Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti pana T.
V. L., zastoupeného Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršově ul. 1714/227, 702 00, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 20 C 233/2010-19 ze dne 24. 9. 2010 ve znění opravného usnesení č. j. 20 C 233/2010-45 ze dne 18. 2. 2011 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 447/2010-50 ze dne 4. 4. 2011 za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, a obchodní společnosti STARLIFE s.r.o., se sídlem Husovo nám. 1702, 253 01 Hostivice, IČO: 26772493, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Stěžovatel tvrdil, že citovanými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho základního práva na spravedlivý proces dle čl. 36 a práva na rovné postavení účastníků dle čl. 37 Listiny základních práv a svobod, protože soudy nerozhodly o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků ve výši 1 000 Kč tak, jak žádal. Oproti svému očekávání nebyl osvobozen od soudních poplatků, avšak zástupce pro řízení - a to z řad advokátů - mu ustanoven byl, nikoli však ten, koho stěžovatel ve svém návrhu označil.
7. Oba obecné soudy se dostatečně zabývaly stěžovatelovými návrhy, posoudily je a svá rozhodnutí srozumitelně, logicky, stručně a jasně odůvodnily.
8. Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatele, že obecné soudy extrémním způsobem vybočily z limitů stanovených jim zákonem, resp. že se případné vady promítly do roviny ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele.
9. Nalézací soud pochybil, když stěžovateli přiznal zástupce pro řízení z řad advokátů, aniž by současně vyslovil, že jsou u stěžovatele splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků; tyto předpoklady podle jeho názoru naopak naplněny nebyly. Porušil tak zákon ve prospěch stěžovatele. V této souvislosti mu nelze vyčítat, že nepřistoupil na návrh stěžovatele a ustanovil mu jiného advokáta, sledovav při tom hospodárnost procesu. Ustanovení zástupce pro řízení je vztah mezi žadatelem a státem, přičemž stát při poskytování tohoto dobrodiní může a musí postupovat tak, aby na jedné straně v rovině procesní ochránil zájmy účastníka, na druhé straně minimalizoval negativní externality, které jsou s tímto dobrodiním spojeny.
Je proto zcela v pořádku, ustanovil-li zástupcem advokáta se sídlem v místě, v němž řízení probíhá. Tato úvaha není v protikladu se závěry vyslovenými v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 194/98 ze dne 20. 2. 2001, jak se stěžovatel mylně domnívá. Odmítl-li odvolací soud pro absenci aktivní legitimace odvolání v části, kde stěžovatel brojil proti ustanovení Mgr. K. J. zástupcem, pak tak učinil po právu, neboť žádosti stěžovatele bylo vyhověno.
10. Namítá-li stěžovatel, že není schopen zaplatit 1 000 Kč za soudní poplatek, protože nemá žádný příjem a ve všech životních potřebách ho podporuje jeho rodina a komunita, přičemž má jediný majetek, a to 16 let starý vůz Škoda Forman, pak mu nezbude, než aby s ním naložil způsobem, který mu výnos uvedené částky zabezpečí; Ústavní soud neopomíjí zdůraznit, že takovou částku lze snadno získat i obyčejnou (kupř. manuální) prací.
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. července 2011
Jan Musil předseda senátu