Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Iva Muladiho, bez právního zastoupení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 6. 2023 stěžovatel brojil proti rozhodnutí blíže nespecifikovaného soudu, č. j. 9 Co 882/2022-60.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je nutno zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Posuzovaný návrh trpí zjevnými vadami; především stěžovatel není zastoupen advokátem a chybí v něm relevantní ústavněprávní argumentace k údajnému porušení jeho ústavně zaručených práv napadeným rozhodnutím.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se v minulosti vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2475/17 ,
II. ÚS 2841/20 nebo sp. zn. III. ÚS 3407/22 ; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již mnohokrát v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že se obrátil na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta, požádal ji Ústavní soud o sdělení, jakým způsobem bylo o této žádosti rozhodnuto. Česká advokátní komora dne 12. 7. 2023 sdělila, že rozhodnutím ze dne 11. 7. 2023, č. j. 10.01-000329/23-006, stěžovateli nebyl určen advokát k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
7. Stejně jako v řízeních o dřívějších podáních stěžovatele se Ústavní soud z výše uvedených důvodů uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. července 2023
Daniela Zemanová v. r. soudkyně zpravodajka