Aprk 1/2024- 112 - text
Aprk 1/2024 - 113 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. V., zastoupen JUDr. Janem Veselým, Ph.D., advokátem se sídlem Loutkářská 2416/2f, Praha 6, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Ad 30/2023, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb.,
I. Návrh se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Návrhem ze dne 27. 5. 2024, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 6. 2024, se žalobce (navrhovatel) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to k rozhodnutí o žalobě vedené u městského soudu pod sp. zn. 13 Ad 30/2023.
[2] Navrhovatel nepovažuje věc za složitou. Má za to, že žalovaná vyložila rozhodné právo v rozporu s důvodovou zprávou, výkladem zastávaným Ministerstvem práce a sociálních věcí, a s výkladem uveřejněným na webu žalované. Předmět řízení je pro navrhovatele významný jak finančně, tak morálně, neboť žalovaná zpochybnila jeho dlouholetou péči o syna. Žalovaná v řízení o žádosti navrhovatele o výchovné obstruovala při jeho nahlížení do spisu, rozhodla o žádosti až v důsledku žaloby na nečinnost vedené pod sp. zn. 6 A 78/2023, a nevysvětlila namítaný rozpor s kogentními normami. Navrhovatel byl naproti tomu aktivní a činil úkony včas. Navrhovatel poukazuje na to, že si městský soud opatřil vyjádření žalované a žalobcovu repliku, poté však po dobu tří měsíců ve věci nic neučinil.
[3] K návrhu se vyjádřila samosoudkyně městského soudu JUDr. Marcela Rousková. Uvedla, že městský soud podle § 56 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), v současnosti vyřizuje věci dříve napadlé a věci přednostní povahy, mezi něž navrhovatelova věc nepatří. Soud rozhodne neprodleně poté, jakmile na věc dojde řada.
[4] Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal dne 27. 11. 2023 žalobu proti rozhodnutí žalované o jeho žádosti o zvýšení starobního důchodu o částku za vychované dítě. Městský soud vyzval žalovanou k vyjádření dne 12. 12. 2023. Žalovaná se vyjádřila dne 12. 1. 2024. Městský soud téhož dne zaslal navrhovateli vyjádření žalované a poučil ho o jeho právech. Navrhovatel podal repliku dne 15. 1. 2024, městský soud ji poslal žalované dne 17. 1. 2024 a žalovaná se k ní vyjádřila dne 15. 2. 2024. Městský soud toto vyjádření poslal navrhovateli dne 20. 2. 2024, který téhož dne zaslal soudu další repliku. Městský soud obdržel dne 27. 5. 2024 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
[5] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
[6] Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích o návrhu na určení lhůty. Zjistí li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[7] Prvním rozhodným hlediskem stanoveným v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích pro posouzení průtahu je složitost věci. Nejvyšší správní soud konstatuje, že výklad neurčitých pojmů hmotného práva je běžnou součástí soudního přezkumu. Podmínky pro zvýšení starobního důchodu o částku za vychované dítě uvedené v § 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v čl. II bodu 3 zákona č. 323/2021 Sb., nejsou natolik složité, aby jejich výklad překročil obvyklou míru složitosti žaloby ve správním soudnictví.
[8] Pro posouzení průtahu je důležitý zejména postup samotného městského soudu. Nešlo o žalobu vyžadující přednostní projednání a rozhodnutí dle § 56 s. ř. s. Městský soud po nápadu žaloby dne 27. 11. 2023 činil úkony typické pro řízení o správní žalobě, tj. v období od 12. 12. 2023 do 20. 2. 2024 si opatřil vyjádření žalované a umožnil navrhovateli na něj reagovat. Poukaz navrhovatele na obstrukce žalované není v tomto řízení rozhodný, neboť se řízení týká určení lhůty k provedení procesního úkonu soudu, nikoli žalované.
[9] Nejvyšší správní soud shrnuje, že řízení o žalobě nevybočuje z mezí obvyklé složitosti správní žaloby, nejde o žalobu vyžadující přednostní projednání a městský soud činil včas a bezprostředně úkony směřující k rozhodnutí ve věci. Časový úsek od podání žaloby v délce necelých sedmi měsíců (od 27. 11. 2023 až doposud) proto není nepřiměřeným průtahem vyžadujícím zásah ve smyslu § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích (vizte usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2004, č. j. Aprk 1/2004 58).
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. června 2024
JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu