Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové jako soudkyně zpravodajky, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti A. S., zastoupené JUDr. Michaelou Lang, advokátkou, se sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4, proti výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. července 2024, č. j. 72 Co 120/2024-1474, a výrokům X a IX rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. listopadu 2023, č. j. 14 Nc 1256/2020-1307, ve znění výroku II opravného usnesení ze dne 5. března 2024, č. j. 14 Nc 1256/2020-1376, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, J. Š. a nezletilého M. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud svěřil nezletilého (ve věku 10 let) do péče stěžovatelky a upravil styk otce s nezletilým tak, že běžný styk se postupně rozšíří na interval od sudého čtvrtka do lichého pondělí, o Vánocích bude nezletilý u otce v lichém roce od 27. 12. do 1. 1. a v sudém roce od 23. 12. do 27. 12., o Velikonocích bude nezletilý u otce v lichém roce, o jarních prázdninách bude nezletilý u otce v sudém roce a o letních prázdninách bude nezletilý u otce 14 dnů v červenci a 14 dnů v srpnu. Tuto úpravu poměrů odůvodnil obvodní soud tím, že výlučná péče otce ani střídavá péče rodičů není možná, neboť nezletilý otce odmítá. Zároveň však nemůže být postoj nezletilého jediným kritériem, podle kterého by měl soud o jeho styku s otcem rozhodnout. Nezletilý nemá k odmítání styku s otcem žádný objektivní důvod. Obvodní soud proto upravil styk nezletilého s otcem tak, aby mohlo dojít k obnovení narušeného vztahu s otcem.
2. K odvolání obou rodičů městský soud změnil běžný styk otce s nezletilým tak, že od 3. 7. 2024 bude probíhat v každém sudém týdnu od pátku do neděle a dále v každém týdnu ve čtvrtek. Úpravu styku otce s nezletilým o prázdninách (vyjma vánočních, které nepřezkoumával) městský soud potvrdil. Nová úprava běžného styku odpovídá přání nezletilého, který nechce u otce v době školního týdne přespávat. V tomto ohledu městský soud zohlednil, že nezletilý je sice ovlivňován matkou, avšak při nerespektování jeho názoru vykazuje duševní nepohodu. Styk otce s nezletilým o Velikonocích, jarních a letních prázdninách upravený obvodním soudem zajišťuje standardní a rovnoměrnou péči obou rodičů o nezletilého.
3. Stěžovatelka podává proti shora označeným rozhodnutím ústavní stížnost. Tato rozhodnutí podle ní porušují její základní práva podle čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 4, čl. 81, čl. 90, čl. 95, čl. 96 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 Listiny základních práv a svobod, čl. 3, čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
4. Stěžovatelka nesouhlasí s úpravou styku nezletilého s otcem o jarních a letních prázdninách. Namítá, že obecné soudy se nevypořádaly s jejími tvrzeními a jí navrženými důkazy, svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily a nesprávně zjistily skutkový stav. Svým postupem rovněž porušily participační práva nezletilého, neboť při úpravě prázdnin nezohlednily jeho názor. Nezletilý s otcem chce trávit kratší časové intervaly, např. týden v červenci a týden v srpnu a nechce s otcem trávit jarní prázdniny. Otec je vůči nezletilému vulgární, zesměšňuje jej a jeho osobnost vykazuje též další vady. Nezletilý je při delším styku s otcem v depresi.
5. Ústavní soud připomíná, že k přezkumu rodinněprávních věcí přistupuje zdrženlivě a do rozhodnutí obecných soudů zasahuje pouze v extrémních případech. Rozhodování v této citlivé oblasti je doménou obecných soudů, které - se znalostí dlouhodobého vývoje rodinné situace a v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení a orgánem sociálně právní ochrany dětí - mohou nejlépe poznat a posoudit skutkové okolnosti věci a učinit rozhodnutí, které bude odrážet zájmy rodičů, ale zejména nezletilých dětí.
6. V prvé řadě stěžovatelka namítá, že se obecné soudy nevypořádaly s jejími tvrzeními a jí navrženými důkazy, ovšem aniž by tuto svou námitku blíže rozvedla o konkrétní tvrzení a důkazy, jež měly obecné soudy opomenout. Stěžovatelku, povinně v řízení o ústavní stížnosti zastoupenou advokátem, stíhá břemeno tvrzení a je tedy jen na ní, aby Ústavnímu soudu předložila přesvědčivou ústavněprávní argumentaci, na jejímž základě by Ústavní soud mohl přezkoumat napadená rozhodnutí. Úkolem Ústavního soudu není si absentující argumentaci domýšlet a nahrazovat tím činnost zmocněné advokátky.
7. K polemice stěžovatelky se zjištěným skutkovým stavem je třeba zdůraznit, že ten zpravidla ústavněprávnímu přezkumu nepodléhá [nález sp. zn. I. ÚS 2864/09
(N 101/57 SbNU 305)]. Jinak tomu není ani v této věci. Stěžovatelka požaduje především zohlednění negativních vlastností otce. Pomíjí přitom, že ze znaleckého posudku vyplynulo, že oba rodiče mají řadu rizikových rysů, ale oba mohou být dobrými rodiči. Výtky stěžovatelky k osobě otce proto nejsou relevantní. Navíc je třeba konstatovat, že trvající snahou zpochybnit otce coby druhého rodiče nezletilého stěžovatelka snižuje své rodičovské kompetence.
8. Pokud jde o nerespektování názoru nezletilého při úpravě jarních a letních prázdnin lze přisvědčit námitce stěžovatelky, že odůvodnění rozsudku městského soudu je v tomto rozsahu spíše nedostatečné. Přesto k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky nedošlo. Je třeba zdůraznit, že přání dítěte není jediným kritériem při rozhodování soudů o styku rodičů s nezletilým dítětem, ale soudy musí pečlivě a komplexně posuzovat jeho zájmy [nález sp. zn. I. ÚS 2482/13
(N 105/73 SbNU 683), bod 23]. To se v projednávané věci promítá v tom ohledu, že přání nezletilého i s ohledem na jeho psychickou nepohodu při jeho přehlížení obecné soudy zohlednily při úpravě běžného styku. Neopomněly však, že v zájmu nezletilého je i odpovídající podíl otce na jeho péči a výchově. Nezletilý přitom vůči péči otce žádné relevantní námitky nevznesl (bod 21 rozsudku obvodního soudu). Proto, pokud obecné soudy nevyhověly přání nezletilého zcela a v rozsahu zhruba 6 týdnů v roce upravily jeho styk s otcem o prázdninách v delším časovém intervalu, nelze na jejich postupu shledat nic neústavního.
9. S ohledem na uvedené Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. října 2024
Daniela Zemanová v. r.
předsedkyně senátu