- ní důvodu odnětí povolení podle nové právní kvalifikace.
Fyto důkazy pak minis- tr bez dalšího převzal a považoval je za do- statečné pro odnětí povolení podle této ji- né právní kvalifikace. Jak v rozhodnutí ministerstva, tak v rozhodnutí o rozkladu absentuje hodnocení některých důkazů, zejména znaleckých posudků, u nichž obě rozhodnutí pouze konstatují, co uvádějí, nenakládají však s nimi jako s důkazy, kte- ré je třeba hodnotit zejména v kontextu s důkazy dalšími. Soud dospěl k závěru, že žalobou napa- dené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť rozhodnutí ministra není odůvod- něno tak, aby z něj bylo zřejmé, co je dů- vodem odnětí povolení k restaurování v případě žalobce - zda je jím jen poško- zení kulturní památky, a nikoliv skuteč- nosti, které jsou uváděny v rozhodnutí mi- nisterstva i rozkladovém rozhodnutí (viz výše), ale nejsou v přezkoumávaném roz- hodnutí dány do souvislosti s poškozením kulturní památky.
Couč) 526 Řízení před soudem: zjišťování skutkového stavu k $ 75 odst. 1 a $ 77 odst. 2 soudního řádu správního Za účelem zjištění skutkového stavu, který tu byl v době rozhodnutí České 2x správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod (S 75 odst. 1 s. ř. s.), může soud uložit posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí, aby - na podkladě lékařských zpráv o zdravotním stavu po- cházejících převážně z období přiměřeně předcházejícího dni rozhodnutí správního orgánu - vypracovala posudek o zdravotním stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti ke dni vydání rozhodnutí správního orgánu.
Mgr. Jaroslav B. ve V. proti Ministerstvu kultury o odnětí oprávnění k restaurování.