Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o návrhu CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ: 22827854, se sídlem Ostrava, Sokola Tůmy 1099/1, směřujícímu proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2013, č.j. 57 Co 815/2013-61, a rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2013, č.j. 62 C 167/2012-42, takto: Návrh se odmítá.
1. Podáním ze dne 10. 1. 2014, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 1. 2014, stěžovatel brojil proti shora specifikovaným rozhodnutím vydaným v rámci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Stěžovatel zároveň Ústavní soud požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o jeho ústavní stížnosti.
2. Podání stěžovatele však nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem požadované náležitosti (např. z něj nebylo zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).
3. Soudce zpravodaj proto stěžovatele vyzval dopisem ze dne 23. 1. 2014 k odstranění výše uvedených nedostatků, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení této výzvy. Stěžovateli se zároveň dostalo poučení o následcích jejího nesplnění. Stěžovatel byl ze strany Ústavního soudu poučen rovněž o tom, že Ústavní soud navrhovatelům ani jiným účastníkům pro řízení o ústavních stížnostech advokáty neustanovuje, tito však mají možnost požádat o určení advokáta k poskytnutí právní služby Českou advokátní komoru; kontakt na ni byl uveden v přehledu. Jak vyplývá z údajů na doručence, převzal stěžovatel tuto výzvu dne 25. 1. 2014.
4. Svým podáním ze dne 21. 2. 2014, jež bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 23. 2. 2014, stěžovatel v reakci na výše uvedenou výzvu požádal Ústavní soud, aby mu k odstranění vad podání byla ze strany soudu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů s odůvodněním, že dosud neobdržel od České advokátní komory žádné vyjádření k jeho žádosti o určení advokáta.
5. Žádosti stěžovatele o prodloužení lhůty Ústavní soud fakticky vyhověl, protože neodmítl jeho návrh kvůli neodstranění vad až do dnešních dnů.
6. Vytčené vady, v prvé řadě absenci zastoupení advokátem, však stěžovatel ani přes faktické prodloužení lhůty nenapravil. Lhůta poskytnutá stěžovateli proto uplynula marně a bylo nutno postupovat ve smyslu již zmíněného poučení.
7. Jen pro úplnost soudce zpravodaj dodává, že Ústavní soud nikomu právní zastoupení nezajišťuje. Ustálenou judikaturou nepřipustil přiměřené použití § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, když neshledal podmínky pro takový postup podle § 63 zákona o Ústavním soudu. Právní řád totiž připouští určení advokáta i pro řízení před Ústavním soudem rozhodnutím České advokátní komory [§ 18 odst. 2, § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů], čímž je vytvořen procesní nástroj k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení, a tedy i přístupu k Ústavnímu soudu. V praxi tato úprava nevyvolává u stěžovatelů obtíže.
8. Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. dubna 2014
Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu