Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdeňky Zimlové, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem, sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 177/2025-118 ze dne 28. května 2025 a rozsudku Okresního soudu v Náchodě č. j. 8 C 121/2024-88 ze dne 8. ledna 2025, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Náchodě, jako účastníků řízení, a Jitky Doležalové a Petra Doležala, Zdeňky Prokopové a Barbory Fišerové, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení shora označených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená základní práva.
2. Stěžovatelka a vedlejší účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku, jehož součástí je stavba - rodinný dům konkretizovaný v napadených rozhodnutích. V domě nejsou vymezeny jednotky a nevzniklo zde společenství vlastníků jednotek. Spoluvlastníci se dohodli, že náklady na služby spojené s užíváním domu bude hradit dodavatelům jeden z nich a náklady se rozpočítají mezi ostatní podle velikosti spoluvlastnických podílů. Rovněž se dohodli, že budou pravidelně hradit určitou částku do tzv. fondu oprav. Stěžovatelka tvrdí, že dohoda spoluvlastníků ji nezavazuje a od roku 2016 neplatí ani platby do fondu oprav ani náklady na služby.
3. Napadená rozhodnutí byla vydána v řízení o žalobě vedlejších účastníků proti stěžovatelce. Vedlejší účastníci se domáhali uhrazení stěžovatelčina dluhu za květen 2022 až prosinec 2023.
4. V minulosti soudy rozhodovaly o třech obdobných žalobách vedlejších účastníků, jež se týkaly jiných časových období. Ve všech případech bylo rozhodnuto ve prospěch vedlejších účastníků.
5. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Náchodě uložil stěžovatelce zaplatit vedlejším účastníkům 24 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a 6 268 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Okresní soud měl dohodu spoluvlastníků za platnou, stěžovatelka v řízení neprokázala, že by došlo ke změně či zániku dohody. Stěžovatelčina námitka, že částky mají být podle dohody hrazeny na soukromé účty vedlejších účastníků, byla podle soudu nedůvodná. Tento mechanismus byl zvolen proto, že v domě nevzniklo společenství vlastníků jednotek, jež by mohlo mít vlastní bankovní účet. Nedoplatky za služby spojené s užíváním domu vedlejší účastníci prokázali doklady od dodavatelů, na jejichž základě bylo provedeno vyúčtování, s nímž měla stěžovatelka možnost se seznámit a vznést proti němu námitky, což však neučinila.
6. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Hradci Králové napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku I a rovněž ve výroku II v rozsahu jistiny a úroku z prodlení za dobu od 28. dubna 2024 do zaplacení (výrok I), změnil výrok II rozsudku okresního soudu tak, že žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení za dobu od 25. do 27. dubna 2024 (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III). Krajský soud nepřisvědčil stěžovatelčině námitce, že výroky rozsudku okresního soudu neodpovídají petitu žaloby. Skutková zjištění i právní hodnocení okresního soudu měl krajský soud za správná, až na úrok z prodlení z přiznané částky, ten částečně korigoval, neboť dovodil, že stěžovatelka se dostala do prodlení až o tři dny později.
7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že dohoda spoluvlastníků podepsaná v roce 2007 sloužila k řešení jednorázové opravy domu, a proto již nemá žádné právní účinky. Vedlejší účastníci podle stěžovatelky tuto dohodu opakovaně zneužívají k vlastnímu obohacení. Okresní soud podle stěžovatelky změnil petit oproti žalobě a přiznal vedlejším účastníkům něco, co sami nepožadovali. Krajský soud se podle stěžovatelky nedostatečně vypořádal s jejími odvolacími námitkami.
8. Ústavní stížnost byla podána včas a je přípustná. Stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem.
9. Stěžovatelka požaduje zrušit oba rozsudky jako celek. Výrokem II rozsudku krajského soudu ovšem byl rozsudek okresního soudu částečně změněn a ve změněném rozsahu byla žaloba vedlejších účastníků zamítnuta, zrušení tohoto výroku stěžovatelčino postavení nemůže zlepšit. Ústavní stížnost je tak v tomto rozsahu návrhem podaným někým zjevně neoprávněným.
10. Krajský soud částečně změnil výrok II rozsudku okresního soudu, a proto pak výrokem III rozhodoval o nákladech řízení před soudy obou stupňů, čímž "odklidil" (nahradil) nákladový výrok III rozsudku okresního soudu. V rozsahu, v němž byl výrok II rozsudku okresního soudu změněn, a ve výroku III, který krajský soud odklidil (nahradil), není Ústavní soud příslušný k projednání ústavní stížnosti.
11. Ve zbylém rozsahu je ústavní stížnost podána oprávněnou stěžovatelkou a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný.
12. Předmětem řízení byly částka 24 000 Kč a 6 268 Kč s příslušenstvím, čemuž odpovídá, že proti rozsudku krajského soudu nebylo přípustné dovolání. Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu platí, že směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí vydanému v řízení, jehož předmětem byla bagatelní částka, zakládá to (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněného návrhu, neprovázejí-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji naopak co do ústavní roviny významnou činí [viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3725/13 ze dne 10. dubna 2014 (N 55/73 SbNU 89)].
13. Takové okolnosti stěžovatelka v ústavní stížnosti netvrdila. Její argumentace je pouze opakováním námitek, s nimiž se již soudy vypořádaly. Ani Ústavní soud žádné mimořádné okolnosti odůvodňující kasační zásah neshledal.
14. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost dílem jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, dílem jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný podle § 43 odst. 1 písm. d) téhož zákona a ve zbylém rozsahu jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) téhož zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 10. září 2025
Jan Svatoň v. r. předseda senátu