Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o návrhu Jána Krišici, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2014 č. j. 8 As 103/2013-31, takto: Návrh se odmítá.
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 4. 2014 se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Podání navrhovatele, označené jako ústavní stížnost, není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a navrhovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnou, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.
Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly navrhovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. dubna 2014
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj