munikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákonů č.320/2002 Sb. a č. 411/2005 Sb. Ač zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v $ 77 odst. 5 2x4 nestanoví žádná kritéria, ze kterých má správní orgán v řízení o povolení výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích vycházet, je nut- né tato kritéria dovodit z $ 43 odst. 5 a $ 78 odst. 2 téhož zákona. Pro udělení výjimky musí být dány důvody hodné zvláštního zřetele a současně udělením výjimky nesrní být zmařen účel místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích.
Podle $ 77 odst. 5 zákona o silničním pro- vozu „[vlýjimky z místní a přechodné úpra- vy provozu na pozemních komunikacích po- voluje ten orgán nebo vlastník pozemní komunikace, který úpravu stanovil. Nelze však zejména povolit výjimku z maximální dovolené rychlosti, zákazu stání a zastave- ní, jestliže by byla ohrožena bezpečnost ne- bo plynulost silničního provozu“ Zákon o silničním provozu umožňuje po- volení výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, avšak nestanoví žádná kritéria, ze kterých má správ- ní orgán v řízení o povolení výjimky vycházet.
Hypoteticky se tak nabízejí tři možné výklady $ 77 odst. 5 zákona o silničním provozu. Zaprvé, správní orgán je povinen povolit výjimku každému, kdo o ni požádá. Takovýto výklad soud nepovažuje za správný. Podle $ 61 odst. 2 zákona 0 silničním provozu je místní úprava provozu na pozemních komu- nikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akus- tickými signály nebo dopravními zařízeními. Přechodná úprava provozu na pozemních ko- munikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená přenosnými do- pravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světel- nými signály a dopravními zařízeními ($ 61 odst. 3 téhož zákona).
Vycházeje z $ 78 odst. 2 zákona 0 silničním. provozu, podle kterého „[dlopravní značky, světelné a akustické sig- nály, dopravní zařízení a zařízení pro pro- vozní informace se smějí užívat jen v tako- vém rozsahu a takovým způsobem, jak to 515 2584 nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem“, nastíněný vý- klad by vedi k faktickému popření významu a smyslu místní a přechodné úpravy na po- zemních komunikacích. Vyžaduje-li totiž bez- pečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zá- jem umístění dopravní značky, lze jen stěží akceptovat, aby umístěná dopravní značka platila pouze pro toho, kdo nepožádá o udě- lení výjimky.
Zadruhé, je zcela v benevolenci správního orgánu, zda výjimku udělí. Ani tento výklad nepovažuje soud za správný. Vychází přitom z vlastního znění $ 77 odst. 5 zákona o silnič- ním provozu. Zákon používá sloveso „povolu- je“, nikoli spojení „může povolit“, které by teprve svědčilo o tom, že je povolení výjimky věcí volné úvahy správního orgánu. Z použití slovesa „povoluje“ lze dovodit, že kritéria, ze kterých má správní orgán v řízení o povolení výjimky vycházet, nejsou povahy subjektivní, tj. nezáleží na subjektivním mínění správní- ho orgánu, nýbrž jsou povahy objektivní, při jejichž naplnění je správní orgán povinen vý- jimku udělit.
Nejsou-li předchozí výklady možné, je ne- zbytné provést výklad třetí, který soud pova- žuje za výklad správný. Lze jej popsat tak, že správní orgán je povinen udělit výjimku v případě, kdy jsou naplněna objektivní krité- ria pro její udělení. Nejsou-li tato objektivní kritéria naplněna, je správní orgán povinen výjimku neudělit. Nezbývá než tato objektiv- ní kritéria definovat. V této věci se žalobce domáhal výjimky ze zákazové dopravní značky B12 [$ 9 odst. 1 písm. m) vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních ko- munikacích a úprava a řízení provozu na po- zemních komunikacích], která zakazovala vjezd nákladních automobilů a traktorů.
Prvé kritérium je dovoditelné z věty prvé $ 43 odst. 5 zákona o silničním provozu, kte- ré je v případě žalobce analogicky aplikova- telné na řízení o udělení výjimky podle $ 77 odst. 5 téhož zákona. 516 Ustanovení $ 43 zákona o silničním pro- vozu stanoví, jako je tomu obdobně v případě dopravní značky B12, omezení, resp. zákaz jízdy některých vozidel. Jediným rozdílem je, že v případě zákazu uvedeného v $ 43 odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu je zákaz sta- noven přímo zákonem, zatímco v případě zá- kazu provedeného dopravní značkou B12 je zákaz stanoven opatřením obecné povahy.
Podle $ 43 odst. 1 zákona o silničním provo- zu je v písmenech a) až c) specifikovaných dnech a časech na dálnici a na silnici I. třídy zakázána jízda nákladním a speciálním auto- mobilům a zvláštním vozidlům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg a ná- kladním a speciálním automobilům a zvlášt- ním vozidlům o maximální přípustné hmot- nosti převyšující 3 500 kg s připojeným přípojným vozidlem. Podle $ 43 odst. 2 zákona o silničním provozu je v písmenech a) až c) specifikovaných dnech a časech na silnici I.
třídy mimo obec v období od 15. dubna do 30. září zakázána jízda zvláštním vozidlům, potahovým vozidlům a ručním vozíkům o celkové šířce větší než 600 mm. Z věty prvé $ 43 odst. 5 zákona o silnič- ním provozu vyplývá, že „[zle zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjímku“. Prvním kritériem, ze kterého je nutné v řízení o povolení výjimky vycházet a které vyplývá z $ 43 odst. 5 zákona o silničním pro- vozu je, že pro udělení výjimky jsou dány dů- vody hodné zvláštního zřetele.
Druhé kritérium je dovoditelné z již citova- ného $ 78 odst. 2 zákona o silničním provozu. Je-li podle tohoto ustanovení možné umístnění dopravní značky pouze v rozsahu a způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bez- pečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zá- jem, je nutné trvat na tom, aby udělením vý- jimky nedošlo ke zmaření účelu jejího umís- tění. Výjimka je totiž již svojí podstatou odchylkou od obecného pravidla. Došlo-li by k udělení výjimky, která by zmařila účel umís- tění dopravní značky, nejednalo by se o vý- jimku, nýbrž o nové obecné pravidlo.
Druhé kritérium je možné definovat tak, že udělením výjimky nesmí být zmařen účel místní či přechodné úpravy provozu na po- zemních komunikacích. Dlužno dodat, že prvé i druhé kritérium musejí být naplněny současně. Nenaplnění byť jednoho z kritérií 2 X4 je důvodem pro zamítnutí žádosti o udělení výjimky. Podie $ 3 správního řádu „[nlevyplývá-lí ze zákona něco jiného, postupuje správní or- gán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž ne- Jsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v f 2“.
Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán ($ 50 odst. 2 správního řádu). Podle $ 52 věty druhé správního řádu není správní orgán vá- zán návrhy účastníků na provedení důkazů, vždy je však povinen provést důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Řízení o udělení výjimky podle $ 77 odst. 5 zákona o silničním provozu není řízením sporným ve smyslu $ 141 správního řádu, a proto odpovědnost za zjištění skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí ve věci samé leží zcela na správním orgánu.
Správní orgány jsou povinny zjistit, zda jsou pro udě- lení výjimky dány tvrzené důvody hodné - zvláštního zřetele, a za tím účelem provést potřebné důkazy. Současně jsou povinny zjis- tit, zda udělením výjimky bude či nebude zmařen účel místní či přechodné úpravy pro- vozu na pozemních komunikacích, a za tím účelem taktéž provést potřebné důkazy. Pro řízení o udělení výjimky je naprostou nezbytností precizně formulovaný obsah žá- dosti o udělení výjimky, neboť tento v zásad- ním rozsahu určuje předmět řízení.
V žádosti musí být uvedeny nejen důvody, z jakých žada- tel o udělení výjimky žádá, nýbrž i skutečnosti další. Inspirativním, resp. analogicky aplikova- telným obdobně jako $ 43 odst. 5 zákona o sil ničním provozu, je $ 43 odst. 6 téhož zákona, resp. $ 1 odst. 1 vyhlášky č. 30/2001 Sb. Podle $ 43 odst. 6 zákona o silničním pro- vozu prováděcí právní předpis stanoví náleži- tosti žádosti o povolení výjimky podle od- stavce 5. Tímto právním předpisem je již zmíněná vyhláška č. 30/2001 Sb. V $ 1 odst. 1 této vyhlášky je uvedeno, že „[žjádost o udě- lení výjimky z omezení jízdy některých vozí- del obsahuje a) jméno, příjmení a trvalý po- byt fyzické osoby nebo, jeli žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu, popří- padě název a její sídlo, b) územní rozsah, popřípadě trasu, po které se bude vozidlo po- hybovat, a dobu požadované výjimky, c) účel a zdůvodnění výjimky, d) státní poznávací značku, druh, tovární značku a typ vozidla, pro které je požadována výjimka, e) jméno, příjmení a irvalý pobyt nebo obchodní fir- mu, popřípadě název a sídlo provozovatele vozidla, není-li sám žadatelem, f) a podpis žadatele, popřípadě otisk jeho razítka“.
Avizovanými dalšími skutečnostmi jsou především územní rozsah, popřípadě trasa, po které se bude vozidlo pohybovat, a doba požadované výjimky a státní poznávací znač- ka, druh, tovární značka a typ vozidla, pro kte- ré je výjimka požadována. Uvedení těchto skutečností v žádosti není samoúčelné, neboť bez uvedení těchto skutečností není vůbec možné posoudit, zda udělením výjimky bude či nebude zmařen účel místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunika- cích. Není-li zřejmé pro jaké vozidlo a v jakém územním či časovém rozsahu se o udělení vý- jimky žádá, nelze dovodit, jak bude udělením výjimky dotčena bezpečnost a plynulost pro- vozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem, tj. zájmy chráněné umístněním dopravní značky.
Není-li žádost o udělení výjimky úplná, je povinností správních orgánů žadatele k její- mu doplnění vyzvat. Tato povinnost vyplývá z $ 37 odst. 3 správního řádu, podle kterého „[njemá-li podání předepsané náležitosti ne- bo trpíli jinými vadami, pomůže správní or- gán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k to- mu přiměřenou Ihůtu“, a také z $ 45 odst. 2 správního řádu, podle kterého „[nlemá-li žá- dost předepsané náležitosti nebo trpíli jiný- mí vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu při- měřenou lhůtu a poučí jej o následcích ne- 517 2584 odstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (f 64)“.
(...) Přestože ze žádosti nebylo vůbec zřejmé, pro jaké vozidlo se o udělení výjimky žádá, správní orgány žalobce v rozporu s $ 37 odst. 3, resp. $ 45 odst. 2 správního řádu nevyzvaly k jejímu doplnění. Na samém počátku řízení tak došlo k závažnému procesnímu pochybe- ní, které znemožnilo věcné posouzení žádos- ti žalobce. Toto procesní pochybení mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnu- tí, neboť teprve při znalosti vozidla nebo vozi- del, pro které bylo o udělení výjimky žádáno, bylo možné posoudit, zda je možné výjimku udělit.
Přestože již toto procesní pochybení je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnu- tí, je vhodné z důvodu prevence upozornit na další pochybení správních orgánů. (...) Pokud jde o shora definované prvé krité- rium, teprve z odůvodnění napadeného roz- hodnutí lze dovodit, že žalovaný uzavřel, že pro udělení výjimky nejsou dány důvody hod- né zvláštního zřetele. Správní orgán I. stupně se naplněním prvého kritéria nezabýval. Ža- lovaný dospěl k závěru, že výjimku udělit ža- lobci není možné, neboť přístup ke svým po- zemkům může řešit jinak.
Žalovaný uvedl, že si žalobce může „upravit pozemek, ke které- mu existuje přístupová cesta bez dopravních omezení a který je v jeho vlastnictví tak, aby se mohl otočit a využívat pozemní komuni- kaci, na které nejsou žádná dopravní ome- zení“. K tomuto závěru je nutné podotknout, že je nepřezkoumatelný. Žalovaný zaprvé v rozporu s $ 68 odst. 3 správního řádu ne- uvedl podklady pro svůj závěr o nenaplnění prvého kritéria ani úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a na základě kterých dospěl k závě- ru, že žalobce může k otáčení vozidel využít jiný svůj pozemek.
Zadruhé, v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí přesná speci- fikace pozemku, kde má k vybudování točny dojít. Zatřetí, žalovaný ani správní orgán I. stupně neprovedli žádné šetření za účelem zjištění stavu na místě samém. K tomuto úče- lu slouží institut důkazu ohledáním podle $ 54 správního řádu. Žalovaný tedy nejenže porušil $ 68 odst. 3 správního řádu, nýbrž po- 518 rušil také $ 3, $ 50 odst. 2 a $ 52 větu druhou, když nebyl zjištěn skutkový stav věci v rozsa- hu potřebném k učinění závěru o tom, že pro udělení výjimky nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele.
Pokud jde o druhé kritérium, lze z obsahu odůvodnění správních rozhodnutí dovodit, že dospěly k závěru, že udělením výjimky by byl zmařen účel místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Správ- ní orgány uzavřely, že „komunikace vykazu- Je konstrukční poruchy zejména síťové trhli- ny a deformace vozovky ve stopě vozidel“ a „komunikace se nachází v poddolovaném území“. Ač žalovaný uvedl, že „pří udělení vý- jimky správní orgán přihlíží k současným Dpoměrům“, je nutné konstatovat, že žalovaný ani správní orgán L.
stupně v průběhu řízení o udělení výjimky neučinili žádné šetření za účelem zjištění stavu na místě samém. Nebyl proveden důkaz ohledáním podle $ 54 správní- ho řádu. Správní orgán I. stupně pouze konsta- toval, že „dle sdělení pana V. bylo před zpra- cováním dokumentace „Posouzení a návrh dopravního řešení místní komunikace Chomle“ provedeno místní šetření“. Tvrzení třetí osoby o tom, že bylo provedeno místní šetření, není způsobilým důkazem o stavu na místě samém v době vedení řízení o žádosti žalobce.
Tímto je jedině důkaz ohledáním po- dle $ 54 správního řádu respektující proces- ní pravidla, kterými se provedení tohoto dů- kazu řídí. Dále je nutné upozornit na to, že vyjádření pana V. ze dne 10. 2. 2010 nelze po- važovat za pro správní orgány jakkoli zavazu- jící. Listina není opatřena náležitostmi podle $ 13 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a proto ji nelze považo- vat ani za veřejnou listinu podle $ 13 odst. 5 téhož zákona.
Z vyjádření navíc vůbec nevy- plývá, z jakého důvodu by nebylo možné po předmětné komunikaci projet třikrát až čtyři- krát v roce nákladním automobilem se dřev- ní hmotou, popř. bez ní. Zde je nutné znovu upozornit na to, že dosud není specifiková- no, o jaký konkrétní automobil či automobily se má jednat. V neposlední řadě je potřebné upozornit na to, že v odůvodnění správních rozhodnutí není konkrétně uvedeno, jakým způsobem má být kvalita předmětné komuni- kace ohrožována poddolovaností území obce Chomle a proč poddolování znemožňuje pro- jet po předmětné komunikaci třikrát až čtyři- krát v roce nákladním automobilem se dřevní hmotou, popř. bez ní.
Krom shora uvedené- ho se správní orgány dopustily také porušení $ 68 odst. 3 správního řádu, padle kterého je k správní orgán mímo jiné povinen uvést v odůvodnění rozhodnutí informaci o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastní- ků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhod- nutí. Správní orgány se vůbec nevypořádaly s listinami, které žalobce přiložil k žádosti o udělení výjimky, a to s vyjádřením Obvod- ního báňského úřadu v Plzni ze dne 23. 11. 2009 a vyjádřením Městského úřadu Radnice ze dne 30.
10. 2009. 2585 Telekomunikace: podkladové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu; výše příspěvku na účet univerzální služby k $ 31 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů" k $ 5 odst. 1 vyhlášky č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě pro- kazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence*“ L Existence pravomocného podkladového rozhodnutí Českého telekomunikač- ního úřadu, jímž bude ověřena výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování uni- verzální služby za rok 2002, je podmínkou síne gua non pro rozhodnutí 0 stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období.
II. Následné zrušení podkladového rozhodnutí Českého telekomunikačního úřa- du ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služ- by v roce 2002 znamená, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ při vy- dání rozhodnutí o stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období, nemá náležitou oporu, pokud jde o stanovení jedné ze základních hodnot potřebných podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, pro vydání to- hoto rozhodnutí.
Z.S. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o udělení výjimky z místní úpravy provozu