Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti Marie Hemzalové ze dne 22. 5. 2013 ("Nr. 10", směřující proti "politické perzekuci útlaku a pronásledování" ve věcech "čj.: 16C 400/2009-24, 16C 240/2007-24, 17C 312/2004, 16C 12/2003, 76 EX 317/10-20, 35 EXE 931/10"), takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Návrhem ze dne 22. 5. 2013, označeným jako ústavní stížnost "Nr. 10", brojila stěžovatelka proti údajné politické perzekuci útlaku a pronásledování její osoby "zločineckou organizací některých osob zapojených do trestné činnosti organizovaného zločinu justiční - policejní mafie s dalšími státními institucemi a samosprávou v České republice", přičemž požadovala, aby Ústavní soud zrušil veškerá dosavadní údajně nezákonná a protiprávní rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3, Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, vydaná zřejmě ve věci jejího vystěhování z bytu.
Vzhledem k tomu, že daný návrh byl sepsán (přímo) stěžovatelkou, ačkoliv podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhovatel jako fyzická osoba musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem a k návrhu musí být přiložena plná moc advokáta (§ 31 a § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud ji vyzval, aby (kromě dalších) tuto vadu svého návrhu ve třicetidenní lhůtě odstranila, a to konkrétně předložením plné moci advokáta a jím sepsaného návrhu na zahájení řízení. Současně stěžovatelku poučil, že pokud tak neučiní, může být její návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Uvedená výzva byla stěžovatelce doručována na adresu, kterou stěžovatelka uvedla v ústavní stížnosti, zásilka se však vrátila s tím, že adresát je neznámý (bez schránky). Následně stěžovatelce byla tato písemnost doručována na adresu ve smyslu § 46b písm. a) občanského soudního řádu (o. s. ř.) ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu. Protože však adresátka nebyla při doručování písemnosti zastižena a protože písemnost nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout, byla dne 13.
6. 2013 na poště uložena (a připravena k vyzvednutí). Jelikož si adresátka písemnost ve lhůtě 10 dnů nevyzvedla, považuje se podle § 49 odst. 4 věty první o. s. ř. desátý den této lhůty za den doručení; tímto dnem je 24. 6. 2013. S ohledem na to, že po uplynutí této lhůty nebylo možné písemnost vhodit do domovní nebo jiné adresátkou užívané schránky, byla vrácena Ústavnímu soudu a uložena do příslušného spisu, načež Ústavní soud vyvěsil na své úřední desce sdělení, kdy si ji adresátka může vyzvednout (§ 49 odst. 4 věta druhá a třetí o.
s. ř.). Pro úplnost se dodává, že dne 15. 7. 2013 předseda Ústavního soudu obdržel dopis od stěžovatelky, označený jako "poslední stížnost k Ústavnímu soudu České republiky ve věci justiční a policejní mafie", ve které je uvedeno, že spolu s Veronikou Hemzalovou neakceptují údajnou výzvu k odstranění vad, co se týká "povinnosti být zastoupen advokátem u Ústavního soudu" ve věci ústavní stížnosti.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka vady svého návrhu ve stanovené lhůtě neodstranila, Ústavní soud daný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. srpna 2013
Jan Filip v. r. soudce Ústavního soudu