Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Bc. Martina Poláška, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2022 č. j. 68 Co 158/2022-124 ve vztahu k výrokům týkajícím se finančního zadostiučinění a nákladů řízení v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. února 2022 č. j. 45 C 202/2020-86, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 10 odst. 2 a 3 a v čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Z obsahu ústavní stížnosti vyplývají následující skutečnosti. Stěžovatel se po České republice - Ministerstvu spravedlnosti žalobou domáhal omluvy a finančního zadostiučinění ve výši 40 000 Kč za nesprávný úřední postup ve formě zveřejňování citlivých údajů stěžovatele v Centrálním registru oznámení z důvodu jeho působení jako veřejného funkcionáře (uvolněného starosty obce Těrlicko). Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") II. výrokem rozsudku ze dne 11. 2. 2022 č. j. 45 C 202/2020-86 žalobu zamítl. Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem II. a III. výrok rozsudku obvodního soudu potvrdil.
3. V posuzované věci jde o účinky nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17 , kterým byl uplynutím dne 31. 12. 2020 zrušen § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném od 30. 6. 2018 (dále jen "zákon o střetu zájmů"). Rozhodnutí o ústavní stížnosti závisí na řešení otázky, zda má nález sp. zn. Pl. ÚS 38/17 za následek nesprávnost postupu Ministerstva spravedlnosti jako správce registru oznámení, který podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů v rozsahu stanoveném zrušenou zákonnou úpravou přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu umožnil každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti; jinými slovy, zda šlo o nesprávný úřední postup tohoto ministerstva ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb. (dále jen "zákon č. 82/1998 Sb.").
4. Totožnou problematikou se Ústavní soud zabýval ve stanovisku pléna ze dne 29. 11. 2022 sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22, kterým byl překonán právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2022 sp. zn. IV. ÚS 579/22 , a podle kterého samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. 12. 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé citovaného zákona, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v § 14b odst. 1 písm. a) až c) tohoto zákona, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
5. Za dané situace Ústavní soud považuje za dostačující odkázat na odůvodnění citovaného stanoviska (které bylo přijato na návrh vzešlý z řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby, která byla zastoupena stejnou advokátkou jako stěžovatel v nynější věci) a konstatovat, že s ohledem na jeho závěry lze ústavní stížnost odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. ledna 2023
Jiří Zemánek v. r. předseda senátu