Prejudikatura: č. 64/2004 Sb. NSS. ' Věc: Bohuslav V. v Č. proti Ministerstvu zdravotnictví o poskytnutí informace. Žalobce dne 1.12.2002 požádal žalo- vaného o poskytnutí informací (o mož- nost prostudovat spisy žalovaného) dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný o této jeho žádosti nerozhodl, pouze mu zaslal přípis ze dne 6. 12. 2002. S obsahem to- hoto přípisu žalobce nesouhlasil a pova- žoval jej za odmítnutí informace. Ža- lobou podanou u Městského soudu v Praze dne 18.
12. 2002 se pak žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ža- lovaného podle $ 16 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 12. 2002 vyslovil svoji věcnou nepříslušnost a věc postoupil Vrchnímu soudu v Praze; ten však řízení ve věci do konce roku 2002 nedokončil a věc pře- vzal Nejvyšší správní soud, který žalobu odmítl. SBÍRKA ROZHODNUTÍ NSS .3/2004 Z odůvodnění: Podle $ 2 s. ř. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a práv- nických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanove- ných tímto nebo zvláštním zákonem.
Ochrany práv se lze domáhat jen na ná- vrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon ($5s.ř s). Podmínky práva svobodného přístu- pu k informacím a základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány, upravuje zákon č: 106/1999 Sb., o svo- bodném přístupu k informacím, ve zně- ní pozdějších předpisů (dále též „zá- kon“). Je-li podána písemná žádost o poskytnutí informace a povinný sub- jekt žádosti, byť i jen částečně, nevyhoví, je podle $ 15 odst. 1 zákona povinen o tom vydat rozhodnutí [s výjimkou pří- padů,kdy žádost podle $ 14 odst. 2 nebo $ 14 odst. 3 písm. b) odloží], a to ve lhů- zví tě, kterou pro vyřízení žádosti zákon sta- 267 148 noví ($ 14 odst. 3, popř. odst. 5 zákona).
Jestliže povinný subjekt ve stanóvené lhůtě pro vyřízení žádosti informace ne- poskytne ani nevydá rozhodnutí, jímž zcela nebo zčásti žádosti nevyhověl, zá- kon pro takový případ v ustanovení $ 15 odst. 4 stanoví, že bylo vydáno rozhod- nutí, kterým bylo poskytnutí informace odepřeno. Proti takovému rozhodnutí je možno prostřednictvím povinného sub- jektu podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyřízení žá- dosti, popřípadě rozklad, pokud fiktivní rozhodnutí je rozhodnutím ústředního orgánu státní správy.
Odvolací orgán (or- gán rozhodující o rozkladu) je povinen o odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí (stejně tak i proti „skutečnému“ rozhod- nutí, kterým bylo odepřeno poskytnutí informace) rozhodnout do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjek- tem; pokud se tak nestane, i pro tento případ zákon konstruuje vydání fiktivní- ho rozhodnutí o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, připouští podat proti roz- hodnutí o odepření poskytnutí informa- ce (a to i proti rozhodnutí fiktivnímu) řádný opravný prostředek, jímž je odvo- lání, popř. rozklad, a ve správním soud- nictví se tak lze domáhat ochrany žalo- bou podle části třetí hlavy druhé dílu prvního ($ 65 a násl.) soudního řádu správního až poté, kdy žalobce vyčerpá řádné opravné prostředky (s jedinou vý- jimkou, jíž je situace, kdy rozhodnutí správního orgánu I.
stupně bylo na újmu žalobcových práv změněno k opravné- mu prostředku jiného účastníka řízení); pokud je v takovém případě podána ža- loba proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jedná se o žalobu nepřípust- nou [$ 68 písm. a) s.ř.s.]. 268 V projednávané věci žalovaný odpo- věděl na žádost žalobce o poskytnutí in- formace přípisem ze dne 6. 12. 2002, V němž s odkazem na to, že se nejedná o poskytování informací, ale o vyřizová- ní stížnosti podle vyhl. č. 150/1958 Ú.I., kde se nevydává rozhodnutí a kde není možno nahlížet do spisu ani pořizovat kopie písemnosti, dal žalobci na vědomí, že jeho žádosti nelze vyhovět.
Na tento přípis nelze pohlížet jako na rozhodnutí o odepření poskytnutí informace, a v da- ném případě tak nastala fikce vydání ne- gativního rozhodnutí podle $ 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jestliže proti to- muto fiktivnímu rozhodnutí žalobce ne- podal rozklad, nevyčerpal tak řádné opravné prostředky v řízení před správ- ním orgánem; zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přitom podání řádného opravného pro- středku proti takovému rozhodnutí při- pouští.
Žalobcova žaloba je tak nepří- pustná [$ 68 písm. a) s. ř. s.], a soud ji proto podle $ 46 odst. 1 písm. d) bez dal- šího odmítl, aniž zkoumal, zda jsou spl- něny další podmínky řízení a zda žaloba sama splňuje náležitosti, které pro tako- vé podání zákon stanoví. Soud poznamenává, že ani podle předchozí právní úpravy by žalobou na- padené rozhodnutí nebylo soudem pře- zkoumatelné, neboť podmínkou řízení podle části páté hlavy druhé občanské- ho soudního řádu, ve znění účinném k 31.12.2002, bylo podle $ 247 odst. 2 vyčerpání přípustných řádných oprav- ných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.
(Šk) 149 Zaměstnanost: vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání k 67 odst.3 a $ 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 1/1991 Sb.,o zaměstnanosti, ve znění zá- kona č. 167/1999 Sb. I když se žalobce ve stanovený den opomenul dostavit k úřadu práce, aniž se před tímto dnem nebo v tento den řádně omluvil, nelze z jeho ná- sledného jednání (telefonického a osobního rozhovoru, předložení dokla- dů o rizikovém těhotenství manželky a dokladů o uzavření manželství) vy- vodit úmysl mařit součinnost s úřadem práce.
Pro vyřazení žalobce z evidence uchazeče o zaměstnání tak nebyly splněny podmínky stanove- né v 67 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, a pro zánik nároku na poskytování hmotného zabezpečení nebyly splněny podmínky ustano- vení $ 14 odst. 1 písm. e) tohoto zákona.
Prejudikatura: č. 64/2004 Sb. NSS. ' Věc: Bohuslav V. v Č. proti Ministerstvu zdravotnictví o poskytnutí informace. Žalobce dne 1.12.2002 požádal žalo- vaného o poskytnutí informací (o mož- nost prostudovat spisy žalovaného) dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný o této jeho žádosti nerozhodl, pouze mu zaslal přípis ze dne 6. 12. 2002. S obsahem to- hoto přípisu žalobce nesouhlasil a pova- žoval jej za odmítnutí informace. Ža- lobou podanou u Městského soudu v Praze dne 18.
12. 2002 se pak žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ža- lovaného podle $ 16 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 12. 2002 vyslovil svoji věcnou nepříslušnost a věc postoupil Vrchnímu soudu v Praze; ten však řízení ve věci do konce roku 2002 nedokončil a věc pře- vzal Nejvyšší správní soud, který žalobu odmítl. SBÍRKA ROZHODNUTÍ NSS .3/2004 Z odůvodnění: Podle $ 2 s. ř. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a práv- nických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanove- ných tímto nebo zvláštním zákonem.
Ochrany práv se lze domáhat jen na ná- vrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon ($5s.ř s). Podmínky práva svobodného přístu- pu k informacím a základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány, upravuje zákon č: 106/1999 Sb., o svo- bodném přístupu k informacím, ve zně- ní pozdějších předpisů (dále též „zá- kon“). Je-li podána písemná žádost o poskytnutí informace a povinný sub- jekt žádosti, byť i jen částečně, nevyhoví, je podle $ 15 odst. 1 zákona povinen o tom vydat rozhodnutí [s výjimkou pří- padů,kdy žádost podle $ 14 odst. 2 nebo $ 14 odst. 3 písm. b) odloží], a to ve lhů- zví tě, kterou pro vyřízení žádosti zákon sta- 267 148 noví ($ 14 odst. 3, popř. odst. 5 zákona).
Jestliže povinný subjekt ve stanóvené lhůtě pro vyřízení žádosti informace ne- poskytne ani nevydá rozhodnutí, jímž zcela nebo zčásti žádosti nevyhověl, zá- kon pro takový případ v ustanovení $ 15 odst. 4 stanoví, že bylo vydáno rozhod- nutí, kterým bylo poskytnutí informace odepřeno. Proti takovému rozhodnutí je možno prostřednictvím povinného sub- jektu podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyřízení žá- dosti, popřípadě rozklad, pokud fiktivní rozhodnutí je rozhodnutím ústředního orgánu státní správy.
Odvolací orgán (or- gán rozhodující o rozkladu) je povinen o odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí (stejně tak i proti „skutečnému“ rozhod- nutí, kterým bylo odepřeno poskytnutí informace) rozhodnout do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjek- tem; pokud se tak nestane, i pro tento případ zákon konstruuje vydání fiktivní- ho rozhodnutí o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, připouští podat proti roz- hodnutí o odepření poskytnutí informa- ce (a to i proti rozhodnutí fiktivnímu) řádný opravný prostředek, jímž je odvo- lání, popř. rozklad, a ve správním soud- nictví se tak lze domáhat ochrany žalo- bou podle části třetí hlavy druhé dílu prvního ($ 65 a násl.) soudního řádu správního až poté, kdy žalobce vyčerpá řádné opravné prostředky (s jedinou vý- jimkou, jíž je situace, kdy rozhodnutí správního orgánu I.
stupně bylo na újmu žalobcových práv změněno k opravné- mu prostředku jiného účastníka řízení); pokud je v takovém případě podána ža- loba proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jedná se o žalobu nepřípust- nou [$ 68 písm. a) s.ř.s.]. 268 V projednávané věci žalovaný odpo- věděl na žádost žalobce o poskytnutí in- formace přípisem ze dne 6. 12. 2002, V němž s odkazem na to, že se nejedná o poskytování informací, ale o vyřizová- ní stížnosti podle vyhl. č. 150/1958 Ú.I., kde se nevydává rozhodnutí a kde není možno nahlížet do spisu ani pořizovat kopie písemnosti, dal žalobci na vědomí, že jeho žádosti nelze vyhovět.
Na tento přípis nelze pohlížet jako na rozhodnutí o odepření poskytnutí informace, a v da- ném případě tak nastala fikce vydání ne- gativního rozhodnutí podle $ 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jestliže proti to- muto fiktivnímu rozhodnutí žalobce ne- podal rozklad, nevyčerpal tak řádné opravné prostředky v řízení před správ- ním orgánem; zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přitom podání řádného opravného pro- středku proti takovému rozhodnutí při- pouští.
Žalobcova žaloba je tak nepří- pustná [$ 68 písm. a) s. ř. s.], a soud ji proto podle $ 46 odst. 1 písm. d) bez dal- šího odmítl, aniž zkoumal, zda jsou spl- něny další podmínky řízení a zda žaloba sama splňuje náležitosti, které pro tako- vé podání zákon stanoví. Soud poznamenává, že ani podle předchozí právní úpravy by žalobou na- padené rozhodnutí nebylo soudem pře- zkoumatelné, neboť podmínkou řízení podle části páté hlavy druhé občanské- ho soudního řádu, ve znění účinném k 31.12.2002, bylo podle $ 247 odst. 2 vyčerpání přípustných řádných oprav- ných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.
(Šk) 149 Zaměstnanost: vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání k 67 odst.3 a $ 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 1/1991 Sb.,o zaměstnanosti, ve znění zá- kona č. 167/1999 Sb. I když se žalobce ve stanovený den opomenul dostavit k úřadu práce, aniž se před tímto dnem nebo v tento den řádně omluvil, nelze z jeho ná- sledného jednání (telefonického a osobního rozhovoru, předložení dokla- dů o rizikovém těhotenství manželky a dokladů o uzavření manželství) vy- vodit úmysl mařit součinnost s úřadem práce.
Pro vyřazení žalobce z evidence uchazeče o zaměstnání tak nebyly splněny podmínky stanove- né v 67 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, a pro zánik nároku na poskytování hmotného zabezpečení nebyly splněny podmínky ustano- vení $ 14 odst. 1 písm. e) tohoto zákona.
V právní věci účastníků jde o posou- zení, zda žalobce tím, že se dne 7. 11. 2000 nedostavil na Úřad práce hlavního města Prahy, pobočku pro Prahu 7, úmy- slně mařil součinnost s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání ve smys- lu $ 7 odst. 3 zákona o zaměstnanosti a zda z toho důvodu nemá nárok na po- skytování hmotného zabezpečení ve smyslu ustanovení. $ 14 odst. 1 písm. e) citovaného zákona. Podle ustanovení $ 7 odst. 3 zákona o zaměstnanosti může být uchazeč o zaměstnání z evidence vyřa- „zen, jestliže z vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání ne- bo.
jestliže úmyslně maří součinnost s úřadem práce při zprostředkování za- 270 městnání; v těchto případech bude zno- vu zařazen do evidence uchazečů za- městnání nejdříve po uplynutí doby tří „měsíců. Žalobce podal písemnou žádost o zprostředkování zaměstnání dne 9.5. . 2000. V ní uvedl svoji adresu trvalého pobytu. v Praze a v rubrice „rodinný stav“ uvedl „rozvedený“. Dne 7.11.2000 se nedostavil na úřad práce a před tímto dnem ani v tento den se neomluvil. Po tomto dni (zřejmě 10. 11. 2000) telefo- nicky sdělila manželka žalobce, že žalob- ce se nedostavil, protože o ni pečuje.
By- la poučena o tom, že žalobce musí jednat s úřadem práce sám, a poté i Ža- lobce osobně na úřad práce telefonoval a také se osobně dostavil dne 14. nebo 15. 11. 2000. Podle pokynu mu daného předložil úřadu práce i potvrzení o tě- hotenství své manželky (nikoliv v den následující po osobní. návštěvě, ale poz- ději).Toto potvrzení ze dne 20. 11. 2000 se nachází ve správním spisu a vyplývá z něho, že Irena D. je gravidní a dochází pravidelně do rizikové ambulance a její manžel Petr D. se stará jak o ni, tak ze- jména v době ambulantních kontrol o je- jiho: syna Tomáše.
Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce zaslal toto po- tvrzení úřadu práce dne 20. 11. 2000.Ve správním spisu se také nachází fotoko- pie oddacího listu, z něhož vyplývá, že žalobce uzavřel dne 2. 6. 2000 manžel- ství s Irenou S. Fotokopie oddacího listu došla úřadu práce dne 16. 11. 2000. Po zahájení správního řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání na- psal žalobce úřadu práce dne 27. 11. 2000 přípis, který byl adresátu doručen dne 28. 11.2000.V něm žalobce popisu- je, proč se dne 7.11.2000 na úřad práce nedostavil.
Připustil, že pochybil, když nenahlásil změnu svého rodinného sta- vu; rovněž připustil, že z důvodů rodin- ných, zejména rizikového těhotenství manželky, zapomněl na jednání stanove- né úřadem práce na den 7. 11. 2000. I když se žalobce dne 7. 1i.2000 nedo- stavil na úřad práce a před tímto dnem ani v tento den se řádně neomluvil, při- pustiv, že na stanovený den jednání za- pomnět, nelze z následného jednání. ža- lobce vyvodit úmysl mařit součinnost s uvedeným úřadem práce. Pro vyřazení žalobce z evidence uchazeče o zaměst- nání tedy nebyly splněny podmínky sta- novené v 6 7 odst. 3 zákona o.
zaměstna- nosti a pro zánik nároku na poskytování hmotného zabezpečení nebyly splněny podmínky $ 14 odst. 1 písm. e) citované- ho zákona. Soud vyšel z toho, že správní orgány obou stupňů posoudily věc po právní stránce nesprávně; zrušil proto rozhod- nutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu I. stupně pro nezákonnost a vy- slovil, že věc se vrací k dalšímu řízení ža- lovanému ($ 78 odst. 1,3 a 4 s.ř.s.). Práv- ním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku; je v dalším řízení správní orgán vázán ($ 78 odst.5 s.ř.s.).
(ale)
Petr D. v P. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o vyřazení z evi- dence uchazečů o zaměstnání.