Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu Ing. P. M., zastoupeného JUDr. Ing. Janem Kopřivou, advokátem se sídlem Brno, Zahradnická 6, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 16 Co 426/2007 a proti rozsudku Okresního soudu pro Brno - venkov ze dne 3. 12. 2002, sp. zn. 10 P 470/2000, takto: Návrh se odmítá.
V návrhu vycházejícím z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení čl. 32 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod shora označená rozhodnutí obecných soudů zrušil.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Stěžovatel napadl svým podáním rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího za situace, kdy proti uvedeným rozhodnutím podal dovolání, které dovolací soud odmítl jako nepřípustné podle § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Lhůtu k podání ústavní stížnosti stěžovatel pak zjevně odvíjí ode dne doručení usnesení Nejvyššího soudu, tj. od 3. 9. 2008.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Dovolání stěžovatele však v dané věci bylo odmítnuto proto, že nebylo - podle § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. - objektivně přípustné; stalo se tak tedy z důvodu, že jím napadený výrok (ve věci úpravy styku rodiče s dítětem) je z dovolacího přezkumu vyloučen. O odmítnutí dovolání "z důvodů závisejících na uvážení" [srov. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] tím nemůže být řeč, a dobrodiní citovaného ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu se zde - ve prospěch stěžovatele - neuplatní.
Podle konstantní judikatury Ústavního soudu z citovaného ustanovení § 72 odst. 3, 4 zákona o Ústavním soudu pak plyne, že bylo-li dovolání odmítnuto jako nepřípustné, a toto posouzení nezáviselo na uvážení dovolacího soudu, počíná lhůta pro podání ústavní stížnosti běžet nikoli od doručení usnesení dovolacího soudu, nýbrž již od doručení rozhodnutí soudu odvolacího; to je totiž i rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (např. viz usnesení sp. zn. IV. ÚS 45/04 , in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek č. 33, usnesení č. 32, z poslední doby usnesení ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. III. ÚS 1549/08 , a další).
Tak je tomu i v dané věci; lhůta pro podání ústavní stížnosti tedy počíná od 30. 4. 2008, kdy byl stěžovateli doručen napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2008 sp. zn. 16 Co 426/2007. Byla-li však ústavní stížnost podána až poté, co rozhodl dovolací soud o podaném dovolání - dne 23. 9. 2008 - stalo se tak zjevně po zákonné lhůtě, tedy opožděně.
Proti odmítavému rozhodnutí dovolacího soudu stěžovatel (ač řádně poučen a právně zastoupen) žádné námitky nevznesl (o jeho věcné správnosti nemůže být pochyb), a ústavní stížnost proti němu ani nesměřuje. Proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl (soudcem zpravodajem) podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. listopadu 2008
Vladimír Kůrka soudce zpravodaj