I. Při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu k vymožení výživného od rodiče nezletilého dítěte může nezletilé dítě zastupovat druhý rodič, který je oprávněn přijímat výživné pro nezletilé dítě. Vznikne-li však při provádění exekuce nebezpečí střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí být nezletilému dítěti jmenován opatrovník tak je tomu zejména při rozhodování o návrhu povinného na zastavení exekuce nebo na odklad exekuce. II. Dítěti jmenuje opatrovníka příslušný soud v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ 466 a násl. z. ř. s.) v rozhodnutí o jmenování opatrovníka se též uvede exekuční věc, v níž má opatrovník dítě zastupovat, jakož i doba a rozsah zastupování dítěte. Výjimečně může kolizního opatrovníka jmenovat i exekuční soud, je-li tu nebezpečí z prodlení (§ 29 odst. 1 o. s. ř.). III. Po dobu a v rozsahu, v jakém hrozí střet zájmů mezi rodičem a dítětem, zastupuje nezletilé dítě v exekučním řízení místo rodiče, který je oprávněn výživné pro nezletilé dítě přijímat, soudem jmenovaný opatrovník k úkonům, které přísluší vykonat opatrovníku a které by učinil rodič dítěte, se nepřihlíží. Rodič, který dítě dosud zastupoval, může být v exekučním řízení vyslechnut jako svědek. IV. Opatrovníkem dítěte soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí. Vyžadují-li to okolnosti případu, může být jmenován opatrovník dítěte též z řad advokátů o odměně a náhradě hotových výdajů advokáta jako opatrovníka rozhodne soud, který jej do funkce jmenoval. V. Rozvrh práce může určit, že do soudního oddělení, do něhož byla přidělena exekuční věc, budou přidělovány též věci opatrovnictví nezletilého dítěte, které je účastníkem řízení v této exekuční věci, popřípadě některé z těchto věcí, které se dotýkají tohoto exekučního řízení. VI. V exekučním řízení a v řízení ve věcech opatrovnictví nezletilého dítěte se písemnosti doručují též dítěti, které je účastníkem těchto řízení, jestliže v době doručování dovršilo patnáct let.
Cpjn 201/2021
S t a n o v i s k o
občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2022 k
zastoupení nezletilého oprávněného při exekučním vymáhání jeho výživného.
1. Nejvyšší soud, který je povolán sledovat a vyhodnocovat pravomocná
rozhodnutí soudů [§ 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o
soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů], z předložených rozhodnutí
zjistil, že soudy nepostupují jednotně při posouzení otázky zastoupení
nezletilého dítěte v exekučním řízení (řízení o výkon rozhodnutí), nastala-li v
průběhu exekučního řízení (řízení o výkon rozhodnutí) situace, že by rodič
nemohl nezletilého zastoupit, protože by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a
dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů [§ 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.,
občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)]. Po vyhodnocení předložených rozhodnutí
a na jejich základě zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu
na návrh předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia v zájmu zajištění
jednotného rozhodování soudů v těchto věcech následující
s t a n o v i s k o
I. Při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu k
vymožení výživného od rodiče nezletilého dítěte může nezletilé dítě zastupovat
druhý rodič, který je oprávněn přijímat výživné pro nezletilé dítě. Vznikne-li
však při provádění exekuce nebezpečí střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí
být nezletilému dítěti jmenován opatrovník; tak je tomu zejména při rozhodování
o návrhu povinného na zastavení exekuce nebo na odklad exekuce.
II. Dítěti jmenuje opatrovníka příslušný soud v řízení ve věcech péče soudu o
nezletilé (§ 466 a násl. z. ř. s.); v rozhodnutí o jmenování opatrovníka se též
uvede exekuční věc, v níž má opatrovník dítě zastupovat, jakož i doba a rozsah
zastupování dítěte. Výjimečně může kolizního opatrovníka jmenovat i exekuční
soud, je-li tu nebezpečí z prodlení (§ 29 odst. 1 o. s. ř.).
III. Po dobu a v rozsahu, v jakém hrozí střet zájmů mezi rodičem a dítětem,
zastupuje nezletilé dítě v exekučním řízení místo rodiče, který je oprávněn
výživné pro nezletilé dítě přijímat, soudem jmenovaný opatrovník; k úkonům,
které přísluší vykonat opatrovníku a které by učinil rodič dítěte, se
nepřihlíží. Rodič, který dítě dosud zastupoval, může být v exekučním řízení
vyslechnut jako svědek.
IV. Opatrovníkem dítěte soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany
dětí. Vyžadují-li to okolnosti případu, může být jmenován opatrovník dítěte též
z řad advokátů; o odměně a náhradě hotových výdajů advokáta jako opatrovníka
rozhodne soud, který jej do funkce jmenoval.
V. Rozvrh práce může určit, že do soudního oddělení, do něhož byla přidělena
exekuční věc, budou přidělovány též věci opatrovnictví nezletilého dítěte,
které je účastníkem řízení v této exekuční věci, popřípadě některé z těchto
věcí, které se dotýkají tohoto exekučního řízení.
VI. V exekučním řízení a v řízení ve věcech opatrovnictví nezletilého dítěte se
písemnosti doručují též dítěti, které je účastníkem těchto řízení, jestliže v
době doručování dovršilo patnáct let.
2. Nejvyšší soud obdržel od předsedy Krajského soudu v Praze podnět ke
sjednocení rozhodovací praxe soudů, týkající se otázky exekučního vymáhání
výživného ve prospěch nezletilého oprávněného, kterého při zahájení exekučního
řízení zastupoval jeden z rodičů, je-li povinným druhý z rodičů, a to tehdy,
nastala-li v průběhu exekučního řízení situace, že by rodič nemohl nezletilého
zastoupit, protože by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi
dětmi týchž rodičů (§ 892 odst. 3 o. z.). Pro účely terminologického rozlišení
Nejvyšší soud uvádí, že tam, kde stanovisko hovoří o „ustanovení“ opatrovníka,
jde o právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, a tam, kde hovoří o „jmenování“
opatrovníka, jde o právní úpravu účinnou od 1. 1. 2014. Exekučním řízením je
míněno jak řízení o výkon rozhodnutí vedené podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tak exekuční řízení vedené
podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekučního řádu), a o změně dalších zákonů.
b) Právní úprava
3. Podle ustanovení § 460 o. z. dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce
nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou
zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový
střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.
Dle ustanovení § 892 odst. 1 o. z. rodiče mají povinnost a právo zastupovat
dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé.
Podle ustanovení § 892 odst. 3 o. z. rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by
mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V
takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
c) Podkladová rozhodnutí a vlastní závěry
I.
Při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu k
vymožení výživného od rodiče nezletilého dítěte může nezletilé dítě zastupovat
druhý rodič, který je oprávněn přijímat výživné pro nezletilé dítě. Vznikne-li
však při provádění exekuce nebezpečí střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí
být nezletilému dítěti jmenován opatrovník; tak je tomu zejména při rozhodování
o návrhu povinného na zastavení exekuce nebo na odklad exekuce.
4. Zastoupením nezletilého dítěte v řízení o výkon rozhodnutí vymožením
výživného se zabýval bývalý Nejvyšší soud ČSR v rozsudku ze dne 26. 4. 1973,
sp. zn. 1 Cz 28/73, uveřejněném pod č. 63/1974 Sb. rozh. obč., (dále jen „R
63/1974“). Tam vyslovil závěr, že při podání návrhu na výkon soudního
rozhodnutí k vymožení výživného nezletilého dítěte od rodiče může druhý z
rodičů nezletilé dítě zastupovat; dojde-li však při provádění tohoto výkonu
rozhodnutí ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí být nezletilému
účastníku řízení ustanoven opatrovník. Tak tomu je, např. podal-li povinný
rodič návrh na zastavení výkonu rozhodnutí s tím, že vymáhané výživné bylo již
uhrazeno. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dále uzavřel, že účastníky
řízení o výkon rozhodnutí jsou jen oprávněný a povinný, jeden z rodičů sice
může zastupovat nezletilé dítě při podání návrhu na zahájení vykonávacího
řízení, dojde-li však ke „skutečnému“ střetu zájmů (např. v případech, kdy
povinný rodič podá návrh na zastavení výkonu rozhodnutí s odůvodněním, že
vymáhané výživné zaplatil), je třeba dítěti ustanovit opatrovníka. Druhý z
rodičů, který nemá v řízení postavení povinného, není oprávněn podat opravný
prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
5. Na R 63/1974 navázal bývalý Nejvyšší soud ČSR ve zhodnocení „K některým
otázkám praxe soudů a státních notářství ve věcech soudního výkonu rozhodnutí“
ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. Cpj 159/79, uveřejněném pod č. 21/1981 Sb. rozh.
obč. (dále jen „R 21/1981“), kde uvedl, že při zastupování nezletilého dítěte v
řízení o výkon rozhodnutí pro výživné se připouští, aby při podání návrhu na
výkon soudního rozhodnutí k vymožení dlužného a běžného výživného pro nezletilé
dítě od rodiče zastupoval dítě druhý rodič. Dojde-li však při provádění výkonu
rozhodnutí ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí být nezletilému dítěti
ustanoven opatrovník podle ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o
rodině, který je pak povinen dítě zastupovat v rozsahu, jenž určí soud, aby
ochrana zájmů dítěte byla plně zajištěna (§ 84 zákona o rodině), a to bez
ohledu na případné jiné zájmy některého z rodičů. Jde např. o případy, kdy
povinný rodič podá návrh na zastavení výkonu rozhodnutí s odůvodněním, že
vymáhané výživné zaplatil. Při posuzování otázky, zda jde o případ, kdy střet
zájmů mezi rodičem a dítětem vyžaduje ustanovení opatrovníka, nerozlišují soudy
případy, kdy se povinný rodič domáhá zastavení soudního výkonu rozhodnutí, od
případů, kdy návrh na zastavení výkonu rozhodnutí činí podle ustanovení § 268
odst. 1 písm. c) o. s. ř. druhý rodič, jemuž bylo nezletilé dítě svěřeno do
výchovy. Přiznává-li se tomuto rodiči právo, aby bez dalšího zastupoval
nezletilé dítě při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, pak je třeba
přiznat mu i právo určité dispozice s tímto řízením, zejména pak právo
navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. c)
o. s. ř.
6. Z předložených rozhodnutí je patrné, že R 63/1974 je respektováno naprostou
většinou dotázaných soudů, a to buď přímo odkazem na toto a případně navazující
rozhodnutí (např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2013, č. j. 54
Co 787/2013-42, Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 12. 4. 2011,
č. j. 54 Co 300/2011-61, Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 28.
4. 2021, č. j. 72 Co 75/2021-100, Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 8. 2019,
č. j. 15 EXE 428/2017-54, Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 5. 2020, č. j. 15
EXE 1311/2017-279, Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2019, č. j. 19 Co
64/2012-120, Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2020, č. j. 51 Co
369/2020-115, Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2019, č. j. 70 Co
1/2019-154, Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2018, č. j. 72 Co
47,48/2018-109, Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č. j. 28 Co
154/2017-170, Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2018, č. j. 100 Co
175/2018-642, Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, č. j. 17 Co
267/2019-67, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2009, č. j. 21 Co
633/2008-81, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 3. 2020, č. j. 23 Co
388/2019-82, Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne
27. 2. 2015, č. j. 22 Co 32/2015-278, Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 10.
2020, č. j. 28 EXE 462/2020-41), nebo z něj výslovně vychází (např. usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 5. 2020, č. j. 24 Co
644/2020-54). Za překonané je považuje rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad
Labem ze dne 1. 3. 2021, č. j. 9 Co 31/2021-92.
7. V teorii ani v praxi – až na naprosté výjimky – nevznikaly pochybnosti o
tom, zda se závěry vyslovené v R 63/1974 uplatní i nadále. Právní úpravě účinné
v době vzniku R 63/1974 i právní úpravě účinné od 1. 1. 2014 (jíž se řídí
předkládaná rozhodnutí) jsou společná východiska i způsoby řešení nastolené
právní otázky. I před 1. 1. 2014 platilo, že nezletilý účastník řízení, který
neměl plnou procesní způsobilost, musel být zastoupen zákonným zástupcem (srov.
ustanovení § 22 o. s. ř. a § 36 zákona o rodině). Rovněž tak platilo, že při
střetu zájmů mezi dítětem a zákonným zástupcem nebo mezi dětmi týchž rodičů
navzájem (srov. ustanovení § 37 odst. 2 zákona o rodině a § 892 odst. 3 o. z.)
nemůže nezletilé dítě zastupovat žádný ze zákonných zástupců a dítěti je třeba
ustanovit (jmenovat) opatrovníka. K závěrům vyjádřeným v R 63/1974 se Nejvyšší
soud přihlásil v usnesení ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2630/99, či v
usnesení ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5269/2015, a neshledává žádný
přesvědčivý důvod, proč by se tyto závěry neměly uplatnit i v poměrech
stávající právní úpravy.
8. Judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na závěru, že pro jmenování
opatrovníka postačuje, hrozí-li střet zájmů, aniž by skutečně nastal, hrozící
střet zájmů však musí být v řízení postaven najisto. Srov. právní názor
vyjádřený například v rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 22. 11.
1965, sp. zn. 5 Cz 102/65, uveřejněném pod č. 12/1966 Sbírky rozhodnutí a
sdělení soudů ČSSR, nebo v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 1974,
sp. zn. 11 Co 21/74, uveřejněném pod č. 49/1975 Sb. rozh. obč., podle kterého
je třeba zkoumat, zda mezi zastoupeným a zástupcem neexistuje rozpor v zájmech,
tj. jinými slovy, zda vůbec zástupce zastupuje zastoupeného právně účinným
způsobem. Dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2008, sp. zn. 21
Cdo 2439/2007, podle něhož zástupce účastníka nesmí účastníka v řízení
zastupovat, jestliže jejich zájmy jsou, uvažováno z pohledu konkrétní
projednávané věci, v rozporu se zájmy zastoupeného účastníka řízení (pozn.:
dříve § 22 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nyní obdobně §
32 odst. 2 o. s. ř.); tento rozpor musí být v řízení zjištěn (postaven
najisto), nebo nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS
1581/16, uveřejněný pod číslem 189/2017 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního
soudu, podle kterého se nadále uplatní požadavek plynoucí z judikatury
dovolacího soudu, že střet zájmů (či „hrozící“ střet zájmů ve smyslu
stávajícího § 460 o. z.) „musí být v řízení postaven najisto“.
9. Jak bylo připomenuto již v R 63/1974, jehož závěry jsou stále použitelné,
soud jmenuje kolizního opatrovníka dítěti jen v situacích, kdy hrozí skutečný
střet zájmů mezi zákonným zástupcem a zastoupeným dítětem. Za příklad bývá
setrvale uváděn návrh povinného na zastavení exekuce pro splnění vymáhané
pohledávky výživného, soudní praxe však dovodila, že ke střetu může dojít i při
návrhu na odklad výkonu rozhodnutí podle § 47 odst. 2 písm. a), písm. b)
exekučního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21
Cdo 2630/99), či v situaci, kdy rodiče nezletilého jsou z důvodu možného střetu
zájmů vyloučeni z jeho zastupování v exekučním řízení vedeném proti němu, je-li
zároveň k vymožení stejné povinnosti vedeno jiné (další) exekuční řízení proti
nim, neboť vymožení plnění v jednom exekučním řízení představuje důvod pro
zastavení druhého exekučního řízení podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 20 Cdo
1533/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo
5269/2015). Naproti tomu mohou nastat situace, při nichž kolizního opatrovníka
není třeba jmenovat. Tak je tomu tehdy, jestliže je navrhováno zastavení výkonu
rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. R 21/1981).
10. Nejvyšší soud proto uzavírá (shrnuje), že při podání návrhu na nařízení
výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu k vymožení výživného od rodiče
nezletilého dítěte může nezletilé dítě zastupovat druhý rodič, který je
oprávněn přijímat výživné pro nezletilé dítě. Vznikne-li však při provádění
exekuce nebezpečí střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí být nezletilému
dítěti jmenován opatrovník; tak je tomu zejména při rozhodování o návrhu
povinného na zastavení exekuce nebo na odklad exekuce.
II.
Dítěti jmenuje opatrovníka příslušný soud v řízení ve věcech péče soudu o
nezletilé (§ 466 a násl. z. ř. s.); v rozhodnutí o jmenování opatrovníka se též
uvede exekuční věc, v níž má opatrovník dítě zastupovat, jakož i doba a rozsah
zastupování dítěte. Výjimečně může kolizního opatrovníka jmenovat i exekuční
soud, je-li tu nebezpečí z prodlení (§ 29 odst. 1 o. s. ř.).
11. Nejednotnost rozhodování byla zjištěna rovněž v otázce, zda opatrovníka
nezletilého dítěte jmenuje soud v řízení péče o nezletilé podle § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s“),
[dále též jen „opatrovnický soud“], či soud provádějící výkon rozhodnutí podle
ustanovení § 251 a násl. o. s. ř. (dále jen „exekuční soud“). V opatrovnickém
řízení byl jmenován opatrovník nezletilému dítěti např. usnesením Okresního
soudu v Jičíně ze dne 5. 11. 2012, č. j. 30 P 197/2011-39, Okresního soudu v
Chrudimi ze dne 4. 5. 2015, č. j. 9 P 50/2001-198, Obvodního soudu pro Prahu 9
ze dne 29. 3. 2016, č. j. 25 Nc 348/2011-2270, 42 P a Nc 656/2015, Obvodního
soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 1. 2017, č. j. 32 P 11/2015-577, ve znění
opravného usnesení ze dne 6. 2. 2017, č. j. 32 P 11/2015-582, Okresního soudu v
České Lípě ze dne 15. 5. 2018, č. j. 19 P 128/2012-37, Okresního soudu ve Žďáru
nad Sázavou ze dne 12. 10. 2018, č. j. 4 P 126/2018-1402, 9 P a Nc 370/2018,
Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. 5. 2019, č. j. 3 Nc 3501/2019-4, 3 P a
Nc 98/2019, Okresního soudu ve Zlíně ze dne 10. 6. 2019, č. j. P 313/2002-152,
Okresního soudu v Berouně ze dne 16. 7. 2019, č. j. 23 P 43/2000-408, 13 P a Nc
78/2019, Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 8. 2019, č. j. 0 P
183/2012-756, 17 P a Nc 179/2019, Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 8. 2019, č. j. 90 P 404/2016-121, 11 P a Nc 293/2019, Okresního soudu v Kolíně ze
dne 5. 9. 2019, č. j. 22 P 237/2014-102, Okresního soudu v Kolíně ze dne 3. 12. 2019, č. j. 0 P 227/2018-38, Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 1. 2020,
č. j. 0 P 21/2019-267, Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 12. 2. 2020, č. j. 26 P 80/2011-39, 22 P a Nc 67/2020, Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 3. 2020, č. j. 25 P 53/2005-40, 25 P a Nc 96/2020, Obvodního soudu pro Prahu 6
ze dne 20. 3. 2020, č. j. 0 P 26/2020-924, Okresního soudu Brno-venkov ze dne
2. 4. 2020, č. j. Nc 185/2017-75, Okresního soudu ve Vyškově ze dne 7. 4. 2020,
č. j. 0 P 193/2017-72, Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 5. 2020, č. j. 0
P 287/2018-401, Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 7. 2020, č. j. 0 P
206/2013-991, 2 P a Nc 37/2020, Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 7. 2020,
č. j. P 203/2018-679, Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 24. 7. 2020,
č. j. 9 P 145/2018-27, Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 9. 2020, č. j. 11
P 87/2015-343, 25 P a Nc 292/2020, Okresního soudu v Nymburce ze dne 2. 10. 2020, č. j. 0 P 172/2020-38, 11 P a Nc 51/2019, Okresního soudu v Táboře ze dne
12. 10. 2020, č. j. 30 P 157/2018-144, 14 P a Nc 233/2020, Okresního soudu v
Klatovech ze dne 7. 10. 2020, č. j. 11 P 150/2014-84, 19 P a Nc 59/2020,
Okresního soudu v Písku ze dne 26. 10. 2020, č. j. 1 Nc 976/2015-76, Městského
soudu v Brně ze dne 24. 11. 2020, č. j. 83 P 63/2018-98, Okresního soudu v
Jihlavě ze dne 27. 11. 2020, č. j. 7 P 11/2017-1630, Okresního soudu v Benešově
ze dne 2. 12. 2020, č. j. P 306/2015-354, Okresního soudu v Pardubicích ze dne
11. 12. 2020, č. j. 24 P 1/2016-4, Okresního soudu v Třebíči ze dne 20. 1. 2011, č. j.
1 Nc 139/2009-45, Okresního soudu v Kladně ze dne 26. 1. 2021, č. j. 42 P 502/2015-97, Okresního soudu v Berouně ze dne 22. 3. 2021, č. j. 25 P
2/2021-1021, Okresního soudu v Blansku ze dne 26. 4. 2021, č. j. 0 P
169/2011-18, Okresního soudu v Chomutově ze dne 7. 5. 2021, č. j. 0 P
279/2020-286, 27 P a Nc 101/2021, či Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 6. 2021, č. j. 35 Nc 17/2021-51, 35 P a Nc 239/2021.
12. V exekučním řízení byl jmenován opatrovník nezletilému dítěti např.
usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 4. 2014, č. j. 27 EXE
2344/2014-32, Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 11. 2015, č. j. 24 EXE
1101/2014-51, 113 EX 1787/14, Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 6. 2016,
č. j. 11 E 85/2015-111, Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18. 10.
2016, č. j. 16 EXE 1182/2015-61, Okresního soudu v Prachaticích ze dne 5. 3.
2018, č. j. 12 E 9 /2019-48, Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. 3. 2018, č.
j. 46 E 34/2017-49, Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2018, č. j.
27 EXE 1485/2018-35, Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 15. 8. 2018, č.
j. 13 EXE 1647/2013-91, Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 8. 2018, č. j. 23
EXE 970/2017-43, Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 10. 2018, č. j. 12 E
22/2014-132, Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 12. 2018, č. j. 11 E
4/2018-57, Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 12. 2018, č. j. P
405/2015-92, Okresního soudu v Prachaticích ze dne 22. 3. 2019, č. j. 12 E
2/2019-34, Okresního soudu v Písku ze dne 25. 4. 2019, č. j. 2 EXE
1931/2018/21, Okresního soudu v Trutnově ze dne 29. 5. 2019, č. j. 23 EXE
970/2017-64, Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. 11. 2019, č. j. 46 E
18/2019-120, Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 1. 2020, č. j. 15 EXE
1834/2017-230, Okresního soudu v Domažlicích ze dne 29. 1. 2020, č. j. 11 E
2/2019-20, Okresního soudu v Třebíči ze dne 5. 2. 2020, č. j. 13 EXE
652/2019-62, Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 6. 4. 2020, č. j. 10
EXE 3325/2019-35, Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2020, č. j. 28
EXE 921/2019-74, Okresního soudu v Přerově ze dne 8. 7. 2020, č. j. 32 EXE
1949/2019-23, Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2021, č. j. 73 EXE
2085/2020-40, Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 12. 1. 2021, č. j. 33
EXE 616/2020-41, Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 1. 2021, č. j. 64 EXE
2445/2019-92, Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 1. 2021, č. j. 23 EXE
970/2017-119, Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 2. 2021, č. j. 14 EXE
592/2020-24, Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 2. 2021, č. j. 4 EXE
628/2020-24, Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 3. 2021, č. j. 41 EXE
233/2020-77, Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 4. 2021, č. j. 28 EXE
6/2021-25, Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 5. 2021, č. j. 13 E 9/2012-31,
Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 5. 2021, č. j. 30 EXE 133/2021-37,
Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 5. 2021, č. j. 75 EXE 2966/2020-16, či
Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 6. 2021, č. j. 19 E
18/2021-19.
13. Pro vyřešení otázky, který soud jmenuje kolizního opatrovníka, je určující,
že občanský soudní řád i zákon o zvláštních řízeních soudních jsou právními
předpisy veřejného práva, které upravují výkon státní (soudní) moci. Jejich
ustanovení jsou kogentní, nelze se od nich odchýlit ani je dohodou vyloučit či
změnit, pokud takovou dohodu sám procesní předpis výslovně nepřipouští (jako
např. u prorogace). Jestliže procesní předpis určitou právní otázku výslovně
upravuje, pak není na libovůli soudu, aby ji vyřešil jiným způsobem. Otázku
zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem zákon o zvláštních řízeních soudních
výslovně řeší. Shledá-li exekuční soud, že zákonný zástupce, který byl
samostatně oprávněn podat za nezletilé dítě návrh na zahájení exekučního
řízení, jej již nadále nemůže zastupovat (pro střet zájmů s nezletilým) [např.
při návrhu povinného na zastavení či odklad exekuce], je třeba, aby exekuční
soud dal podnět [požádal opatrovnický soud (úsek P a Nc soudu prvního stupně)
určený podle § 467 z. ř. s.], aby bylo podle § 466 písm. g) z. ř. s. rozhodnuto
o jmenování opatrovníka nezletilému oprávněnému v řízení ve věcech péče soudu o
nezletilé vedeném podle § 452 a násl. z. ř. s. Exekuční soud dává podnět
opatrovnickému soudu, jen jestliže žádný z rodičů sám nepodal (dosud, v
přiměřené době) návrh na jmenování opatrovníka. Výjimečně může kolizního
opatrovníka jmenovat i exekuční soud, je-li tu nebezpečí z prodlení (§ 29 odst.
1 o. s. ř.). Tak je tomu v případech, kdy opatrovnický soud je nedostupný nebo
nečinný. Opatrovníkem v takovém případě soud jmenuje zpravidla osobu blízkou,
případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze
jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou
osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí.
Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje
v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (§ 29
odst. 4 o. s. ř.).
14. Dítěti tedy jmenuje opatrovníka příslušný soud v řízení ve věcech péče
soudu o nezletilé (§ 466 a násl. z. ř. s.); v rozhodnutí o jmenování
opatrovníka se též uvede exekuční věc, v níž má opatrovník dítě zastupovat,
jakož i doba a rozsah zastupování dítěte. Po právní moci usnesení o jmenování
kolizního opatrovníka obecným soudem nezletilého (§ 467 z. ř. s.) pokračuje
exekuční soud v dílčím řízení o zastavení exekuce.
III.
Po dobu a v rozsahu, v jakém hrozí střet zájmů mezi rodičem a dítětem,
zastupuje nezletilé dítě v exekučním řízení místo rodiče, který je oprávněn
výživné pro nezletilé dítě přijímat, soudem jmenovaný opatrovník; k úkonům,
které přísluší vykonat opatrovníku a které by učinil rodič dítěte, se
nepřihlíží. Rodič, který dítě dosud zastupoval, může být v exekučním řízení
vyslechnut jako svědek.
15. Bez ohledu na druh řízení, v němž má být opatrovník jmenován, nepanuje
jednota ani při posouzení otázky, zda má být dítěti jmenován opatrovník jen pro
tu část exekučního řízení, v níž by mohlo dojít ke střetu zájmů (např. pro
projednání návrhu povinného rodiče na zastavení exekuce a rozhodnutí o něm),
nebo pro celé „zbývající“ exekuční řízení (až do skončení celého exekučního
řízení).
16. Pro celé zbývající exekuční řízení byl jmenován opatrovník např. usnesením
Okresního soudu v Třebíči ze dne 20. 1. 2011, č. j. 1 Nc 139/2009-45, Okresního
soudu v Sokolově ze dne 10. 4. 2014, č. j. 27 EXE 2344/2014-32, Okresního soudu
v Jihlavě ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. 7 Nc 589/2010, (pro exekuční řízení),
Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2015, č. j. 28 E 135/2013-79,
Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 9. 11. 2016, č. j. 11 E 19/2016-19, (pro
výkon rozhodnutí), Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 1. 2017, č. j. 32 P
11/2015-577, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 2. 2017, č. j. 32 P
11/2015-582, Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. 3. 2018, č. j. 46 E
34/2017-49, Okresního soudu v Prostějově ze dne 2. 5. 2018, č. j. 0 P
98/2016-113, (pro výkon rozhodnutí), Okresního soudu v Berouně ze dne 16. 7. 2019, č. j. 23 P 43/2000-408, 13 P a Nc 78/2019, Obvodního soudu pro Prahu 8 ze
dne 13. 8. 2019, č. j. 0 P 183/2012-756, 17 P a Nc 179/2019, Okresního soudu v
Kolíně ze dne 5. 9. 2019, č. j. 22 P 237/2014-102, Okresního soudu v Karlových
Varech ze dne 7. 11. 2019, č. j. 46 E 18/2019-120, Okresního soudu Praha-východ
ze dne 16. 1. 2020, č. j. 30 P 479/2012-577, 12 P a Nc 508/2019 (pro výkon
rozhodnutí), Okresního soudu v Benešově ze dne 11. 3. 2020, č. j. P
26/2018-114, Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 3. 2020, č. j. 25 P
53/2005-40, 25 P a Nc 96/2020, Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2. 4. 2020,
č. j. Nc 185/2017-75, Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 5. 2020, č. j. 0 P
287/2018-401, Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, ze dne 25. 5. 2020, č. j. 4
P 122/2016-351, Městského soudu v Brně ze dne 24. 6. 2020, č. j. 127 P
11/2018-39, Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 6. 2020, č. j. 11 P
87/2015-330, 25 P a Nc 69/2020, Okresního soudu Praha-západ ze dne 7. 7. 2020,
č. j. 35 Nc 751/2020-12, 35 P a Nc 193/2020, Okresního soudu pro Prahu 9 ze dne
7. 7. 2020, č. j. 11 P 72/2016, 42 P a Nc 193/2020, Okresního soudu v Přerově
ze dne 8. 7. 2020, č. j. 32 EXE 1949/2019-23, Okresního soudu Brno-venkov ze
dne 22. 7. 2020, č. j. P 203/2018-679, Okresního soudu v Táboře ze dne 12. 10. 2020, č. j. 30 P 157/2018-144, 14 P a Nc 233/2020, Okresního soudu v Benešově
ze dne 16. 10. 2020, č. j. P 140/2020-86 („…zejména pro řízení o odklad, nebo
zastavení exekuce, nebo o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce,
nebo řízení o opravných prostředcích…“), Městského soudu v Brně ze dne 24. 11. 2020, č. j. 83 P 63/2018-98, Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 12. 2020, č. j. 0 P 217/2020-116, 13 P a Nc 257/2020, Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 2. 2021, č. j. 14 EXE 592/2020-24, Okresního soudu v Klatovech ze dne 2. 3. 2021,
č. j. 11 P 74/2013-130, 11 P a Nc 80/2021, Okresního soudu v Berouně ze dne 22. 3. 2021, č. j. 25 P 2/2021-1021, Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 5. 2021, č. j. 13 E 9/2012-31, (pro řízení o výživném), Okresního soudu v Chomutově ze dne
7. 5. 2021, č. j. 0 P 279/2020-286, 27 P a Nc 101/2021, Okresního soudu v
Blansku ze dne 26. 4. 2021, č. j. 0 P 169/2011-18, či Okresního soudu v
Kroměříži ze dne 25. 5. 2021, č. j. 30 EXE 133/2021-37.
17. Pro část exekučního řízení byl dítěti jmenován opatrovník např. usnesením
Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25. 7. 2005, č. j. E 357/2002-47, (pro
odložení provedení výkonu rozhodnutí a částečné zastavení výkonu rozhodnutí),
Okresního soudu v Písku ze dne 24. 2. 2012, č. j. 1 P 116/2016-291, (pro
zastavení exekuce), Okresního soudu v Prostějově ze dne 6. 5. 2015, č. j. 26 E
17/2015-21, (pro zastavení výkonu rozhodnutí), Okresního soudu v Karlových
Varech ze dne 23. 2. 2016, č. j. 27 EXE 2244/2015-53 (pro zastavení exekuce),
Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 10. 2016, č. j. 27 EXE
2112/2016-30, (pro odklad exekuce a zastavení exekuce), Okresního soudu ve
Žďáru nad Sázavou ze dne 18. 10. 2016, č. j. 16 EXE 1182/2015-61, (pro
zastavení exekuce), Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 11. 2016, č. j. 27 E 709/2002-287 (pro zastavení výkonu rozhodnutí), Okresního soudu v
Domažlicích ze dne 8. 6. 2017, č. j. 11 EXE 3977/2016-77, (pro zastavení
exekuce), Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 6. 2018, č. j. 13 EXE
98/2018-19, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne
15. 8. 2018, č. j. 13 EXE 1647/2013-91, (pro zastavení exekuce), Okresního
soudu v Pelhřimově ze dne 3. 9. 2018, č. j. 11 E 7/2017-53, (pro zastavení
výkonu rozhodnutí), Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 10. 2018, č. j. 12 E 22/2014-132, (pro zastavení výkonu), Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou
ze dne 12. 10. 2018, č. j. 4 P 126/2018-1402, 9 P a Nc 370/2018, (pro částečné
zastavení exekuce), Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 12. 2018, č. j. 11 E
4/2018-57, (pro částečné odložení výkonu rozhodnutí a zastavení řízení),
Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 1. 2019, č. j. 0 P 77/2018-95, 13 P a Nc
8/2019, (pro částečné zastavení výkonu rozhodnutí), Okresního soudu v Kutné
Hoře ze dne 23. 5. 2019, č. j. 3 Nc 3501/2019-4, 3 P a Nc 98/2019, (pro
částečné zastavení exekuce), Okresního soudu v Trutnově ze dne 29. 5. 2019, č. j. 23 EXE 970/2017-64, (pro námitku proti příkazu k úhradě exekuce), Okresního
soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 8. 2019, č. j. 90 P 404/2016-121, 11 P a Nc
293/2019, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 1. 2020, č. j. 15 EXE 1834/2017-230, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v
Domažlicích ze dne 29. 1. 2020, č. j. 11 E 2/2019-20, (pro zastavení výkonu
rozhodnutí), Okresního soudu v Třebíči ze dne 5. 2. 2020, č. j. 13 EXE
652/2019-62, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne
12. 2. 2020, sp. zn. 26 P 80/2011, 22 P a Nc 67/2020, (pro zastavení exekuce),
Okresního soudu v Klatovech ze dne 19. 2. 2020, č. j. 11 P 272/2016-107, 13 P a
Nc 51/2020, (pro zastavení exekuce), Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 2020, č. j. 0 P 26/2020-924, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v
Jindřichově Hradci ze dne 6. 4. 2020, č. j. 10 EXE 3325/2019-35, (pro zastavení
exekuce), Okresního soudu ve Vyškově ze dne 7. 4. 2020, č. j. 0 P 193/2017-72,
(pro odklad a zastavení exekuce), Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 5. 2020, č. j.
23 EXE 255/2020-24, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v
Rakovníku ze dne 17. 7. 2020, č. j. 0 P 206/2013-991, 2 P a Nc 37/2020, (pro
zastavení exekuce), Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 9. 2020, č. j. 23 E
13/2020-26, (pro zastavení výkonu rozhodnutí), Okresního soudu v Nymburce ze
dne 2. 10. 2020, č. j. 0 P 172/2020-121, 11 P a Nc 51/2019, (pro zastavení
exekuce), Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 10. 2020, č. j. 28 EXE
2648/2012-99, (pro částečné zastavení exekuce), Okresního soudu v Jihlavě ze
dne 27. 11. 2020, č. j. 7 P 11/2017-1630, (pro zastavení exekuce), Okresního
soudu v Pardubicích ze dne 11. 12. 2020, č. j. 24 P 1/2016-47, (pro částečné
zastavení exekuce), Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2021, č. j. 73 EXE 2085/2020-99, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v Ústí nad Orlicí
ze dne 12. 1. 2021, č. j. 33 EXE 616/2020-41, (pro zastavení exekuce),
Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 1. 2021, č. j. 64 EXE 2445/2019-92, (pro
zastavení exekuce), Okresního soudu v Písku ze dne 20. 1. 2021, č. j. 1 P
137/2012-94, (pro částečné zastavení), Okresního soudu v Kladně ze dne 26. 1. 2021, č. j. 42 P 502/2015-97, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v
Mělníku ze dne 23. 2. 2021, č. j. 4 EXE 628/2020-24, (pro zastavení exekuce),
Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 3. 2021, č. j. 41 EXE 233/2020-77, (pro
zastavení exekuce), Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 3. 2021, č. j. 16 EXE
150/2021-56, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 4. 2021, č. j. 15 EXE 654/2020-52, (pro řízení o návrhu na zastavení exekuce),
Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. 4. 2021, č. j. 24 P 75/2013-236, (pro
zastavení exekuce), Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 4. 2021, č. j. 28 EXE
6/2021-25, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 5. 2021, č. j. 75 EXE 2966/2020-16, (pro zastavení exekuce), Okresního soudu v
Českých Budějovicích ze dne 9. 6. 2021, č. j. 19 E 18/2021-19, (pro zastavení
výkonu), či Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 6. 2021, č. j. 35 Nc
17/2021-51, 35 P a Nc 239/2021, (pro zastavení řízení).
18. Soudy, které jmenují opatrovníka dítěti pro celý zbytek exekučního řízení
(až do jeho skončení), nepostupují jednotně, jde-li o závěr, jaké má mít v
exekučním řízení postavení rodič, který dítě zastoupil při zahájení exekučního
řízení a který byl jmenováním opatrovníka z dalšího zastupování dítěte vyloučen
pro nebezpečí střetu zájmů. Některé soudy těmto rodičům přiznávají postavení
„účastníka exekučního řízení“, zatímco jiné s nimi nejednají, případně je
vyslýchají jen jako svědky (např. o tom, kolik bylo dosud na výživném pro dítě
povinným rodičem zaplaceno). Okresní soud v Jihlavě v usnesení ze dne 10. 2.
2021, č. j. 6 P 141/2016-112, (potvrzeném usnesením Krajského soudu v Brně –
pobočky v Jihlavě ze dne 28. 4. 2021, č. j. 72 Co 75/2021-100) uvedl, že po
jmenování opatrovníka již dítě zastupuje toliko opatrovník, nikoli matka.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne ze dne 23. 2. 2021, č. j. 17 Co
40/2021-126, odmítl odvolání matky, která již není účastníkem řízení, neboť
dítěti byl jmenován opatrovník. Informativním sdělením Okresního soudu v
Pardubicích bylo advokátu sděleno, že již oprávněného nezastupuje, neboť byl
jmenován kolizní opatrovník usnesením ze dne 26. 1. 2021, č. j. 34 EXE
686/2020-35 (516, 525), podobně byl advokát vyrozuměn v řízení vedeném u
Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 44 EXE 1540/2020 s odkazem na R
63/1974 i usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2630/99, s tím, že
oprávněnému byl jmenován opatrovník a není možné, aby oprávněný měl dva
zástupce současně.
19. Situace, kdy hrozí skutečný střet zájmů mezi zákonným zástupcem a
zastoupeným dítětem, nastávají (mohou nastat) v jednotlivých dílčích fázích
exekučního řízení, a potřeba jejich řešení tak vyvstává jen pro danou procesní
situaci. Není proto správný postup, jímž je kolizní opatrovník jmenován
paušálně pro celé exekuční řízení, neboť by zástupčí činnost vykonával i tam,
kde skutečná potřeba zastoupení nevzniká (vůbec nevznikla), a šlo by tak o
zásah do práva na rodinný život rodičů a dětí chráněný zákonem [srov. § 3 odst.
2 písm. b) o. z., § 865 odst. 1 o. z. a § 892 odst. 1 o. z.].
20. Jmenování kolizního opatrovníka soudem není právním, ale faktickým omezením
práva zastupovat nezletilé, dosud ne plně svéprávné dítě (jako složky
rodičovské odpovědnosti ve smyslu § 858 o. z.), které se do poměrů rodiče
dítěte promítá procesně tak, že veškerá procesní práva a povinnosti dosud
náležející zákonnému zástupci přecházejí na kolizního opatrovníka. Zákonný
zástupce tak není po dobu trvající kolize oprávněn k výkonu procesních práv ze
zastoupení, a uplatní-li je přesto, pak nemohou mít požadované účinky a soud k
nim nepřihlíží. Je proto správný postup odvolacích soudů, jestliže odvolání
podané (pro kolizi vyloučeným) zákonným zástupcem odmítají jako odvolání podané
neoprávněnou osobou. Uvedené ovšem nebrání tomu, aby takto vyloučený zákonný
zástupce byl v řízení slyšen jako svědek. I v procesním postavení svědka může
vyloučený rodič podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1
písm. c) o. s. ř. (srov. R 21/1981). Toto oprávnění nepřísluší koliznímu
opatrovníku, který je však oprávněn navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí podle
§ 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.
21. Lze tedy uzavřít (shrnout), že po dobu a v rozsahu, v jakém hrozí střet
zájmů mezi rodičem a dítětem, zastupuje nezletilé dítě v exekučním řízení místo
rodiče, který je oprávněn výživné pro nezletilé dítě přijímat, soudem jmenovaný
opatrovník; k úkonům, které přísluší vykonat opatrovníku a které by učinil
rodič dítěte, se nepřihlíží. Rodič, který dítě dosud zastupoval, může být v
exekučním řízení vyslechnut jako svědek.
IV.
Opatrovníkem dítěte soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Vyžadují-li to okolnosti případu, může být jmenován opatrovník dítěte též z řad
advokátů; o odměně a náhradě hotových výdajů advokáta jako opatrovníka rozhodne
soud v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.
22. Jednota v rozhodování soudů nepanuje ani v otázce, kdo má být jmenován
opatrovníkem dítěte. Některé soudy jmenují opatrovníkem zásadně orgán sociálně-
právní ochrany dítěte. Srov. např. usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne
10. 4. 2014, č. j. 27 EXE 2344/2014-32, Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze
dne 12. 10. 2018, č. j. 4 P 126/2018-1402, 9 P a Nc 370/2018, Okresního soudu v
Chebu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 23 E 76/2015-67, Okresního soudu v Novém Jičíně
ze dne 30. 8. 2019, č. j. 90 P 404/2016-121, 11 P a Nc 293/2019, Okresního
soudu v Karlových Varech ze dne 7. 11. 2019, č. j. 46 E 18/2019-120, Okresního
soudu v Domažlicích ze dne 29. 1. 2020, č. j. 11 E 2/2019-20, Okresního soudu v
Klatovech ze dne 19. 2. 2020, č. j. 11 P 272/2016-107, 13 P a Nc 51/2020,
Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2020, č. j. 6 EXE 2061/2016-28,
Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2. 4. 2020, č. j. Nc 185/2017-75, Okresního
soudu ve Vyškově ze dne 7. 4. 2020, č. j. 0 P 193/2017-72, Okresního soudu v
Hradci Králové ze dne 7. 5. 2020, č. j. 28 EXE 921/2019-74, Obvodního soudu pro
Prahu 4 ze dne 13. 1. 2021, č. j. 64 EXE 2445/2019-92, (změněno usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, č. j. 19 Co 64/2012-120, na Úřad
pro mezinárodněprávní ochranu dětí), Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 4.
2021, č. j. 15 EXE 654/2020-52, Okresního soudu v Břeclavi ze dne 15. 4. 2021,
č. j. 53 EXE 2502/2020-27, Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. 4. 2021, č.
j. 24 P 75/2013-236, Okresního soudu v Blansku ze dne 26. 4. 2021, č. j. 0 P
169/2011-18, Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 5. 2021, č. j. 30 EXE
133/2021-37, Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 5. 2021, č. j. 75 EXE
2966/2020-16, Okresního soudu v Liberci ze dne 1. 6. 2021, č. j. 74 EXE
60964/2020-56. Ve věcech s mezinárodním prvkem jmenují opatrovníkem též Úřad
pro mezinárodněprávní ochranu dětí (usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze
dne 22. 7. 2005, č. j. E 1100/97-80, či usnesení Okresního soudu v Přerově ze
dne 10. 7. 2020, č. j. 28 EXE 881/2020-42).
23. Jiné soudy přistupují v obdobných situacích ke jmenování advokáta, převážně
s odůvodněním, že orgán sociálně-právní ochrany dítěte není pro náležité
zastupování dítěte v komplikovaném exekučním řízení „odborně vybaven“ (srov.
např. usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 24. 2. 2012, č. j. 1 P
116/2016-291, Okresního soudu v Domažlicích ze dne 3. 12. 2015, č. j. 11 EXE
3853/2014-116, Okresního soudu v České Lípě ze dne 15. 5. 2018, č. j. 19 P
128/2012-37, Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. 0 P
183/2012-756, 17 P a Nc 179/2019, Okresního soudu v Prostějově ze dne 28. 11.
2019, č. j. 0 P 113/2006-357, Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. 1. 2020,
č. j. 30 P 479/2012-577, 12 P a Nc 508/2019), Okresního soudu v Mladé Boleslavi
ze dne 12. 2. 2020, č. j. 26 P 80/2011-92, 22 P a Nc 67/2020, Obvodního soudu
pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 2020, č. j. 0 P 26/2020-924, Okresního soudu v Kolíně
ze dne 25. 5. 2020, č. j. 0 P 272/2019-141, 5 P a Nc 124/2020, Okresního soudu
v Rakovníku ze dne 17. 7. 2020, č. j. 0 P 206/2013-991, 2 P a Nc 37/2020,
Okresního soudu v Klatovech ze dne 7. 10. 2020, č. j. 11 P 150/2014-91, 19 P a
Nc 59/2020, Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 9. 2020, č. j. 11 P
87/2015-343, 25 P a Nc 292/2020, Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 6.
2021, č. j. 35 Nc 17/2021-51, 35 P a Nc 239/2021).
24. Podle § 892 odst. 3 o. z. rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo
dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V
takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
25. Příslušným soudem ke jmenování opatrovníka podle § 892 odst. 3 o. z. je
obecný soud dítěte podle § 467 z. ř. s. Obecný soud dítěte opatrovníkem dítěte
zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469 odst. 1 věta druhá
z. ř. s.). Výraz „zpravidla“ je třeba vykládat tak, že soudy mohou pro různé
procesní situace zvolit takové řešení (zastoupení), jímž budou zájmy dítěte
kvalifikovaněji chráněny. Za těchto podmínek mohou být nezletilému dítěti
jmenovány kolizním opatrovníkem i jiné osoby. Vyvstane-li v exekučním řízení
potřeba rozsáhlého dokazování, např. je-li tvrzen zánik vymáhané pohledávky, či
její promlčení, nic nebrání tomu, aby soud kolizním opatrovníkem jmenoval
advokáta. Tak je tomu například v řízení o zastavení exekuce podle § 268 odst.
1 písm. g) a h) o. s. ř. Závazek jmenovat dítěti advokáta tam, kde je to na
místě, pro soudy ostatně plyne i z čl. 9 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí
(sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2001 Sb. m. s.). Potřebu
kvalifikovaného zastoupení dítěte – byť pro poměry sporného řízení – dovodila i
judikatura Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2014, sp.
zn. I. ÚS 3304/13, uveřejněný pod číslem 18/2014 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
26. I pro exekuční řízení platí, že je-li kolizním opatrovníkem jmenován orgán
sociálně-právní ochrany dětí, označuje se názvem příslušné obce s uvedením
sídla úřadu obce (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo
1288/2016; 21 Cdo 1295/2016; 21 Cdo 1296/2016; 21 Cdo 1297/2016; 21 Cdo
1677/2016, uveřejněné pod č. 18/2019 Sb. rozh. obč.).
27. Soudy, které jmenují opatrovníkem dítěte advokáta, rozhodují o odměně
advokáta za výkon této funkce někdy v řízení ve věcech péče o nezletilé děti, v
němž byl advokát dříve jmenován (např. usnesení Okresního soudu Praha-západ ze
dne 7. 1. 2021, č. j. 35 Nc 751/2020-21, 35 P a Nc 193/2020), jiné soudy pak v
příslušném exekučním řízení, a to i tehdy, byl-li advokát jmenován opatrovníkem
soudem v řízení péče o nezletilé děti (např. usnesení Okresního soudu v
Prostějově ze dne 1. 9. 2020, č. j. 24 EXE 1942/2013-171, Okresního soudu ve
Žďáru nad Sázavou ze dne 12. 4. 2021, č. j. 15 EXE 456/2020-64, či Okresního
soudu Praha-východ ze dne 8. 6. 2021, č. j. 9 E 14/2018-204).
28. Nezletilé dítě má v exekučním řízení postavení oprávněného. Oprávněnému
vznikají náklady spojené se zahájením a vedením exekučního řízení a případným
právním zastoupením. Je-li opatrovníkem jmenován advokát, pak náklady platí
stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). O tom, zda má opatrovník právo na náhradu všech
nebo jen některých nákladů a právo na odměnu, rozhodne soud v usnesení o
jmenování kolizního opatrovníka podle § 945 o. z., v řízení podle § 466 písm.
g) z. ř. s. Od placení nákladů je pak třeba odlišovat hrazení nákladů, o němž
bude rozhodovat exekuční soud. Náklady oprávněného dle § 52 odst. 1 exekučního
řádu ve spojení s § 254 odst. 1 o. s. ř. určí exekuční soud. Odměnu opatrovníka
určí soud, který opatrovníka jmenoval (§ 151 odst. 1, § 137 odst. 1 o. s. ř.).
29. Lze tedy shrnout, že opatrovníkem dítěte soud zpravidla jmenuje orgán
sociálně-právní ochrany dětí. Vyžadují-li to okolnosti případu, může být
jmenován opatrovník dítěte též z řad advokátů; o odměně a náhradě hotových
výdajů advokáta jako opatrovníka rozhodne soud v řízení ve věcech péče soudu o
nezletilé.
V.
Rozvrh práce může určit, že do soudního oddělení, do něhož byla přidělena
exekuční věc, budou přidělovány též věci opatrovnictví nezletilého dítěte,
které je účastníkem řízení v této exekuční věci, popřípadě některé z těchto
věcí, které se dotýkají tohoto exekučního řízení.
30. Soudy v občanském soudním řízení postupují předvídatelně a v součinnosti s
účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná (srov. § 6 věta
prvá o. s. ř.), nic proto nebrání tomu, aby soud v rozvrhu práce určil, že
soudní oddělení vyřizující exekuční věci bude rovněž jmenovat nezletilému
dítěti kolizního opatrovníka postupem podle § 467 z. ř. s. Důvodem takového
postupu je potřeba předejít případným časovým prodlevám mezi podnětem
exekučního soudu a jmenováním kolizního opatrovníka opatrovnickým soudem.
Stejné opatření rovněž soustředí rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů
advokáta za výkon kolizního opatrovnictví ve stejném soudním oddělení.
31. Jinak řečeno, rozvrh práce může určit, že do soudního oddělení, do něhož
byla přidělena exekuční věc, budou přidělovány též věci opatrovnictví
nezletilého dítěte, které je účastníkem řízení v této exekuční věci, popřípadě
některé z těchto věcí, které se dotýkají tohoto exekučního řízení.
VI.
V exekučním řízení a v řízení ve věcech opatrovnictví nezletilého dítěte se
písemnosti doručují též dítěti, které je účastníkem těchto řízení, jestliže v
době doručování dovršilo patnáct let.
32. S účinností od 1. 7. 2021 bylo zákonem č. 192/2021 Sb. změněno ustanovení §
50b odst. 4 písm. b) o. s. ř. tak, že písemnost se doručuje rovněž účastníku,
je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23; nezletilému účastníku,
který dovršil patnáct let, se doručuje také tehdy, je-li zastoupen zákonným
zástupcem podle § 22 o. s. ř. Důvodová zpráva k zákonu č. 192/2021 Sb. uvádí,
že novelizované ustanovení § 50b odst. 4 písm. b) o. s. ř. je reakcí na nálezy
Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. I. ÚS 3304/13, a ze dne 4. 12.
2014, sp. zn. I. ÚS 1041/14 (jde o nález uveřejněný pod číslem 217/2014 Sbírky
nálezů a usnesení Ústavního soudu), ve kterých Ústavní soud dovodil povinnost
zapojit do řízení od určitého věku nezletilého a doručovat mu osobně, i když je
zastoupen. Zejména se připomíná, že ať již se zapojení zákonných zástupců dětí
bude dít postupem podle § 22 nebo § 23 o. s. ř., je třeba, aby soud doručoval i
takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, aby mohl vykonávat své právo
participovat na řízení, které se jej dotýká. Při použití § 23 občanský soudní
řád doručování i nezletilému explicitně přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b) o. s.
ř.]. V případě postupu podle § 22 o. s. ř. je nutno využít oprávnění v § 50b
odst. 4 písm. e) o. s. ř.
33. I když citované závěry nálezové judikatury byly formulovány v poměrech
sporného řízení, nelze s ohledem na výslovné znění ustanovení § 50b odst. 4
písm. b) o. s. ř. ve znění účinném od 1. 7. 2021 dovodit, že se vztahuje jen na
řízení podle občanského soudního řádu, kde účastníkem je nezletilý, který
nenabyl plné svéprávnosti. Zákonem č. 192/2021 Sb. byl totiž novelizován i
zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ale pouze vložením
nového ustanovení § 22a, aniž by současně zákonodárce promítl záměr vyloučit
dopad novelizovaného ustanovení občanského soudního řádu i pro řízení podle
zákona o zvláštních řízeních soudních. Za užití ustanovení § 1 odst. 2 z. ř. s.
se tak uplatní princip obecné subsidiarity, kdy na věci, které nejsou v zákonu
o zvláštních řízeních soudních vůbec upraveny, se použije beze zbytku dosavadní
úprava občanského soudního řádu. Podle důvodové zprávy k zákonu o zvláštních
řízeních soudních jde o stejnou úpravu vztahu obecného procesního a zvláštního
předpisu, jaká byla již dříve zvolena ve vztahu k soudnímu řádu správnímu nebo
k exekučnímu řádu. Bezvýjimečně tak budou aplikovatelná např. ustanovení o
vyloučení soudců a soudních zaměstnanců, vymezení postavení účastníků,
zastupování účastníků, doručování, formální náležitosti rozhodnutí atd.
34. Nezletilé dítě zastoupené zákonným zástupcem (§ 22 o. s. ř.), nebo kolizním
opatrovníkem nemá plnou procesní způsobilost, není oprávněno samostatně podat
proti rozhodnutí odvolání, okamžik doručení rozhodnutí se nezapočítává do běhu
lhůt pro podání opravného prostředku, dítěti neběží lhůty atd. Doručování
písemností má pouze informativní povahu a jeho prostřednictvím se rovněž
projevuje participační právo dítěte (§ 20 odst. 4 z. ř. s., § 100 odst. 3 o. s.
ř.). Jde tak o odlišnou situaci od ustanovení § 50b odst. 4 písm. b) věty před
středníkem o. s. ř. Z výše uvedeného plyne, že v exekučním řízení a v řízení ve
věcech opatrovnictví nezletilého dítěte se písemnosti doručují též dítěti,
které je účastníkem těchto řízení, jestliže v době doručování dovršilo patnáct
let.