Pokud žalovaný správní orgán ustanoví ve správním řízení znalce podle 6 56 správního řádu z roku 2004 a uloží mu předložit písemný posudek v určité lhůtě, avšak znalec ve stanovené lhůtě posudek nepředloží a správní orgán jej k tomu ne- vyzve ani neučiní žádné kroky k získání posudku po dobu delší než 5 měsíců od uply- nutí stanovené Ihůty, je nečinný. Ustanovení $ 71 odst. 3 písm. b) správního řádu z ro- ku 2004 totiž prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí pouze o dobu nutnou ke zpracování znaleckého posudku. Takovou dobou je pak zásadně rozuměna lhůta sta- novená správním orgánem pro vypracování znaleckého posudku, případně správ- ním orgánem prodloužená na řádnou a důvodnou žádost ustanoveného znalce.
C..) Smyslem řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle $ 79 s. ř. s. je posoudit, zda je správní orgán nečinný, a pro tento případ mu nařídit vydá- ní rozhodnutí či osvědčení. Soudní řízení v tomto případě končí vydáním rozsudku, jímž se správnímu orgánu nařizuje vydat roz- hodnutí či osvědčení ve stanovené lhůtě. Smysl řízení je však dosažen až po jeho ukon- čení, tj. samotným faktickým vydáním roz- hodnutí či osvědčení. Soudní řízení má sa- mozřejmě svůj význam pouze tehdy, pokud nečinnost správního orgánu trvá.
Pomine-li nečinnost v průběhu soudního řízení (tj. správ- ní orgán vydá rozhodnutí), soud žalobu za- mítne podie $ 81 odst. 3 s. ř. s., neboť vychází ze skutkového stavu, který zde je v den roz- hodnutí soudu ($ 81 odst. 1 s. ř. s.). Zdejší soud při jednání konaném dne 17. 2. 2011 zjistil, že žalovaný dosud v před- mětném správním řízení rozhodnutí nevydal. 955 2411 Při posuzování důvodnosti žaloby soud vy- cházel zejména z judikatury Nejvyššího správ- ního soudu a příslušných ustanovení správní- ho řádu.
V rozsudku ze dne 31. 3. 2010, čj. 7 Ans 3/2010-138, Nejvyšší správní soud zdůraznil, že jedním z logických atributů požadavků na rozhodování orgánů veřejné moci v právním státě je rozhodování v přiměřeném čase, re- spektive rozhodování bez zbytečných průtahů. Kodifikaci tohoto obecného principu právní- ho státu ostatně obsahuje nejenom současně platný správní řád ($ 6 odst. 1), ale též správ- ní řády předchozí (srov. např. $ 3 odst. 3 správního řádu z roku 1967); uvedené ostat- ně plyne ze samotného ústavně zakotveného principu právního státu.
Podle $ 6 odst. 1 správního řádu vyřizuje správní orgán věci bez zbytečných průtahů. Ustanovení $ 71 správního řádu pak stanoví lhůty pro vydání rozhodnutí. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (odstavec 2 pak uvádí, co se rozumí vydáním rozhodnutí). Odstavec 3 stanoví, že „[plokud nelze rozhodnulí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-lí třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou oso- bám, jimž se prokazatelně nedaří doručo- vat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle JS 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posud- ku nebo k doručení písemnosti do cíziny“.
4%, V daném případě bylo správní řízení za- hájeno dne 26. 5. 2010, kdy bylo doručeno oznámení o jeho zahájení žalobci a osobě na řízení zúčastněné. Do dnešního dne uplynu- lo téměř 9 měsíců a rozhodnutí stále nebylo vydáno. Aplikuje-li zdejší soud na dané řízení $ 71 správního řádu, nemůže dospět k jiné- mu závěru, než že je žaloba důvodná. 956 Soud přitom nezpochybňuje, že žalovaný ve správním řízení prováděl řadu úkonů, kte- ré na sebe takřka bezprostředně navazovaly (výzvy k ústnímu jednání či předložení listin nebo vysvětlení, konání ústních jednání, roz- hodování o rozkladech), přičemž žalobce ža- lovanému neposkytoval téměř žádnou sou- činnost 4 naopak uplatňováním různých procesních institutů (omlouvání se z naříze- ných ústních jednání, podávání rozkladů) ža- lovanému provádění jednotlivých úkonů komplikoval čí znemožňoval a délku řízení tak, bez ohledu na to, zda záměrně či nikoli, prodlužoval.
Přestože tedy žalobce žalované- mu provádění správního řízení obecně ztěžo- val, a pro tuto aktivitu žalobce tak mohla být lhůta pro vydání rozhodnutí žalovaným oprávněně určitým způsobem překročena (nikoli však na devět měsíců, jak se stalo v da- né věci), případně jeho předsedou prodlou- žena, nečinnost žalovaného shledává soud v úkonu, kterého se aktivity žalobce nijak ne- dotýkaly, a to v ustanovení znalce a vyžadová- ní znaleckého posudku. Soud přitom nepova- žuje v daném případě za nutné zabývat se tím, zda znaleckého posudku bylo třeba, či nikoli, neboť i kdyby pro rozhodnutí ve věci znaleckého posudku třeba bylo, a o dobu nut nou k jeho zpracování se tak lhůta pro vydání rozhodnutí podle $ 71 odst. 3 písm. b) správ- ního řádu prodloužila (tedy v situaci pro ža- lovaného příznivější), má soud za to, že se ža- lovaný nečinnosti dopustil.
V daném případě byl znalec ustanoven dne 25. 5. 2010 (soud přitom nesouhlasí se žalobcem, že o této skutečnosti nebyl infor- mován, neboť mu byla oznámena jak do dato- vé schránky, tak poštou) a byla mu stanovena Ihůta k vyhotovení znaleckého posudku 30 dní. Znalec však žalovanému ve stanovené lhůtě posudek nepředložil a ve spisu není ani žád- né vysvětlení či omluva, proč tak neučinil. Znalecký posudek znalec předložil až 30. 11. 2010, tedy po více než pěti měsících po uply- nutí stanovené lhůty.
Z faktury přiložené ke znaleckému posudku přitom vyplynulo, že si znalec vyúčtoval odměnu za deset hodin prá- ce. Z toho lze podle názoru soudu oprávněně dovozovat, že více než oněch deset hodin práce mu vypracování posudku (včetně opat- ření podkladů a jejich studia) nezabralo. Soud tedy považuje lhůtu třiceti dnů, kterou žalovaný znalci stanovil k předložení posud- ku, za zcela přiměřenou. Pokud pak žalovaný po uplynutí této lhůty znalce k předložení posudku nevyzval a bez jakékoli aktivity ke znalci vyčkával až do doby jeho předložení (tedy více -než pět měsíců), nelze než ho po- važovat za nečinného.
Na právě uvedené nemá žádný vliv ani $ 71 odst. 3 písm. b) správního řádu, neboť citované ustanovení prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí pou- ze o dobu „nutnou ke zpracování“ znalecké- ho posudku. Takovou nutnou dobou je pak zásadně rozuměna lhůta stanovená správním orgánem pro vypracování znaleckého posud- ku, případně správním orgánem prodlouže- ná na řádnou a důvodnou žádost ustanovené- ho znalce. V daném případě tedy nutnou dobou bylo právě 30 dní stanovených žalova- ným znalci pro vyhotovení posudku v usne- sení o jeho ustanovení.
Jiná situace by byla, pokud by žalobce neposkytoval znalci po- třebnou součinnost a znemožňoval mu pří- stup k předmětné trafostanici. Nic takového však ze spisu neplyne. Na popsanou nečinnost žalovaného pak nemá žádný vliv ani skutečnost, že během té- to doby (tj. během období „čekání na znalec- ký posudek“) uskutečňoval ve správním říze- ní další úkony, ani to, že neprodleně po obdržení znaleckého posudku vyzval účastní- ky správního řízení k seznámení s podklady rozhodnutí. Žalovaný totiž za stěžejní pod- klad pro vydání rozhodnutí považoval právě znalecký posudek (to podle soudu plyne ze skutečnosti, že ihned po jeho obdržení účast- níkům sdělil, že byl shromážděn podklad pro rozhodnutí).
Pokud pak žalovaný dopustil, aby tento stěžejní podklad rozhodnutí byl získá- ván déle než půl roku, byl to on, kdo svojí ne- činností nepřípustně prodloužil délku daného správního řízení, která se v důsledku toho pro- mítá i do současného stavu. Nečinnost žalova- ného při vydání rozhodnutí tedy trvá stále. © 2412 Správní řízení: zjišťování rozhodných okolností; sw. say zásada koncentrace řízení k $ 50 odst. 3 větě druhé a $ 82 odst. 4 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) Podle $ 50 odst. 3 věty druhé správního řádu z roku 2004 v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena; toto ustanovení je tak ve vztahu k 6 82 odst. 4 téhož zákona lex specialis.
Má-li správní orgán povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena i bez návrhu (z logi- ky věci bez návrhu toho, komu má být povinnost uložena), nemůže se správní orgán ohledně návrhů takové osoby na provedení dalších důkazů současně dovolávat $ 82 odst. 4 správního řádu (zásady koncentrace řízení). Ustanovení $ 82 odst. 4.správního řádu na řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, nedopadá.
Akciová společnost MARCO CASTINARO proti Energetickému regulačnímu úřadu, za účasti akciové společnosti ČEZ distribuce, o vydání rozhodnutí.