Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. září 2009 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Hotely a restaurace s. p. Blansko v likvidaci, se sídlem v Blansku, Rožmitálova 40, IČ 000268617, zastoupeného JUDr. Miroslavou Michálkovou, advokátkou se sídlem v Blansku, nám. Republiky 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2009 č. j. 21 Cdo 2574/2008-168, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 1. 2008 č. j. 20 Co 508/2007-141 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 4. 4. 2007 č. j. 5 C 560/2005-120, takto: Návrh se odmítá.
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v č. 90 Ústavy České republiky. Poukázal na okolnosti, za nichž byla uzavřena kupní smlouva ohledně nemovitostí, tvořících hotel Dukla v Blansku a příslušné pozemky, a za nichž byl učiněn zápis o zřízení zástavního práva k nim v příslušném katastru nemovitostí. Poněvadž byla smlouva o prodeji shledána absolutně neplatnou, domáhal se u soudu určení, že k předmětným nemovitostem, k nimž má právo hospodaření, neexistuje zástavní právo, zapsané ve prospěch Agrobanky Praha a. s. - pro zajištění pohledávky ve výši 48.000.000,- Kč. Soud I. stupně jeho žalobu zamítl, odvolací soud odvoláním napadený rozsudek potvrdil, dovolání podané k Nejvyššímu soudu bylo odmítnuto.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení správního nebo jiného právního řízení.
Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvod pro odmítnutí návrhu je dán i zjištěním, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že jmenovaný soud opodstatněně odmítl dovolání stěžovatele a rozhodnutí s odkazem na svou ustálenou judikaturu, na judikaturu Ústavního soudu, jakož i na ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) občanského soudního řádu své rozhodnutí dostatečným způsobem odůvodnil. Na toto odůvodnění lze v dalším odkázat. Je třeba dodat, že stěžovatel sám ani v ústavní stížnosti konkrétní námitky proti tomuto rozhodnutí neuvedl.
Pokud jde o ústavní stížnost směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 1. 2008, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně ze dne 4. 4. 2007, pak pro výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž nedopadají účinky § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, jde o návrh podaný po lhůtě k tomu stanovené - lhůtu k podání nelze odvozovat ode dne doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl pro nepřípustnost odmítnut z důvodů obsažených v rozhodnutí a nikoliv z důvodů závisejících na uvážení Nejvyššího soudu. Návrh napadající rozsudek Okresního soudu v Blansku č. j. 5 C 560/2005-120 je návrhem nepřípustným. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. září 2009
Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu