Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové jako soudkyně zpravodajky, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti L. H., zastoupeného Mgr. Janem Valouškem, advokátem, se sídlem Velflíkova 1429/6, Praha 6, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2024, č. j. 19 Co 158/2024-2631, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. února 2024, č. j. 6 P 146/2019-2034, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti uvedených rozsudků, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, H. C. L. C., nezletilých N. H. a A. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Napadeným rozsudkem obvodní soud zamítl návrh stěžovatele na změnu péče o nezletilé, upravil běžný styk stěžovatele s nezletilými tak, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilými každý lichý týden od pátku do neděle a každý sudý týden od středy do čtvrtka, upravil prázdninový styk stěžovatele s nezletilými, zamítl návrh stěžovatele na schválení právního jednání za nezletilé a stanovil předběžnou vykonatelnost rozsudku. Rozhodnutí o péči a styku odůvodnil obvodní soud tím, že v současné době nenastala zásadní změna poměrů, která by změnu dřívějšího rozsudku o svěření nezletilých do péče matky odůvodnila. Stěžovatel nemá plnohodnotné rodičovské kompetence ke každodenní péči o nezletilé. Nezletilí ke stěžovateli mají dobrý vztah, je třeba, aby měli příležitost k rozvoji jejich vzájemných vztahů. Za tímto účelem soud upravil jejich vzájemný styk.
2. K odvolání stěžovatele městský soud omezil rozsah běžného styku stěžovatele s nezletilými na každý lichý týden od pátku do neděle, a dále změnil místo předání nezletilých ke styku, ve zbytku rozsudek obvodního soudu potvrdil. Ztotožnil se s obvodním soudem, že stěžovatel nemá dostatečné rodičovské kompetence ke svěření nezletilých do jeho péče, případně do péče střídavé (vede nezletilé k popírání matky a soudu, mluví s nimi vulgárně, nedovoleně s nimi setrval v cizině, nedodržuje nařízený rozsah styku apod.). Na tom nemůže nic změnit ani přání nezletilých, kteří jsou ovlivněni jednáním stěžovatele. Zároveň je žádoucí, aby měl stěžovatel nadále možnost podílet se na výchově nezletilých. Městský soud proto ve shodě s obvodním soudem upravil víkendový styk stěžovatele s nezletilými, styk ve všední dny neponechal z důvodu narušení školní docházky nezletilých.
3. Stěžovatel podává proti shora označeným rozsudkům ústavní stížnost. Tato rozhodnutí podle něj porušují jeho základní práva podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Současně žádá, aby Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadených rozsudků.
4. Stěžovatel namítá, že obecné soudy nedostatečně zohlednily přání nezletilých. Nezletilý N. opakovaně žádá, aby byl svěřen do péče stěžovatele. Dne 10. 9. 2024 oba nezletilí uvedli, že si nepřejí být v péči matky, ale chtějí být v péči stěžovatele. Sdělili, že jim matka vyhrožuje násilím, odebírá jim telefony a jiné věci. Mají obavu z toho, že je matka odveze do Dominikánské republiky, jakož i z výkonu soudního rozhodnutí. Dne 11. 9. 2024 nezletilí opustili domácnost matky a samostatně přijeli k babičce ze strany otce.
Byli vystrašení z neempatického výkonu rozhodnutí. Matka měla nezletilé udeřit, vyhrožovat jim, neposkytovat jim jídlo a možnost odpočinku. Tímto jednáním ovlivňuje matka postoj nezletilých, kteří hledají pomoc u stěžovatele. Obecné soudy nerespektovaly závěry znalkyně, která uvedla, že nic nebrání tomu, aby nezletilí byli v péči stěžovatele. Stěžovatel nesouhlasí s tím, že by měl snížené rodičovské kompetence. Obecné soudy nevyhověly jeho návrhu na svěření nezletilých do péče jako trest za odmítnutí podrobit se znaleckému zkoumání.
Stěžovatel nesouhlasí se znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem. Provedení důkazu SMS komunikací mezi stěžovatelem a nezletilými bylo nepřípustné, neboť šlo o důvěrnou komunikaci.
5. Ústavní soud připomíná, že k přezkumu rodinněprávních věcí přistupuje zdrženlivě a do rozhodnutí obecných soudů zasahuje pouze v extrémních případech. Rozhodování v této citlivé oblasti je totiž doménou obecných soudů, které - se znalostí dlouhodobého vývoje rodinné situace a v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení a orgánem sociálně právní ochrany dětí - mohou nejlépe poznat a posoudit skutkové okolnosti věci a učinit rozhodnutí, které bude odrážet zájmy rodičů, ale zejména nezletilých dětí.
6. Ve své ústavní stížnosti stěžovatel především polemizuje se skutkovými závěry obecných soudů. K tomu je nutné zdůraznit, že skutková zjištění obecných soudů zpravidla ústavněprávnímu přezkumu nepodléhají [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 2864/09
(N 101/57 SbNU 305)]. Jinak tomu není ani v této věci. Z obsahu ústavní stížnosti i ze stěžovatelových vyjádření před obecnými soudy je zřejmé, že se stěžovatel domnívá, že je lepším rodičem než matka. Konkrétně tvrdí, že je matka negramotná, vůči nezletilým násilná a nezajišťuje řádnou péči o nezletilé tím, že jim nedává najíst a nedopřává jim odpočinek. Nic takového však z provedených důkazů nevyplývá. Naopak lze vyzdvihnout chování matky, která rodičovský konflikt nijak neeskaluje a rodičovskou roli stěžovatele plně respektuje (bod 26 rozsudku městského soudu).
V řízení bylo naopak prokázáno, že je to právě stěžovatel, který silněji podněcuje rodičovský konflikt, a to zejména tím, že neuznává matku jako druhého rodiče nezletilých, znevažuje ji před nezletilými a brání jí v kontaktu s nezletilými. Tímto jednáním neomezuje pouze matku na jejích rodičovských právech, ale zejména popírá nejlepší zájem nezletilých na zachování zdravých vazeb s oběma rodiči. Obecné soudy proto dospěly ke správnému a dostatečně podloženému závěru, že stěžovatel svým jednáním významně snižuje své rodičovské kompetence.
7. Výše uvedené je nutné mít na paměti při hodnocení přání nezletilých. Ti se sice vyjadřují tak, že si přejí být u stěžovatele a s matkou se vídat o víkendu (k jejich názorům ze září 2024 nebylo možné v souladu s § 154 odst. 1 o. s. ř. při rozhodování obecných soudů přihlédnout - nevychází z nich proto ani Ústavní soud), obecné soudy však při hodnocení jejich přání nemohly pominout výše popsané snížení rodičovských kompetencí u stěžovatele, pro které není jeho výlučná péče (a ani střídavá péče) o nezletilé v jejich nejlepším zájmu [nález sp. zn. I. ÚS 2482/13
(N 105/73 SbNU 683), bod 23]. Při hodnocení nejlepšího zájmu nezletilých ve vztahu k péči není bez významu, že stěžovatel v minulosti z péče o nezletilé matku několikrát protiprávně vyloučil (bod 30 rozsudku městského soudu). Jelikož ze skutkového stavu neplyne, že by svůj postoj stěžovatel vůči matce změnil, v případě svěření nezletilých do jeho péče, příp. do péče střídavé, by zde tedy byla mimo jiné důvodná obava o zachování dostatečného kontaktu nezletilých s matkou.
8. Odkazuje-li stěžovatel na závěr znalkyně, že nezletilí mohou být svěření do jeho péče, pomíjí, že odpovědnost za rozhodnutí o poměrech nezletilých náleží soudům [nález sp. zn. II. ÚS 2630/07
(N 224/47 SbNU 941)]. Obecné soudy znalecký posudek vyhodnotily v souladu se zásadami hodnocení tohoto typu důkazu (nález sp. zn. I. ÚS 1785/21
, body 18 - 23), Ústavní soud v jejich postupu neshledal pochybení. Komunikaci SMS zprávami obecné soudy k důkazu provést mohly, neboť v daném případě převážil zájem na řádném zajištění péče o nezletilé nad právem na soukromí stěžovatele [nález sp. zn. II. ÚS 1774/14
(N 221/75 SbNU 485)].
9. S ohledem na uvedené Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněný návrh [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
10. Stejné rozhodnutí sdílí též návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Ústavní soud o návrhu na odklad vykonatelnosti samostatně nerozhodoval, neboť o ústavní stížnosti rozhodl bez zbytečného odkladu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. října 2024
Daniela Zemanová v. r.
předsedkyně senátu