434 Fiktivní rozhodnutí o odepření poskytnutí informace ($ 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), jakož i fiktivní rozhodnutí o zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí o odepření poskytnutí informace ($ 16 odst. 3 téhož zákona), jsou ze své povahy nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů [$ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.].
Neposkytnutí požadovaných infor- mací odůvodnila žalovaná tím, že po- dle správního řádu, který je zákonem speciálním k zákonu č. 106/1999 Sb., nelze poskytnout informace, které jsou obsahem správního spisu, niko- mu jinému než účastníkovi řízení. Ji- né osobě lze povolit nahlédnutí do spisu, jen pokud prokáže odůvodně- nost svého požadavku. Žalobce ne- byl účastníkem řízení ani neproká- zal odůvodněnost svého požadavku. Podle žalované jsou pracovníci Ko- mise pro cenné papíry vázáni povin- ností mlčenlivosti podle $ 26 zákona 435 202 č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry, a tuto mlčenlivost nelze pro- lomit v zájmu svobodného přístupu k informacím, neboť jinak by došlo k ohrožení fungování státního dozo- ru na finančním trhu, a tím k ohro- žení finančního trhu vůbec, jakož i k neodůvodněným zásahům do osobnostních práv těch, s nimiž se ří- zení vede nebo kteří v řízení vystu- pují např. v roli poškozených.
Žalo- vaná se dále odvolala na právo Evropských společenství (zejména směrnici č. 85/611/EHS) s tím, že tato právní úprava neumožňuje, aby orgá- ny státního dozoru nad kapitálovým trhem a finančními institucemi po- skytovaly osobám soukromého práva jakékoliv informace ze správních spi- sů nebo konkrétní informace ze své činnosti. Žalovaná také upozornila na to, že právo na informace má sloužit pouze k realizaci práv politických (nikoliv jiných práv) a že v tomto pří- padě se žalobce nesnažil realizovat svá politická práva; meze svého prá- va tedy překročil a na poskytnutí in- formací i z tohoto důvodu nemá ná- rok.
Z obsahu správního spisu má Nejvyšší správní soud za prokáza- né, že žalobce požádal podle zák. č. 106/1999 Sb. dne 26. 2. 2002 o po- skytnutí informací, které jsou obsa- hem správního spisu vedeného v ří- zení s akciovou společností H., v likvidaci, ve věci zákazu veškerých převodů registrovaných cenných pa- pírů této společnosti. Komise pro cenné papíry jako povinný subjekt podle $ 2 citovaného zákona přiděli- la žalobcově žádosti číslo jednací, nicméně v zákonem stanovené patnác- tidenní lhůtě [$ 14 odst. 3 písm. c) ci- tovaného zákona] žalobci informace 436 neposkytla a ani nevydala rozhodnu- tí.
Proti fiktivnímu rozhodnutí žalo- vané o odepření informací ve smyslu ustanovení $ 15 odst. 4 citovaného zákona podal žalobce dne 19. 3. 2002 rozklad, jímž se domáhal změny na- padeného rozhodnutí. Žalovaná o po- daném rozkladu v zákonné lhůtě nerozhodla; dnem 6. 5. 2002, tj. mar- ným uplynutím lhůty k rozhodnutí o rozkladu, jejíž počátek byl odvozen ode dne doručení rozkladu, nastala tedy ve smyslu ustanovení $ 16 odst. 3 a 5 zákona č. 106/1999 Sb. fik- ce, že žalovaná rozklad zamítla a na- padené rozhodnutí potvrdila.
Vzhledem k tomu, že v daném pří- padě byly v obou stupních správního řízení splněny zákonné podmínky ve smyslu ustanovení $ 15 odst. 4 a $ 16 odst. 3 a 5 zák. č. 106/1999 Sb. pro vy- dání fiktivních rozhodnutí, která však neobsahují (a ani obsahovat ne- mohou) odůvodnění, musel by Nej- vyšší správní soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí konstruovat za použití obsahu vyjádření žalované důvody pro odepření informací, jež měl vyjádřit správní orgán sám. Pro takový postup nemá soud oporu v soudním řádu správním: zasahoval by tak totiž do pravomoci správního úřadu způsobem vymykajícím se principům soudní kontroly zákon- nosti.
Takový postup by rovněž mohl mít nepříznivý dopad v praxi, neboť povinné subjekty by informace podle zák. č. 106/1999 Sb. neposkytovaly ani by nerozhodovaly o odepření in- formací, a ponechávaly by tak rozho- dovací činnost na soudu. Takový stav jistě není žádoucí a zákonodárce jej nepochybně nezamýšlel. Protože s ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nejsou známy důvody, které vedly žalovanou k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že rozhodnutí, jehož vydání i existence je nastolena práv- ní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Protože předmě- tem soudního přezkumu je napa- dené rozhodnutí, nemohl Nejvyšší vedeným důvodům žalované, které uvedla až ve svém vyjádření k žalobě. Návrh žalované na přerušení říze- ní a předložení otázky ústavnosti zá- kona č. 106/1999 Sb. k posouzení Ústavnímu soudu neshledal Nejvyšší správní soud důvodným. (ci)
Jakub S. v P. proti Komisi pro cenné papíry o poskytnutí informace.