I. Zákonnost rozhodnutí Komise pro cenné papíry o uložení náprav- ných opatření obchodníkovi s cennými papíry podle $ 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, soud přezkoumává ke dni rozhodnutí správního orgánu, nikoliv k datu právní moci rozhodnutí.
II. Dojde-li v době od rozhodnutí Komise pro cenné papíry o uložení ná- pravných opatření do dne právní moci tohoto rozhodnutí ke zrušení oprávnění obchodníka s cennými papíry, nezpůsobuje tato skutečnost ni- cotnost vydaného rozhodnutí.
Žalovaná ve vyjádření uvedla, že ze žádného ustanovení zákona o cenných papírech nebo jiných právních předpisů nevyplývá, že by skutečnost, že subjekt přestane být obchodníkem s cennými papíry, implikovala zánik jeho odpověd- nosti za protiprávní jednání, kterých se dopustil v minulosti jako obchodník s cennými papíry. Naopak je třeba z nich vyvodit závěr, že z hlediska vzniku a tr- vání deliktní odpovědnosti tzv. speciál- ního subjektu, kterým | obchodník s cennými papíry bezpochyby je, neroz- hoduje, zda po spáchání správního de- liktu porušitel práva ztratí povahu speci- álního subjektu či nikoli.
I teorie správního trestání vycházející ze zásad zakotvených v trestním právu operuje s jako samozřejmou skutečností, že při posuzování jednání subjektu z hlediska možné protiprávnosti je ve správním ří- zení rozhodný skutkový stav v době uskutečnění tohoto jednání. Opačný vý- klad by vedl k absurdním důsledkům: protiprávně jednající obchodníci s cen- nými papíry by se mohli vyhnout veřej- noprávní deliktní odpovědnosti za jakkoli závažná protiprávní jednání v rozporu se zákonem tím, že by podle S 48 odst. I písm. d) zákona o cenných papírech požádali o odejmutí povolení k obchodování s cennými papíry.
Pokud jde o žalobce, jeho protiprávní jednání spočívající v porušování povinností vy- plývajících ze smluv s klienty, a tedy po- rušení ustanovení $ 47b odst. 1 písm. a) a h) zákona o cenných papírech, trvající přinejmenším od července 1998, bylo důvodem vydání napadeného rozhod- nutí I. stupně dne 2. 2. 1999. V této době žalobce obchodníkem s cennými papíry byl, neboť povolení k obchodování s cennými papíry mu zrušilo prezidium žalované až dne 27. 3. 2000. Na základě výše uvedeného se žalovaná domnívá, že právní názor žalobce je nesprávný a že byla orgánem kompetentním k vydání napadeného rozhodnutí o rozkladu.
K žalobcově námitce, že mu bylo na- padené rozhodnutí o rozkladu doručeno až dne 10. 8. 2000, ačkoliv bylo datováno dnem 15. 11. 1999, uvedla žalovaná, že uvedené rozhodnutí bylo podáno k poš- tovní přepravě již dne 29. 11. 1999, a dne 1. 12. 1999 pak bylo doručeno na adresu žalobcova sídla. Dne 17. 4. 2000 bylo žalované doručeno podání pana Jarosla- va M., ve kterém jmenovaný oznámil pře- vzetí stejnopisu rozhodnutí dne 1. 12. 1999 a zároveň stejnopis rozhodnutí ža- lované vrátil, neboť údajně nebyl osobou oprávněnou k jeho převzetí.
Žalovaná po posouzení věci dospěla k závěru, že na- padené rozhodnutí nebylo žalobci do- ručeno, nenabylo tedy ani právní mo- ci a bude nutné je doručit panu Ing. Jose- fu E., zmocněnému na základě plné moci ze dne 24. 6. 1998 k veškerému zastupo- vání, jednání a podepisování za žalobce a jeho jménem, na adresu jeho bydliště. Dne 10. 8. 2000 pak bylo napadené roz- hodnutí panu Ing. E. řádně doručeno, čímž nabylo právní moci. O žalobní námitce Nejvyšší správní soud uvážil takto. Z obsahu správního spisu vyplývá, že rozhodnutí o rozkladu vydané Prezidi- em Komise pro cenné papíry dne 15.
11. 1999 bylo nesprávně doručeno přímo žalobci (k převzetí došlo dne 1. 12. 1999), přestože žalobce byl ve správním řízení zastoupen na základě plné moci Ing. Josefem E. Po vrácení napadeného rozhodnutí pracovníkem žalobce Jaro- slavem M. v dubnu 2000 bylo toto roz- hodnutí doručováno žalobcovu zástupci panu Ing. E., který je převzal dne 10. 8. 2000, a uvedeného dne nabylo napade- né rozhodnutí právní moci. V daném případě tak pochybením ža- lované při doručování napadeného roz- hodnutí došlo k tomu, že rozhodnutí vy- dané dne 15.
11. 1999 nabylo právní moci až po téměř devíti měsících; v me- zidobí bylo přitom povolení dané žalob- ci k obchodování s cennými papíry zru- šeno dalším rozhodnutím Komise pro cenné papíry. Soud však přezkoumává zákonnost rozhodnutí Komise o uložení nápravného © opatření © obchodníkovi s cennými papíry podle $ 86 odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech ke dni rozhodnutí správního orgánu, niko- liv k datu právní moci rozhodnutí. Ke dni rozhodnutí správního orgánu byl ža- lobce obchodníkem s cennými papíry a v rámci správního řízení bylo zjištěno, že porušuje své povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených s klienty a tímto jed- náním porušil $ 47b odst. 1 písm.a) ah) zákona o cenných papírech (žalobce tato zjištění správního orgánu nezpo- chybňuje).
Dojde-li v mezidobí od roz- hodnutí Komise o uložení nápravných opatření k datu právní moci rozhodnutí ke zrušení oprávnění obchodníka s cen- nými papíry, nezakládá to nicotnost roz- hodnutí o uložení nápravných opatření, jak se žalobce domnívá. Pokud by se po právní moci rozhodnutí v důsledku zru- šení povolení k obchodování s cennými papíry žalobci stalo vymáhání uložené povinnosti bezpředmětným ($ 73 odst. 2 písm. a) správního řádu], neznamená to, že napadené rozhodnutí je nicotným paaktem, jak žalobce namítá.
(zdi)
Společnost s ručením omezeným K. v P. proti Komisi pro cenné papíry o ulo- žení nápravných opatření obchodníkovi s cennými papíry.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. února 2004
JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu