Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Ing. Romana Ulrycha, zastoupeného JUDr. Hanou Gutovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Senovážné náměstí 978/23, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 199/2025-554 ze dne 11. srpna 2025 a usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. 30 C 33/2023-523 ze dne 2. července 2025, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kladně, jako účastníků řízení, a Kateřiny Ulrychové, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi soudy porušily jeho základní práva zaručená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 a 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
2. Okresní soud v Kladně napadeným usnesením odmítl odvolání stěžovatele proti svému rozsudku č. j. 30 C 33/2023-500 ze dne 10. dubna 2025, a to pro opožděnost, současně rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Praze napadeným usnesením usnesení okresního soudu potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
3. Stěžovatel namítá, že mu bylo odepřeno právo na přístup k soudu. Vyjadřuje se k procesu doručování rozsudku a namítá, že oba soudy pochybily při počítání odvolací lhůty. Je přesvědčen, že rozsudek mu byl doručen až 16. června 2025, kdy měl možnost se s ním osobně seznámit, nikoli (náhradním způsobem - fikcí) již dne 13. června 2025, jak dovodily obecné soudy. Podal-li tak proti rozsudku odvolání 1. července 2025, podal je včas.
4. Dříve než přistoupí Ústavní soud k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení. V posuzované věci splněny nejsou. Ústavní stížnost je nepřípustná, a to minimálně pro předčasnost. Proti usnesení krajského soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení okresního soudu o odmítnutí odvolání pro opožděnost, zákon totiž umožňuje podat žalobu pro zmatečnost (§ 229 odst. 4 občanského soudního řádu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
5. Ústavní soud se k procesně srovnatelné situaci vyjádřil ve stanovisku Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. prosince 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.) se závěrem, že ústavní stížnost, která směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v občanském soudním řízení odmítnuto odvolání stěžovatele, je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jestliže stěžovatel proti tomuto rozhodnutí neuplatnil žalobu pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu. V posuzované věci sice odvolání neodmítl odvolací soud, šlo o odmítnutí odvolání pro opožděnost soudem prvního stupně, které odvolací soud potvrdil, což je ale také procesní situace, na kterou dopadá § 229 odst. 4 občanského soudního řádu.
6. Z příloh ústavní stížnosti plyne, že stěžovatel možnosti podat žalobu pro zmatečnost dokonce využil a 11. září 2025 ji proti napadeným rozhodnutím podal. Avšak o této žalobě doposud nebylo rozhodnuto.
7. Neuspěje-li stěžovatel v řízení o žalobě pro zmatečnost, bude moci ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím podat znovu.
8. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 30. října 2025
Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka