Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti J. M. (dle evidence obyvatel), který sám sebe označuje jako H. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 7. 2024, č. j. 11 To 202/2014-872, a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2024, č. j. 3 T 102/2023-822, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka podáním napadá rozhodnutí trestních soudů a uvádí i řadu informací z řízení, které trestní věci přecházelo.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Podle § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě speciální procesní plné moci (§ 31 odst. 2 téhož zákona). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu (§ 34 zákona o Ústavním soudu). Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých ústavně zaručených práv a svobod mělo podle stěžovatele dojít.
4. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami. Především nebyl sepsán advokátem, nebyla k němu přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a chybí v něm ústavněprávní argumentace k údajnému porušení základních práv a svobod stěžovatelky.
5. Ústavní soud proto výzvou ze dne 7. 11. 2024 stěžovatelku poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti. Byla upozorněna, že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a doložena jeho plnou mocí, ve které je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž byla informována, že advokáta jí za určitých podmínek může určit Česká advokátní komora. Byla poučena také o podmínkách vyplývajících z § 34 odst. 1, § 72 odst. 3, § 72 odst. 6 a § 75 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka byla vyzvána k odstranění vad podání, k čemuž jí byla stanovena lhůta dvaceti dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále Ústavní soud stěžovatelku poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude její návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
6. Z doručenky je patrné, že uvedená výzva byla stěžovatelce doručena dne 12. 11. 2024. Lhůta tedy uplynula dne 2. 12. 2024. Přestože byla stěžovatelka poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranila. Neučinila tak ani do dnešního dne. Toliko dne 2. 12. 2024 podala k poštovní přepravě přípis, v němž znovu opakuje své námitky. Uvádí, že Česká advokátní komora, jí odmítla přidělit bezplatného advokáta. Rozhodnutí o tom přiložila k přípisu.
Z přiloženého rozhodnutí České advokátní komory ze dne 29. 10. 2024 je však patrno pouze to, že Česká advokátní komora neurčila stěžovatelce advokáta k její žádosti ze dne 23. 9. 2024 o určení advokáta k řízení o dovolání k Nejvyššímu soudu. Stěžovatelka netvrdí, že by Českou advokátní komoru požádala o určení advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem ve smyslu poučení, kterého se jí dostalo. Ústavní soud telefonickým dotazem u České advokátní komory ověřil, že stěžovatelka o určení advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem nepožádala.
7. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2024
Jiří Přibáň v. r.
soudce zpravodaj