zákonů I. Registrační úřad je oprávněn odmítnout kandidátní listinu sdružení nezávis- kých kandidátů toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátní listiny, resp. v případě, že kandidátní listina nebyla podána v souladu se zákonem stanove- nou procedurou (6 21 až $ 23 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev ob- cí). V opačném případě je povinen registraci kandidátní listiny provést.
II. Registrační úřad není oprávněn odmítnout registraci kandidátní listiny [$ 23 odst. 3 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí] sdružení ne- závislých kandidátů (které není politickou stranou ani hnutím) z důvodu, že již byla 56 pro téže volby do zastupitelstva obce zaregistrována kandidátní listina volební stra- ny jiného sdružení nezávislých kandidátů.
C.. Role registračního úřadu v procesu registrace kandidátních listin volebních stran sdružení nezávislých kandidátů ve vol- bách do obecních zastupitelstev je významně limitována kogentní právní úpravou, která re- striktivně omezuje možnosti postupu regist- račního úřadu. Podle $ 23 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nenastane-li situace předpokládaná v $ 23 odst. 2 téhož zá- kona) totiž registrační úřad může po pře- zkoumání kandidátních listin toliko provést registraci kandidátní listiny splňující zákon- né náležitosti, nebo odmítnout kandidátní listinu (pouze však v případě, že ta není po- dána v souladu se zákonem nebo neobsahuje zákonné náležitosti, popř. v případě, že poli- tická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož za- stupitelstva obce).
Krajský soud v této souvis- losti poznamenává, že náležitosti kandidátní listiny, resp. proces jejího podávání, tedy dů- vody, pro které je možno odmítnout registra- ci kandidátní listiny, jsou primárně stanove- ny zákonem o volbách do zastupitelstev obcí (viz $ 21 až 23 zákona o volbách do zastupi- telstev obcí), přičemž tento právní předpis, ostatně ani žádný jiný právní předpis, expli- citně nestanoví, že by mezi označené důvody pro odmítnutí kandidátní listiny volební stra- ny sdružení nezávislých kandidátů patřila i existence jiného „sdružení nezávislých kandidátů“.
Jinými slovy, registrační úřad může podle krajského soudu odmítnout re- gistraci kandidátní listiny sdružení nezávis- lých kandidátů pouze ze zákonem stanové- ných důvodů, mezi které patří nespinění zákonných náležitostí kandidátní listiny, resp. její nepodání v souladu se zákonem sta- 57 2171 novenou procedurou. Ostatně opačný po- stup by byl v rozporu i s imperativem obsaže- ným v čl. 2 odst. 3 Ústavy, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž mohou správní orgány postupovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stano- ví zákon.
Podrobněji k tomuto imperativu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 11. 1996, Pl. ÚS 14/96, č. 3/1997 Sb., http://nalus.usoud.cz, ve kterém se mj. uvádí, že „[d]le čl. 2 odst. 3 Ústavy: Státní moc slou- ží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které sta- noví zákon. Naplnění postulátu uvedeného v prvé části citovaného ustanovení je vyme- zeno požadavkem, aby se tak dělo jen v pří- padech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. V požadavku uvedeném v této druhé části je tak zabudována nejen garance proti zneužití státní moci, ale také nutnost zákon- ného podkladu pro její uskutečňování“ Toli- ko pro úplnost krajský soud dodává, že voleb- ní zákony je podle konstantní judikatury Ústavního soudu třeba vykládat ve prospěch zachování práv, tedy tak, aby byl zachován je- jich primární účel, tj. volit a být volen (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 15.
10. 1996, sp. zn. IV. ÚS 275/96, č. 104/1996 Sb. ÚS, http://nalus.usoud.cz). Výše uvedené lze tedy shrnout tak, že registrační úřad je znač- ně limitován při odmítání kandidátních lis- tin, resp. tak, že odmítnout registraci kandi- dátní listiny může registrační úřad pouze v případě jednoznačného naplnění zákon- ných důvodů, v opačném případě je povinen provést registraci kandidátní listiny, resp. vy- dat rozhodnutí o registraci. Pro podporu těchto závěrů odkazuje ostatně krajský soud i na obdobně vyznívající judikaturu, např. na usnesení zdejšího soudu ze dne 19.
4. 2006, čj. 31 Ca 161/2006-43, ve kterém bylo vyslo- veno, že z „f 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., v platném znění, tedy vyplývá, že registrační úřad musí bez možnosti jakékoli diskrece re- gistrovat kandidátní listiny, jsou-li jinak spl- něny zákonné podmínky. A contrario pouze pro případ, kdy jsou splněny zákonné pod- mínky, registrační úřad kandidátní listinu politického subjektu odmítne pro porušení J 21 nebo f 22 citovaného zákona. Regist- 58 rační úřad tudíž nemá žádné oprávnění v procesu projednání a registrace kandidát- ních listin posuzovat otázku možné zaměni- telnosti politických subjektů, resp. zneužití názvu“ Podpůrně k limitaci registračních úřadů v procesu registrace odkazuje krajský soud i na odbornou literaturu např. na Šimí- ček, V.
Právní a politologické problémy vo- leb. Acta Universitatis Brunensis, sv. č. 183, Masarykova univerzita : Brno, 1997, s. 23-26, či Vopálka, V.; Mikule, V.; Šimůnková, V.; Šo- lín, M. Soudní řád správní - komentář. C. H. Beck : Praha, s. 227, jakož i na usnesení Nej- vyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, čj. Vol 11/2004-31, č. 471/2005 Sb. NSS. Krajský soud tedy v souladu s $ 23 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí do- spěl k závěru, že registrační úřad může od- mítnout registraci kandidátní listiny pouze v případě nesplnění zákonných náležitostí, resp. v případě, že ta není podána v souladu se zákonem.
S ohledem na povahu souzené věci (kdy navrhovatelem je „SDRUŽENÍ NE- ZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“, které se z důvodu zaměnitelnosti, resp. matení voličů v před- mětné obci domáhá vydání rozhodnutí 0 zru- šení registrace kandidátní listiny jiné volební strany, a sice volební strany „Sdružení nezá- vislých kandidátů“) je dále třeba uvést, že záko- nodárce činí významný rozdíl mezi stranami volebními a politickými stranami (hnutími). Volebními stranami podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí totiž mohou být vedle registrovaných politických stran či hnutí i ne- závislí kandidáti, sdružení nezávislých kandi- dátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů.
Volební stranou tedy mohou být vedle poli- tických stran či hnutí (dále též pouze „poli- tické strany“) i jiné subjekty, např. právě sdružení nezávislých kandidátů. Pojem voleb- ní strany je tak pojmem podstatně širším než pojem strany politické. Podrobněji k tomu viz i Filip, J. Obecní volby v roce 2006 v judi- katuře ÚS - podněty pro legislativu i praxi. Právní zpravodaj, 2007, č. 4, s.
5. Podle $ 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v poli- tických stranách a v politických hnutích (dá- le jen „zákon o sdružování v politických stra- nách“), jsou přitom politické strany (na roz- díl od sdružení nezávislých kandidátů, u kte- rých zákon takto nestanoví) právnickými osobami s podrobně upraveným režimem (k tomu srov. $ 6 až $ 20 téhož zákona, které detailně upravují vznik, hospodaření, resp. zánik těchto politických stran). Byť tuzemská právní úprava nepodává podle krajského sou- du legální definici politické strany Gako je to- mu např. v případě německé právní úpravy, k tomu srov. např. $ 2 německého zákona o politických stranách - Gesetz ber die poli- tischen Parteien; BGBI I 1967, 773), jakož ani nepodává definici sdružení nezávislých kan- didátů, resp. nevymezuje jejich vztah, lze z odborné literatury dovodit, že politické strany jsou privilegovaným a trvalým sdruže- ním občanů, mají právní subjektivitu, podlé- hají registraci, jsou odděleny od státu, ve své organizaci a činnosti se řídí demokratickými principy a navzájem mezi sebou svobodně soutěží na základě principu rovnosti [k tomu srov. Šimíček, V.
Politické strany v právním řádu. In. Kunc J. (ed.) Demokracie a ústav- nost. Karolinum : Praha, 1999, s. 189]. Po- drobněji k politickým stranám a jejich výsad- nímu postavení viz i Filip, J. Ústavní právo České republiky. 4. vyd. Masarykova univerzi- ta: Brno, 2003, s. 347 a násl. Ze shora označe- ných důvodů podle krajského soudu zákono- dárce politické strany důsledněji chrání. Jedním z projevů této důslednější ochrany je podle krajského soudu i $ 6 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách, podle něhož se musí název politické strany a jeho zkratka výrazně lišit od názvu a zkratky stran, které již vyvíjejí Činnost na území České re- publiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.
Podrobněji k tomu viz rovněž Filip, J. Ústavní právo České republiky, op. cit., s. 357-358, který název politické strany dokonce připo- dobňuje k „firemní značce“. Dle krajského soudu však tuzemská právní úprava takto dů- sledně označení „sdružení nezávislých kan- didátů“ nechrání. To podle krajského soudu vyplývá již ze samotné podstaty tohoto insti- tutu, neboť „sdružení nezávislých kandidá- tů“ je na rozdíl od politické strany, k tomu viz výše, pouhým institutem umožňujícím účast ve volbách osobám (kandidátům), které ne- hodlají kandidovat za politickou stranu či hnutí, tedy pouhou konstrukcí umožňující účast kandidátů, kteří nekandidují v rámci politické strany či hnutí.
Krajský soud v této souvislosti doplňuje, že název „sdružení ne- závislých kandidátů“ bez jakéhokoliv pří- vlastku či přípony (na rozdíl od názvu „Hra- bětické sdružení nezávislých kandidátů“, „Sdružení nezávislých kandidátů za lepší Hrabětice“ atp.) je názvem obecným, specifi- kujícím pouze druh volební strany, resp. ná- zvem umožňujícím kandidaturu v obecních volbách. S ohledem na výše uvedené závěry je proto krajský soud názoru, že registrační úřad není oprávněn odmítnout registraci kandidátní listiny sdružení nezávislých kan- didátů z důvodu, že již byla pro téže volby do zastupitelstva obce zaregistrována kandidát- ní listina volební strany jiného sdružení nezá- vistých kandidátů.
2172 Daň z přidané hodnoty: dodání zboží osvobozeného od daně do jiného členského státu Evropské unie; důkazní břemeno k $ 64 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (v textu jen „zákon o DPH“) Důkazní břemeno o dodání zboží osvobozeného od daně z přidané hodnoty do jiného členského státu Evropské unie ($ 64 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), tj. prokázání faktického odeslání zboží z tuzemska plátcem oso- bě registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě, leží na plátci, kte- rý zdanitelné plnění uskutečňuje.
Písemné prohlášení kupujícího o přepravě zboží (5 64 odst. 5 citovaného zákona) je způsobilým důkazem jen za předpokladu, že od- 2172 povídá zjištěnému skutkovému stavu. V případě pochybností je prodávající povinen prokázat existenci dobré víry, že se svým jednáním neúčastnil daňového podvodu, tedy např. že v rámci svých obchodních aktivit přijal dostatečná opatření bránící ri- ziku možného daňového podvodu.
SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ proti Městskému úřadu Hrušovany nad Jevišov- kou, za účasti Sdružení nezávislých kandidátů, o návrhu na zrušení registrace kandidátní