Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ústavní stížnosti navrhovatele J. D., na postup lékařů a zdravotnických orgánů při jeho léčbě ve výkonu trestu odnětí svobody a na Generální ředitelství vězeňské služby ČR, t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel podal dne 13. ledna 1999 ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena o den později. V předmětné stížnosti brojil proti postupu lékařů a zdravotnických orgánů při jeho léčbě ve výkonu trestu odnětí svobody a proti Generálnímu ředitelství vězeňské služby ČR v téže věci.
Protože uvedený návrh nesplňoval všechny náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl navrhovatel vyzván ve smyslu ustanovení § 41 písmeno b) citovaného zákona k odstranění vad návrhu ve lhůtě, která mu byla stanovena na 60 dnů. Výzva byla navrhovateli doručena dne 4. 2. 1999. Konec výše uvedené lhůty připadl na den 5. 4. 1999, a proto posledním dnem lhůty byl den 6. 4. 1999.
Navrhovatel zaslal Ústavnímu soudu dne 9. 2. 1999 podání, ve kterém "rozšiřuje ústavní stížnost" proti obžalobě, kterou podalo Okresní státní zastupitelství v Karviné dne 30. 12. 1997, pod sp.zn. 8 T 147/97 a proti postupu okresního soudu v této věci. Dne 5. 2. 1999 pak požádal navrhovatel, podle vlastního sdělení, Českou advokátní komoru o určení advokáta ex offo. Přes uvedené sdělení však navrhovatel doposud vady návrhu, k jejichž odstranění byl vyzván, neodstranil.
S ohledem na to, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. května 1999