Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Michala Kačmarčíka, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2024, č. j. 24 Cdo 1375/2024-357, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Ludmily Rittnerové, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavnímu soudu bylo dne 10. 9. 2024 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a shledal, že stěžovatelovo podání trpí řadou obsahových i formálních nedostatků (viz § 30 odst. 1, § 34 zákona o Ústavním soudu).
2. Ústavní soud vyzval stěžovatele přípisem ze dne 17. 9. 2024 k odstranění vad návrhu s tím, že mu stanovil lhůtu pro jejich odstranění. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, odmítne bez dalšího ústavní stížnost postupem dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
3. Jednou z vad ústavní stížnosti bylo, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem. Povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem se přitom týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem.
4. Stěžovatel po výzvě Ústavního soudu reagoval mimo jiné sdělením, že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování před Ústavním soudem. Následně, dne 6. 11. 2024 zaslal Ústavnímu soudu rozhodnutí České advokátní komory, která dne 5. 11. 2024 rozhodla, že mu advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby pro řízení před Ústavním soudem neurčuje. Z rozhodnutí České advokátní komory přitom vyplývá, že jí stěžovatel nepředložil perfektní žádost, tedy nedoložil všechny náležitosti, kterými by osvědčil včasnost podání ústavní stížnosti ani včasnost samotné žádosti a neprokázal ani existenci rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
5. Ústavní soud tedy konstatuje, že ačkoliv se stěžovateli dostalo náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti, stěžovatel nedoložil plnou moc prokazující právní zastoupení ve lhůtě k tomu určené a ani nepožádal o prodloužení lhůty k odstranění této vady.
6. Z uvedených důvodů Ústavní soud postupem přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2024
Jiří Přibáň v. r. soudce zpravodaj