Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele města Třemošnice, se sídlem Náměstí Míru 451, Třemošnice, zastoupeného Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. srpna 2024 č. j. 7 Afs 46/2024-38 a usnesení Národní sportovní agentury o zastavení řízení o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu České republiky ze dne 11. dubna 2023 sp. zn. NSA-00092/2022/REUSC22, č. j. NSA-00092/2022/REUSC22/4, za účasti Nejvyššího správního soudu a Národní sportovní agentury, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Ústavy.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatel podal na základě výzvy Národní sportovní agentury (dále jen "NSA") ze dne 31. 8. 2022 č. j. NSA-0007/2020/D/40 (dále jen "výzva") dne 27. 10. 2022 žádost o poskytnutí dotace (dále jen "žádost") na projekt "Atletický ovál 400 m s běžeckou rovinkou a in-line dráhou Třemošnice". NSA podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, řízení o žádosti stěžovatele o poskytnutí dotace zastavila svým rozhodnutím ze dne 11. 4. 2023 (dále jen "rozhodnutí NSA"). Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen "městský soud") se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí NSA.
3. Městský soud žalobu stěžovatele rozsudkem ze dne 27. 2. 2024 č. j. 15 A 84/2023-35 zamítl. Stěžovatel spolu s podanou žádostí o dotaci na projekt nedoložil všechny dokumenty specifikované v čl. 14.3 písm. d) výzvy. Výzva mj. stanovila, že žadatel má do 31. 10. 2022 předložit doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce. Podle výzvy doklady (samostatně nebo současně) musí vždy prokazovat celkovou výši zajištění vlastního podílu žadatele, těmito doklady jsou a) usnesení zastupitelstva územně samosprávného celku (dále jen "ÚSC") schvalující použití finančních prostředků z rozpočtu ÚSC nebo určující rozpočtové opatření; bude-li se na financování akce podílet více ÚSC, musí žadatel doložit usnesení zastupitelstev všech těchto ÚSC anebo b) smlouva o úvěru nebo půjčce uzavřená mezi žadatelem a bankou podléhající dohledu České národní banky. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě žádný z uvedených dokladů nepředložil, přičemž podle čl. 17.1 písm. f) výzvy bylo nedoložení povinných náležitostí podle čl. 14.3 písm. d) výzvy podstatnou vadou podání mající za následek zastavení řízení. Stěžovatel až po uplynutí lhůty stanovené výzvou (16. 11. 2022) předložil usnesení zastupitelstva města Třemošnice schvalující použití finančních prostředků z jeho rozpočtu. Městský soud neshledal rozhodnutí NSA rozporným s dobrými mravy či základními zásadami činnosti správních orgánů, diskriminačním, formalistickým, nespravedlivým, nepřiměřeně tvrdým, nepředvídatelným, ani jinak nezákonným. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele zamítl, přičemž aproboval odůvodnění městského soudu.
4. Stěžovatel namítá, že v předcházejícím řízení netvrdil, že její nárok na dotace je dán, nýbrž že každý má právo na spravedlivé řízení o dotacích. Tvrdí, že má právo, aby mu nebylo odepřeno právo o dotace se vůbec ucházet, resp. aby nebylo rozhodnuto ještě předtím, než správní řízení bude řádně zahájeno a proběhne spravedlivé posouzení žádosti.
5. Namítá, že splnění podmínky dle bodu 14.3 písm. d) výzvy ve lhůtě pro podání žádosti nebylo v jeho případě objektivně možné s ohledem na proběhlé komunální volby a povolební procesy. V těchto souvislostech považuje napadené rozhodnutí NSA za diskriminační, formalistické, rozporné s dobrými mravy a základními zásadami činnosti správních orgánů, nespravedlivé, nepřiměřeně tvrdé a nepředvídatelné.
6. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
7. Ústavní soud připomíná, že je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není tedy součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen a do rozhodovací činnosti soudů zasahuje až tehdy, dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94
(N 5/3 SbNU 17)]. Výklad a aplikaci předpisů podústavního práva provedené obecnými soudy Ústavní soud hodnotí jako neústavní, jestliže nepřípustně postihují některé ze základních práv a svobod, případně pomíjejí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo jsou výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, a představují tím nepředvídatelnou interpretační libovůli [viz např. nález ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11
(N 68/64 SbNU 767)]. Z hlediska pravomoci Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti mu tedy nepřísluší přezkoumávat výklad podústavního práva. Ve smyslu § 12 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je to především Nejvyšší správní soud, jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, který je k tomu v zájmu zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování povolán.
8. Obsah ústavní stížnosti představuje polemiku s postupem a závěry NSA a je opakováním námitek uplatněných před správními soudy. Stěžovatel ve své argumentaci zcela pomíjí odůvodnění městského i Nejvyššího správního soudu, které se s jeho námitkami srozumitelně vypořádaly. Tím stěžovatel nepřípustně staví Ústavní soud do role další přezkumné instance. Podle Ústavního soudu jsou právní závěry prezentované správními soudy ústavně konformní. Stěžejní skutečností v dané věci je, že stěžovatel nepředložil doklad o zajištění vlastního podílu na financování akce v termínu stanoveném výzvou, což ostatně ani sám nepopírá, byť tak učinit mohl.
9. Správní soudy se podrobně věnovaly námitce stěžovatele o objektivní nemožnosti splnění doložení požadovaných dokladů z důvodu konání komunálních voleb v září 2022 (body 29-32 rozsudku městského soudu a body 14-18 rozsudku Nejvyššího správního soudu). Správní soudy stěžovateli osvětlily, že s podmínkami dotačního programu se stěžovatel mohl seznámit již dne 31. 8. 2022, kdy došlo k jejich vyhlášení. Stěžovatel měl dostatečný časový prostor (2 měsíce) na svolání zastupitelstva a přijetí požadovaného usnesení.
Stěžovatel v průběhu předchozího řízení, ani v ústavní stížnosti, nedoložil, proč usnesení zastupitelstva nebylo přijato před konáním komunálních voleb, nýbrž se ve své argumentaci zaměřil pouze na dobu po konání komunálních voleb, tj. po 23. - 24. 9. 2022. Avšak správní soudy i tuto argumentaci stěžovatele neshledaly důvodnou, neboť v době po konání komunálních voleb bylo možné, se zohledněním všech zákonných lhůt v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), svolat zastupitelstvo a přijmout potřebné usnesení.
Subjektivní názor stěžovatele o tvrzené objektivní nemožnosti splnit podmínky dotační výzvy byl správními soudy dostatečně konkrétně vyvrácen. Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel svým vlastním jednáním zapříčinil nedoložení povinných dokladů stanovených výzvou, pročež nelze odpovědnost za neposouzení jeho žádosti přenášet na NSA.
10. Pro Ústavní soud je podstatné, že z napadených rozhodnutí je jednoznačně patrno, jakými úvahami se Nejvyšší správní soud řídil při posouzení nynější věci. Na závěru Nejvyššího správního soudu, že NSA byla podle § 14j odst. 4. písm. c) rozpočtových pravidel oprávněna zastavit řízení o žádosti stěžovatele z důvodu, že stěžovatel nedoložil zajištění vlastního podílu na financování akce ve smyslu bodu 14.3 písm. d) výzvy, neshledal Ústavní soud cokoliv neústavního, respektive nic, v čem by spatřoval prostor pro svůj případný kasační zásah.
11. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud odmítl ústavní stížnost směřující proti napadeným rozhodnutím podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2024
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu