Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele J. B., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2019 č. j. 6 Tdo 18/2019-21, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 5. 2019 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den (srov. § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 57 odst. 2 občanského soudního řádu). Lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou procesní, což znamená, že je třeba nejpozději poslední den jejího trvání podání odevzdat orgánu, který má povinnost je doručit, nebo učinit úkon u soudu (srov. § 57 odst. 3 občanského soudního řádu).
4. V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že mu napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo doručeno dne 7. 3. 2019. Tato skutečnost byla potvrzena Ústavnímu soudu na jeho žádost sdělením Vrchního státního zastupitelství v Praze (u kterého se nyní nachází spis Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 6 T 98/2016, a které přiložilo kopie předmětných doručenek) ze dne 6. 6. 2019. Poslední den lhůty k podání ústavní stížnosti připadl tedy na úterý 7. 5. 2019. Ústavní stížnost podal stěžovatel k poštovní přepravě dle otisku razítka na zásilce až dne 24. 5. 2019.
5. Z uvedeného je zřejmé, že nebyla dodržena povinná dvouměsíční lhůta pro podání ústavní stížnosti, kterou Ústavní soud nemůže prominout, neboť je vázán kogentním ustanovením § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Z tohoto důvodu již Ústavní soud považoval za bezpředmětné vyzývat stěžovatele k doplnění plné moci k zastupování před Ústavním soudem.
6. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. června 2019
Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj