Aprk 17/2019- 41 - text
Aprk 17/2019
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: P. S., zast. JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2019, č. j. 861/2019-160-SPR/3, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 100/2019, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb.,
I. Návrh se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce podal dne 5. 10. 2019 návrh na určení lhůty dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, kterým se domáhá určení lhůty k rozhodnutí o jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Odůvodňuje jej tím, že návrh na přiznání odkladného účinku podal dne 9. 8. 2019, mělo o něm být rozhodnuto bez zbytečného odkladu, případně do 30 dnů [§ 73 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], avšak doposud se tak nestalo.
[2] K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková. Vyzdvihla zejména to, že o návrhu na přiznání odkladného účinku bylo rozhodnuto dne 3. 9. 2019, tedy ve lhůtě dle výše citovaného ustanovení. Písemné znění bylo vyhotoveno ve lhůtě podle § 54 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s., dne 3. 10. 2019 bylo vypraveno, téhož dne bylo doručeno do datové schránky žalovaného, potvrzení o doručení do datové schránky zástupce žalobce ještě nebylo součástí spisu.
[3] Nejvyšší správní soud ve spise městského soudu ověřil, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku již bylo vydáno (viz usnesení ze dne 3. 9. 2019, č. j. 9 A 100/2019 – 30), vypraveno a doručeno oběma účastníkům řízení; v současné době již je k dispozici též potvrzení o doručení do datové schránky zástupce žalobce.
[4] Vzhledem k tomu, že městský soud již učinil procesní úkon, u kterého žalobce namítá průtahy v řízení, Nejvyšší správní soud postupoval podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích a žalobcův návrh na určení lhůty k provedení tohoto procesního úkonu zamítl.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, žalobce proto právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. října 2019
JUDr. Radan Malík předseda senátu