Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o návrhu společnosti X, zastoupené JUDr. et Mgr. Pavlem Klímou, advokátem, sídlem Hradčanské náměstí 59/13, Praha 1 - Hradčany proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 22. července 2025 č. j. ZN 1800/2024-41 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Chomutov, oddělení hospodářské kriminality ze dne 8. dubna 2025 č. j. KRPU-70315-48/TČ-2024-040381, takto: Návrh se odmítá.
1. Navrhovatelka se domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení, jimiž měly orgány činné v trestním řízení zasáhnout její práva zakotvená v čl. 11 a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 a v čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Policejní orgán odložil trestní stíhání neznámého pachatele, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájení trestního stíhání. Následnou stížnost navrhovatelky státní zástupkyně jako nedůvodnou zamítla.
2. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, a zásah Ústavního soudu nastává až v případě věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení.
3. Byla-li zamítnuta stížnost proti zahájení trestního stíhání, připadá v úvahu pro posouzení přípustnosti ústavní stížnosti § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů ("zákon 283/1993 Sb."), který zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci. Žádost o výkon takového dohledu je obecně účinným opravným prostředkem pro toho, kdo tvrdí vady v řízení, v němž měl být spáchán trestný čin; není-li využita žádost o dohled k nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky nápravy [viz nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691)]. Navrhovateli tedy přísluší procesní nástroj k ochraně jeho práv.
4. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že předložený návrh je nepřípustný, a proto jej soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 24. října 2025
Jan Svatoň v. r. soudce zpravodaj