č. 152/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb. (v textu též „zákon o cenných papírech“)* Způsob uveřejnění roční zprávy emitenta veřejně obchodovatelného cenného papíru o výsledcích jeho hospodaření a 0 jeho finanční situaci, který byl předepsán ustanovením $ 80 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebylo možno obdobně vztáhnout na uveřejňování pololetních zpráv podle ustanovení 6 80 odst. 3 téhož zákona.
Věc: Akciová společnost L. v P. proti Komisi pro cenné papíry o pokutu za neuveřej- nění pololetní zprávy o výsledcích hospodaření podle $ 80 odst. 3 zákona o cen- ných papírech. 9 Judikát vychází z právního stavu, který tu byldo 31. 12. 2000. Zákonem č. 362/2000 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2001 pojem veřejně obchodovatelných cenných papírů nahrazen po- jmem registrovaných cenných papírů a právní regulace uveřejňování ročních, resp. výroč- ních a pololetních zpráv byla v pozměněné podobě zařazena do f 80a a S 80b zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.
746 Komise pro cenné papíry dne 23. 3. 2001 uložila žalobci podle $ 86 odst. 1 písm. b) zákona o cenných papírech po- kutu ve výši 160 000 Kč za porušení $ 80 odst. 3 téhož zákona, kterého se dopustil tím, že neuveřejnil v zákonné lhůtě zprá- vu .o výsledcích svého hospodaření za první pololetí roku 2000. Rozhodnutí správního orgánu napa- dl žalobce rozkladem, který Prezidium Komise pro cenné papíry dne 4. 7. 2001 zamítlo a rozhodnutí Komise pro cenné papíry potvrdilo. Proti rozhodnutí Prezidia Komise pro cenné papíry žalobce podal žalobu, v níž zejména namítal, že zprávu o výsledcích svého hospodaření za první pololetí roku 2000 vyhotovil a zpřístupnil dne 28.
7. 2000, tedy ve Ihůtě jednoho měsí- ce po ukončení pololetí, ve svém sídle a na místě určeném emitentem cenných papírů, čímž splnil svou povinnost ulo- ženou mu ustanovením $ 80 odst. 3 zá- kona o cenných papírech. Žalobce dále uvedl, že povinnost stanovenou v $ 80 odst. 1 zákona o cenných papírech nelze rozšiřovat i na ustanovení $ 80 odst. 3 zá- kona o cenných papírech, a dovozoval, že došlo k nesprávné interpretaci záko- na o cenných papírech, a tím i k ne- správnému posouzení jeho jednání. Žalovaná se v odpovědi na žalobu do- volávala krom jiného zásady jednotnosti právního předpisu a terminologické jed- notnosti téhož paragrafu, jakož i sdělení Ministerstva financí uveřejněného ve Fi- nančním zpravodaji č. 11/1997, ve kte- rém ministerstvo pod bódem 79 uložilo emitentům veřejných obchodovatelných cenných papírů povinnost zasílat polo- letní zprávy Ministerstvu financí (po 1.4.
1998 je podle žalované třeba pokládat za jejich adresáta Komisi pro cenné papí- ry). Žalovaná rovněž upozornila na sku- tečnost, že účastníky kapitálového trhu na tuto problematiku upozorňuje Komi- se pro cenné papíry ve veřejných sdělo- vacích prostředcích. Ze správního spisu vyplynulo, že ža- lobce zpřístupnil zprávu o výsledcích hospodaření za první pololetí roku 2000 ve svém sídle dne 28. 7. 2000 a zároveň ji předložil i městu P. a bance G. Nejvyšší správní soud, který věc po- dle $ 132 s. ř.
s. převzal k dokončení ří- zení, napadené rozhodnutí pro nezákon- nost zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení ($ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). Zodůvodnění: Podle ustanovení $ 80 odst. 1 zákona o cenných papírech je emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru po- vinen jedenkrát ročně, nejpozději však do tří měsíců po skončení kalendářního roku, uveřejnit zprávu o výsledcích své- ho hospodaření a o své finanční situaci (dále jen „roční zpráva“). Roční zpráva musí být rovněž k dispozici účastníkům valné hromady, na které se bude schva- lovat roční účetní závěrka ověřená audi- torem.
Pokud valná hromada účetní závěrku neschválí, musí emitent do jed- noho měsíce uveřejnit novou roční zprá- vu, ve které uvede důvody neschválení a postup řešení připomínek valné hro- mady. Za uveřejnění roční zprávy se po- važuje její zaslání Komisi a Středisku cen- ných papírů a její zpřístupnění v sídle emitenta, popřípadě v dalších místech určených emitentem. Podle ustanovení $ 80 odst. 3 zákona o cenných papírech je emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru povinen nejdéle do jed- noho měsíce po skončení prvního polo- letí uveřejňovat zprávu o výsledcích své- 747 302 ho hospodaření za první pololetí obsa- hující údaje v rozsahu výsledovky a roz- vahy za toto období.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o cenných papírech zakotvil povinnost uveřejňovat zprávu o výsledcích hospo- daření formou zaslání Komisi pro cenné papíry pouze v citovaném ustanovení $ 80 odst.
1. Takováto povinnost však v ustanovení $ 80 odst. 3 zákona o cen- ných papírech, který měl žalobce podle žalované porušit, chybí. Ustanovení $ 80 odst. 3 zákona o cenných papírech sice upravuje emitentovu povinnost uveřej- nit citovanou zprávu, neupravuje však, jakým způsobem, a dává proto žalobci na výběr. Splnilli žalobce tuto povin- nost, jak vyplynulo ze správního spisu, tím, že ji předložil v místech určených emitentem (město P. a banka G.), a navíc tím, že zpráva byla dána k dispozici v ža- lobcově (emitentově) sídle, dostál povin- nosti upravené v ustanovení $ 80 odst. 3 zákona o cenných papírech.
Nejvyšší správní soud je proto názoru, že v dů- sledku absence jednoznačné povinnosti k zasílání zprávy o výsledcích hospoda- ření Komisi pro cenné papíry neoprav- ňuje zákon o cenných papírech žalova- nou k trestání žalobce za jeho volbu umožněnou zákonem; na tom nemění nic ani skutečnost, že žalobce Komisi pro cenné papíry tuto zprávu doposud zasílal. Uložení sankce by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by se proká- zalo, že zpráva nebyla uveřejněna vůbec. Zásada jednotnosti právního předpisu či terminologické jednotnosti V takovémto případě vzhledem k výše uvedenému ne- obstojí.
Obdobně ve Finančním zpravo- daji uložená „povinnost“ zasílat pololet- ní zprávu na adresu Ministerstva financí, resp. Komise pro cenné papíry, či upozor- nění ve veřejných sdělovacích prostřed- cích nemají povahu závazného pravidla, a nemohou tudíž zakládat pravomoc k uložení sankce. Lze tedy shrnout, že povinnost zakot- vená v $ 80 odst. 1 zákona o cenných pa- pírech se nevztahovala na způsob uve- řejnění pololetní zprávy podle $ 80 odst. 3 téhož zákona. Nejvyšší správní soud je proto názoru, že správní orgán není oprávněn požadovat po emitentech ve- řejně obchodovatelných cenných papí- rů, aby se řídili tím, co není v zákoně o cenných papírech výslovně stanoveno, natož jim za to ukládat sankce.
Ač není Nejvyšší správní soud oprávněn primár- ně posuzovat soulad s Listinou základ- ních práv a svobod, jedná se podle jeho názoru i o rozpor s jejím čl. 2 odst.
2. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud přisvědčil žalobci v tom, že došlo k porušení ustanovení $ 80 odst. 3 záko- na o cenných papírech. (uch)
Akciová společnost L. v P. proti Komisi pro cenné papíry o pokutu za neuveřej- nění pololetní zprávy o výsledcích hospodaření podle $ 80 odst. 3 zákona o cen- ných papírech.