Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Jolany Fúrové, bez právního zastoupení, směřující proti "postupu Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 32 Az 18/2018", a proti "postupu Ministerstva vnitra České republiky ve věci vedené pod č. j. OAM-561/ZA-ZA11-ZA20-2018", takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Návrh stěžovatelky trpí formálními vadami. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a k jejímu návrhu nejsou připojeny kopie napadených rozhodnutí (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud stěžovatelku přípisem ze dne 1. 10. 2018 poučil o nutných náležitostech podání a možnosti určení advokáta Českou advokátní komorou v Brně, přičemž v uvedeném přípisu ji rovněž výslovně poučil o tom, že "Ústavní soud advokáty k řízení o ústavní stížnosti neustanovuje", a vyzval ji k odstranění vad jejího podání. K tomu jí stanovil lhůtu jednoho měsíce od doručení výzvy k odstranění vad. Dále ji Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Stěžovatelka výzvu k odstranění vad obdržela dne 3. 10. 2018. Ve svém podání ze dne 31. 10. 2018, doručeném Ústavnímu soudu téhož dne, stěžovatelka sdělila, že výzva Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2018 obsahuje vady. Podle stěžovatelky již ve své ústavní stížnosti žádala Ústavní soud o ustanovení advokáta, proto žádost advokátní komoře o určení advokáta považuje za "nadbytečnou, neúspornou a v rozporu s právem". Dále stěžovatelka namítá, že i pokud by její ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti, nelze ji bez dalšího odmítnout, neboť "právo na soudní ochranu a jiná základní práva jsou zjevně přednější a silnější". V návaznosti na uvedené stěžovatelka žádá, aby ji Ústavní soud poučil, zda jí může určit právního zástupce a zda lze její ústavní stížnost, nesplňující formální náležitosti, meritorně projednat. Závěrem stěžovatelka uvádí, že "po poučení žádá případně o prodloužení určené lhůty".
Vzhledem k tomu, že Ústavní soud stěžovatelku již o tom, že Ústavní soud advokáty k řízení o ústavní stížnosti neustanovuje a že nebudou-li vady její Ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude odmítnuta, výslovně poučil v přípise ze dne 1. 10. 2018, není k opakovanému zaslání stejného poučení stěžovatelce žádný důvod.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelky soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. listopadu 2018
Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu