kona č. 150/2000 Sb. (v textu též „zákon o silniční dopravě“) 136 Před uložením sankce podle $ 35 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o sil- niční dopravě, je třeba především postavit najisto, že osoba, které má být sankce uložena, je dopravcem ve smyslu $ 2 odst. 12 tohoto zákona.
Při ukládání pokuty vyšel správní or- gán IL. stupně z kontroly, provedené pra- covnicí odboru dopravy, při níž bylo zjiš- těno, že vozidlo provozované žalobcem jako podnikatelem bylo označeno střeš- ní svítilnou bílé barvy s nápisem „A...“. Dále bylo zjištěno, že žalobce nesdělil dopravnímu úřadu záměr používat toto vozidlo jako vozidlo taxislužby. Tím do- šlo k porušení ustanovení $ 21 odst. 3 zá- kona o silniční dopravě v návaznosti na ustanovení $ 14 odst. 3 písm. b) prová- děcí vyhlášky; s ohledem na to, že na vo- zidle, jemuž nebylo přiděleno evidenční číslo taxislužby, bylo umístěna střešní svítilnou bílé barvy s nápisem „A...“, do- šlo také k porušení $ 21 odst. 6 zákona o silniční dopravě.
Tím byla naplněna skutková podstata deliktu [$ 35 písm. £), písm. © a písm. ©) zákona 0 silniční do- pravě, ve znění zák. č. 304/1997 Sb.]. Při nařízeném ústním jednání žalob- ce uvedl, že v den kontroly provedené 6. 1. 2000 taxislužbu neprovozoval. O střešní svítilně sdělil, že to byl střešní nosič, který nebyl připojen na elektrický proud a sloužil pouze jako reklama. Uve- dl, že koncesní listina mu byla sice vy- dána, ale taxislužbu neprovozuje a od 31.3.2000 je zaměstnán jako řidič taxi- služby u pana K.
Dne 6. 1.2000 byl pou- ze soukromou osobou. V odvolacím řízení žalobce přede- vším namítl, že pokuta byla uložena za delikt z 6. 1.2000, který však nebyl pro- jednán ve stanovené lhůtě jednoho ro- ku, a proto nelze pokutu uložit ani vý- máhat. Dále uvedl, že zjištění, z nichž vychází správní orgán, jsou nesprávně hodnocena a jsou neúplná. Žalobce v době provedené kontroly nepodnikal ani nebyl zaměstnán, tudíž neprovozo- val taxislužbu. Pracovat v taxislužbě za- čal až 31.3.2000 u zaměstnavatele pana K.,takže nemohl porušit ustanovení $ 21 odst. 3 a 4 zákona o silniční dopravě.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 27.4. 2001 byla žalobci za porušení ustanovení $ 21 odst. 3 a 4 uložena pokuta ve výši 35 000 Kč podle $ 35 odst. 3 písm. c) a h) 137 99 zákona o silniční dopravě v návaznosti na ustanovení $ 11 odst. 4 nové prová- děcí vyhlášky (č. 478/2000 Sb.). Skutek, o němž rozhodoval žalovaný, byl ve vý- roku rozhodnutí popsán tak, že žalobce jako provozovatel taxislužby neoznámil písemně místně příslušnému dopravní- mu úřadu svůj záměr používat vozidlo k výkonu taxislužby, a přesto je označil způsobem s vozidly taxislužby zaměni- telným.
Žalovaný se posléze podrobně zabý- val námitkami, které v odvolání proti rozhodnutí orgánu I. stupně žalobce uplatnil. Žalovaný vyšel z učiněných skutkových zjištění a uvedl, že pro napl- nění skutkové podstaty $ 35 odst. 3 písm. c) zákona o silniční dopravě není relevantní, zda vozidlo označené způso- bem zaměnitelným s vozidly taxislužby bylo v době kontroly v provozu či niko- liv. Stačí, když dopravce označí vozidlo, které. není evidováno jako vozidlo taxi- služby, způsobem zaměnitelným s vozid- ly taxislužby.
Dále žalovaný k tvrzení, že žalobce nechtěl využívat vozidlo pro provoz taxislužby, uvedl, že žalobce je držitelem koncesní listiny k provozování taxislužby vystavené dne 6.12.1999,a je tak povinen dopravnímu úřadu oznámit údaje o vozidle, které hodlá používat k provozování taxislužby. Tuto povin- nost však nesplnil a způsobem přinej- menším s vozidly taxislužby zaměnitel- ným vozidlo označil, čímž se dopustil protiprávního jednání. Jeho tvrzení je účelové i s ohledem na fakt, že krátce po provedené kontrole vstoupil do pracov- ního poměru u pana K.
a jeho vozidlu bylo přiděleno evidenční číslo vozidla taxislužby. Žalovaný poukázal na text ustanovení $ 56 odst. 1 - „světelná. zaří- zení vozidel“ - vyhlášky č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu sil- 138 ničních vozidel na pozemních komuni- kacích, ve kterém se konstatuje, že střeš- ní svítilna je světelným zařízením slouží- cím k označení vozidel taxislužby, a nemůže tak být současně přípustné, aby střešní svítilnu mohli volně používat provozovatelé jiných vozidel, jak žalob- ce mylně dovozuje.
Výši pokuty žalovaný pro nepřiměře- nou tvrdost snížil, a to proto, že nebylo možno prokázat, po jakou dobu měl ža- lobce tuto svítilnu umístěnou na střeše vozidla a jak ji využíval k neoprávně- nému zisku finančních prostředků po- skytováním přepravních služeb formou obdobnou jako vozidly taxislužby. S ohle- dem na to, že správní orgán I. stupně vý- cházel ze znění zákona účinného ke dni vydání svého rozhodnutí a z tehdy plat- né a účinné prováděcí vyhlášky, žalova- ný ve II stupni přihlédl k novelizaci právních předpisů a k účinnosti vyhláš- ky č. 478/2000 Sb. Popis skutkových zjištění v rozhod- nutích orgánů I.i II.
stupně odpovídá ob- sahu správního spisu a v něm shromáž- děným důkazním prostředkům. Správní orgány v obou stupních vycházely ze shod- ného popisu skutkového stavu, avšak or- gán L stupně v něm spatřoval porušení ustanovení $ 21 odst. 3 zákona o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni 20.4. 2000, spočívající v tom, že žalobce jako provozovatel taxislužby nesdělil doprav- nímu úřadu písemně svůj záměr použí- vat vozidla pro výkon taxislužby a dále ustanovení $ 21 odst. 6 zákona o silniční dopravě, neboť vozidlo, kterému nebylo přiděleno evidenční číslo taxislužby, bylo označeno svítilnou zaměnitelnou s vo- zidly taxislužby.
Žalovaný pak ve II. stup- ni řízení právní kvalifikaci upravil tak, že deliktní jednání mělo spočívat v ozna- čení vozidla způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby, ač žalobce jako pro- vozovatel taxislužby svůj záměr používat příslušné vozidlo k výkonu taxislužby písemně neoznámil dopravnímu úřadu. Podle $ 35 zákona o silniční dopravě uloží dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zá- kona pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci,který podle písm. g) označí vo- zidlo, jemuž nebylo přiděleno evidenční číslo, způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby, vybaví takové vozidlo taxa- metrem nebo nabízí přepravní služby způsobem, který je s taxislužbou zamě- nitelný; podle písm. © nedodržuje pod- mínky provozování taxislužby a podle písm. ©) poruší ustanovení $ 9 odst. 2 písm. ©), d) nebo €e).
V ustanovení $ 9 jsou uvedeny povinnosti podnikatele v silniční dopravě. Jednou z těchto po- vinností je též zajistit, aby práci řidiče taxislužby vykonávala jen osoba starší jedenadvaceti let, bezúhonná a spolehli- vá, která má průkaz o způsobilosti řidiče provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu. Znění citovaných norem je ke dni vydá- ní rozhodnutí I. stupně. Ustanovení $ 21 odst. 3 zákona uvádí, že podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o ozna- čení vozidla a náležitosti dokladů podle odst. 2 stanoví prováděcí předpis (pů- vodně vyhláška č. 187/1994 Sb.).
Taxi- služby se týkají ustanovení $ 14 až $ 17 citované vyhlášky. Podle $ 14 odstavce 3 písm. b) vyhlášky stanoví dopravní úřad provozovateli taxislužby evidenční číslo na základě jeho písemného sdělení o zá- měru používat určité vozidlo při výkonu taxislužby. Podle $ 15 vyhlášky musí být vozidlo taxislužby opatřeno střešní svítilnou žlu- té barvy s nápisem TAXI provedeným v černém písmu na přední i zadní straně, která je pevně uchycena ke střeše nebo k nosnému prvku. Rozhodnutí žalované- ho o změně prvého rozhodnutí vycháze- lo z právního stavu ke dni 27.4.2001.
Po- dle $ 35 odst. 3 písm. h) zákona o silniční dopravě uloží dopravní úřad nebo Minis- terstvo dopravy a spojů při porušení toho- to.zákona pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který označí vozidlo, jež není evidováno jako vozidlo taxislužby, způso- bem zaměnitelným s vozidly taxislužby nebo vybaví takové vozidlo taxametrem, a poruší tak ustanovení $ 21. Obsah usta- novení $ 21 s nadpisem „Taxislužba“ za- kotvuje určité povinnosti provozovatele taxislužby, který je povinen mimo jiné podle odst. 3 a 4 zajistit, aby k provozo- vání taxislužby bylo užito pouze vozidel úplně vybavených a označených přede- psaným způsobem.
Způsob označení a podrobnosti o technických podmín- kách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o označení vozidla a náleži- tostech dokladů souvisejících s provo- zováním taxislužby, stanoví prováděcí předpis. Podle odst. 4 je provozovatel ta- xislužby povinen do sedmi dnů písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nacházejí. Argumentaci žalobce, která se týká nemožnosti zahájit řízení o uložení po- kuty, nelze akceptovat, neboť ustanovení $ 36 stanoví lhůtu jednoho roku pro za- hájení řízení o uložení pokuty ode dne, kdy se dopravní úřad (resp. minister- stvo) o porušení uvedených povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení došlo.Tato lhůta by- la beze zbytku žalovaným dodržena.
Stěžejní námitka žalobce, že nepro- vozoval taxislužbu, vedla soud k zásadní 139 100 úvaze, zda se tak žalobce mohl stát od- povědným ze správního deliktu podle $ 35 odst. 3 zákona o silniční dopravě. Jestliže zákon předpokládá možnost ulo- žení pokuty dopravci, je třeba zjistit, zda žalobce pod tento pojem spadá. Pojem „dopravce“ je vysvětlen v $ 2 odst. 12 zá- kona o silniční dopravě, podle něhož je dopravcem provozovatel silniční dopra- vy, totiž právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle tohoto zákona.
Podle odst. 8 téhož usta- novení je „taxislužbou“ veřejná silniční doprava. Žalovaný vyšel pouze ze sku- tečnosti, že žalobce byl držitelem kon- cesní listiny vystavené před kontrolou prováděnou dopravním úřadem a také z toho, že později začal skutečně práci řidiče taxislužby vykonávat, a to se stej- ným vozidlem, u něhož byla nepřípustná svítilna objevena. Z toho tedy dovodil záměr používat vozidlo k výkonu taxi- služby. Ovšem pojem provozovatele ta- xislužby, tudíž osoby, jež je dopravcem a jež je posléze i způsobilá k tomu, aby se dopustila deliktního jednání podle to- hoto zákona, je pojmem, který není v tomto zákoně vysvětlen.
Je na něj pro- to třeba nahlížet jako na neurčitý právní pojem, který je třeba vyložit výkladem, a nelze jej považovat za objekt správní- ho uvážení. Označení dopravce nelze dovodit ze zákona; není tu ani legální od- kaz na prováděcí předpis. Z celého správního spisu přitom není zřejmé, že by se touto okolností žalovaný zabýval. Za provozovatele taxislužby lze označit pro účely sankčního postihu takovou osobu, o níž je nepochybné, že taxisluž- bu provozovala, aniž je nezbytně nutné prokazovat, jak dlouho a jak intenzivně, což by mělo samozřejmě svůj význam až pro úvahu o výši uložené pokuty, nikoliv pro zjištění odpovědnosti.
Za tímto úče- lem však nelze v dosud provedeném do- kazování shledat žádné podklady. Pro- tože nelze vyloučit, že by bylo možno takový důkaz předložit, soud rozhodl o zrušení rozhodnutí žalovaného z dů- vodu vad řízení spočívajících v tom, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vy- žaduje zásadní doplnění [$ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] s tím, aby žalovaný v dal- ším řízení zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro označení žalobce za pro- vozovatele silniční dopravy - dopravce, a to ve smyslu shora naznačeném.
(ovo)
Martin V. v P proti bývalému Minis- terstvu dopravy a spojů (nyní Mi- nisterstvu dopravy) o pokutu po- dle zákona o silniční dopravě.