Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti Ing. L. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011 sp. zn. 22 Cdo 4057/2009, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 1. 2012, brojí navrhovatel proti shora uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž měla být porušena ustanovení čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ustanovení čl. 1 odst. 1 a 2, čl. 4, čl. 9 odst. 3 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") a ustanovení čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k ní.
Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť navrhovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (ve smyslu ustanovení § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu); přímo ve svém podání přitom stěžovatel - mj. s odkazem na ustanovení čl. 6 Úmluvy - žádal o projednání ústavní stížnosti bez právního zastoupení.
K odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem byl navrhovatel veden písemnou výzvou ze dne 30. 1. 2012, doručenou mu dne 3. 2. 2012, v níž byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 20 dnů, bude jeho návrh - bez ohledu na argumentaci vznesenou proti povinnému právnímu zastoupení - odmítnut. V této lhůtě, ani později, uvedené procesní nedostatky navrhovatel neodstranil, a z obsahu jeho přípisu ze dne 17. 2. 2012 plyne, že tak učinit ani nemíní. Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. února 2012
Vladimír Kůrka v. r. soudce zpravodaj