znění zákona č. 280/1997 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb. k vyhlášce hl. m. Prahy č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává tržní řád, ve zně- S14 ní pozdějších předpisů“ Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod může být zákonem omezeno; takovým omezením je i ustanovení $ 18 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zá- kona, které zmocňuje obec k vydání tržního řádu formou obecně závazné vyhlášky, a umožňuje jí tak pro úzetní jejího obvodu stanovit s přihlédnu- tím k místním podmínkám regulaci prodeje zboží. Nevybočuje-li taková re- gulace z mezí zákonného zmocnění, nelze ji považovat za zásah do ústavně zaručeného práva podnikat.
Žalobce dále poukázal na skutečnost, že ve stejné části města vedle sebe fun- gují a vzájemně si konkurují různé typy prodejních míst, kde je prodáván tisk, včetně tisku erotického a pornografické- ho. Těmito prodejními místy jsou klasic- ký „kamenný obchod“, prodejní stánek mimo „kamenný obchod“ podléhající ko- laudačnímu rozhodnutí a prodejní stán- ky mimo „kamenný obchod“ kolaudační- 508 mu rozhodnutí nepodléhající. Tržní řád za dané situace stanovil, že erotický a por- nografický tisk může být v centrální čás- ti města prodáván pouze v klasických „kamenných obchodech“, ve zkolaudo- vaných prodejních stáncích a současně i v nezkolaudovaných prodejních stán- cích, pokud jsou tyto stánky provozová- ny v tržnicích a na tržištích.
Z uvedené- ho je zřejmé, že erotický a pornografický tisk nebyli oprávněni prodávat pouze ti prodejci, kteří svou činnost sice řádně vykonávají na základě všech základních povolení a v souladu se zákonem, avšak v prodejním stánku, který nepodléhá ko- laudačnímu rozhodnutí a který součas- ně není umístěn v tržnicích či tržištích vymezených magistrátem. Tržní řád tak hrubým způsobem potlačil právo úzce vymezené skupiny osob podnikat a pro- vozovat jinou hospodářskou činnost tak, jak deklaruje čl. 26 Listiny základních práv a svobod.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě mj. uvedl, že nařízení hl. m. Prahy č. 25/2000 Sb., novelizující vyhlášku č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy, bylo vydáno na základě změny $ 18 živnostenského zákona s účinností od 1. 4. 2001. Tržní místa byla v souladu s tímto ustanovením rozdělena na: a) tržní místa v centrální části města, pro která bylo stanoveno, že u nich nesmí být druh zboží nebo posky- tované služby jiný než v tomto článku uvedený, b) ostatní tržní místa. V rámci této vyhlášky lze tedy určitý druh prode- je zboží, to znamená i pornografického a erotického tisku, na určitém místě za- kázat, aniž by tímto postupem došlo k překročení zákonného zmocnění.
Žaloba není důvodná. Z obsahu předloženého správního spisu vyplývá, že uložení pokuty před- cházelo provedení kontroly dne 7. li. 2001. Kontrolu zaměřenou na dodržová- ní tržního řádu provedli pracovníci ma- gistrátu v žalobcově prodejním stánku Cv centrální části Prahy). Při kontrole byl zjištěn prodej a nabídka erotického a pornografického tisku, což bylo v se- psaném protokolu označeno jako proti- právní jednání. Žalobcovy námitky proti protokolu o kontrole magistrát zamítl. Podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podni- kat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
Dle odst. 2 může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Podle $ 18 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, může obec v pře- nesené působnosti vydat tržní řád for- mou obecně závazné vyhlášky. Pro na- bídku, prodej zboží (dále jen „prodej“) a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona tržní řád vymezí: 4) místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“), a je- jich rozdělení (např. podle druhu prodá- vaného zboží nebo poskytované služby), b) stanovení kapacity a přiměřené vyba- venosti tržišť, c) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti, d) pravi- dla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti, e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řád- ného provozu.
Dle odst. 3 uvedeného ustanovení může obec v obecně závazné vyhlášce vydané podle odst. 1 stanovit, že se tato vyhláška nevztahuje na někte- ré druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu a že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány. Podle čl. la odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, se tržní místa rozdělují podle druhu prodávaného zboží nebo poskyto- vané služby na: a) tržní místa v centrální části města, u nichž konkrétní druh zbo- ží nebo poskytované služby nesmí být ji- ný než květiny a doplňkový sortiment, který se ke květinám váže, ovoce, zeleni- na, upomínkové předměty vztahující se k Praze nebo k České republice s vý- jimkou textilních, výtvarná díla, pohled- nice, plány a mapy města a republiky, knižní průvodce, tisk s výjimkou porno- grafického a erotického, jízdenky měst- ské hromadné dopravy, telefonní karty, ceniny, drobné psací potřeby, tabákové výrobky a drobné kuřácké potřeby, ob- čerstvení, vstupenky na kulturní progra- my a jízdenky na okružní jízdy městem, b) ostatní tržní místa, u kterých není druh prodávaného zboží nebo poskyto- vané služby předem omezen.
Zásadní žalobcovou námitkou v žalo- bě je tvrzení, že zastupitelstvo hl. m. Pra- hy překročilo vydáním tržního řádu roz- sah zákonného zmocnění zakotveného v živnostenském zákoně a vyloučením možnosti prodeje pouze určitého druhu výrobků a pouze z určitých prodejních míst omezilo jeho ústavně zaručené prá- vo svobody podnikání. Soud se s těmito námitkami neztotožnil. Článek 26 odst. 1 Listiny stanoví právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou čin- nost, jak se ho domáhá žalobce, ale záro- veň odst. 2 téhož ustanovení také ome- zuje toto právo tak, že zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
Z uve- 509 219 dené právní úpravy je patrné, že právo podnikat a provozovat jinou hospodář- skou činnost není právem absolutním, a proto nelze dovodit, že při této činnos- ti není subjekt nijak omezen; naopak to- to právo může realizovat jen v souladu s právním řádem. Uvedené právo tedy může být zákonem omezeno tak, jak zá- konodárce stanovil např. v $ 18 živno- stenského zákona, který zmocňuje obec k vydání tržního řádu formou obecně zá- vazné vyhlášky. Toto ustanovení určuje, jaké oblasti může obecně závazná vy- hláška obce regulovat, a ve svém důsled- ku umožňuje, aby obec pro území svého obvodu stanovila určitá omezení výše uvedeného práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, tedy stano- vit s přihlédnutím k místním podmín- kám určitou regulaci prodeje, který je realizován mimo zkolaudované provo- zovny.
Umožňuje také následnou kontro- lu dodržování vyhlášky a ukládání sankcí za její porušování. Ze shora uvedeného je nutno dovo- dit, že čl. la tržního řádu byl vydán v souladu s Listinou základních práv a svobod, na základě zmocnění v živno- stenském zákoně a v jeho mezích. Proto jsou všechny subjekty, jejichž činnosti se tržní řád týká, povinny tento obec- ně závazný právní předpis dodržovat. Předmětné ustanovení tržního řádu je v souladu s $ 18 živnostenského zákona, který po novele provedené zákonem č. 356/1999 Sb. s účinností od 1.
3. 2000 rozšířil původní zmocnění o možnost rozdělit ve vyhlášce místa podle druhu prodávaného zboží a poskytované služ- by, stanovit druhy prodeje zboží, na které se vyhláška nevztahuje, a určit, že některé druhy prodeje zboží nebo po- skytování služeb prováděné mimo pro- vozovnu v obci nebo její části jsou zaká- zány. Dle této nové právní úpravy byla 510 tržní místa v čl. la tržního řádu rozděle- na na tržní místa v centrální části města, pro která bylo stanoveno, že u nich ne- smí být druh zboží nebo poskytované služby jiný než v tomto článku výslovně uvedený, a na ostatní tržní místa.
Touto úpravou nedošlo k překročení zákonné- ho zmocnění, neboť shora citovaný člá- nek tržního řádu upravuje rozdělení míst podle prodávaného zboží nebo po- skytované služby. Ve spojení s citovaným zmocněním lze tedy i zakázat některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb. Oba správní orgány tak postu- povaly v souladu s novelizovaným usta- novením $ 18 živnostenského zákona, jehož smyslem bylo dle požadavků a po- třeb praxe upřesnit zmocnění obce upravit v tržním řádu i druh prodávané- ho zboží.
Konečně je nutno uvést, že soud ne- shledává důvodnou ani žalobcovu ná- mitku týkající se různých typů prodej- ních míst a prodeje tisku v nich, neboť odkaz na tyto skutečnosti je jen důsled- kem shora uvedené právní úpravy týkají- cí se některých druhů prodeje zboží. Lze proto uzavřít, že omezení podnikatelské činnosti spočívající v regulaci prodeje zboží nebo poskytování služeb tržním řádem, který byl vydán na základě zmoc- nění v živnostenském zákoně, je v soula- du s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
K žalobcově poznámce v replice k vy- jádření žalovaného k žalobě, že zákono- dárce neměl při novelizaci $ 18 živno- stenského zákona v úmyslu umožnit obci vyloučit prodej určitého sortimen- tu zboží, nýbrž pouze určité druhy pro- deje zboží (jako např. pochůzkový či podomní prodej), je nutno uvést, že ža- lobce v tomto vyjádření zaměňuje druh prodeje zboží s formou prodeje. Zmiňo- vaný pochůzkový či podomní prodej je způsobem provedení prodeje, tedy jeho formou, nikoliv druhem; proto ani toto vyjádření nemůže nic změnit na shora uvedených právních závěrech.
Cík) 220 Zaměstnanost: k předpokladům zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání k čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod k $ 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.
I. Funkce jednatele společnosti s ručením omezeným představuje ve smyslu ustanovení $ 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, vztah obdobný vztahu pracovnímu. Takovou osobu proto nelze zařadit do evi- dence uchazečů o zaměstnání a nevzniká jí právo na hmotné zabezpečení.
II. Zařazení uchazeče o zaměstnání do evidence představuje veřejno- právní akt, který je provedením čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svo- bod. Podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je sa- motná neexistence pracovního nebo obdobného vztahu, nikoliv toliko faktické nevykonávání činnosti v rámci tohoto vztahu. K předmětné evi- denci tak dochází, pokud jsou splněny zákonem stanovené formální pod- mínky, a orgán tuto evidenci provádějící proto není povinen zkoumat, zda v konkrétním případě skutečně příslušná činnost je či není vykonávána.
Slavomil B. v P. proti Ministerstvu vnitra o pokutu za porušení tržního řádu hl. m. Prahy prodejem erotického a pornografického tisku.