Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka (soudce zpravodaje), soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky obce Velký Osek, sídlem Revoluční 36, Velký Osek, zastoupené doc. JUDr. Ing. Tomášem Moravcem, Ph.D., advokátem, sídlem Hubáčkova 576/25, Praha 14, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. srpna 2025 č. j. 4 Afs 67/2025-48, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2025 č. j. 10 A 95/2024-62, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Ministerstva pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její práva podle čl. 11, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovatelka při zadávání veřejné zakázky "Navýšení kapacity MŠ Velký Osek" porušila část IV, body 1 a 3 rozhodnutí o poskytnutí dotace z 19. 10. 2023, konkrétně Obecných pravidel pro žadatele a příjemce. Z důvodu porušení vedlejší účastník vydal dne 2. 8. 2024 opatření o nevyplacení části dotace ve výši 3 151 805,60 Kč. Opatření o nevyplacení části dotace bylo součástí depeše nazvané "Schválení žádosti o platbu", kterou vedlejší účastník odeslal stěžovatelce dne 2. 8. 2024 v 10.27 hod. Opatření bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím systému IS KP21+ (dále jen "systém") dne 2. 8. 2024 v 14.08 hod., kdy se do něj přihlásil uživatel CERPAV10_EXT. Stěžovatelka podala proti opatření námitky, které ministr pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 23. 9. 2024 zamítl pro opožděnost. Stěžovatelka podala námitky dne 21. 8. 2024, tedy až po uplynutí patnáctidenní lhůty pro podání námitek v souladu s § 14e odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem žalobu proti rozhodnutí o námitkách zamítl. Stěžovatelka tvrdila, že se do systému přihlásila až dne 7. 8. 2024, zatímco podle vedlejšího účastníka tak učinila již dne 2. 8. 2024. Stěžovatelka neoznačila na podporu svého tvrzení žádný přímý důkaz, avšak vedlejší účastník předložil šest snímků obrazovky pořízených v systému. Z nich vyplývá, že zmocněnec stěžovatelky se do systému přihlásil nejen dne 7. 8. 2024 ve 22.38 hod., jak tvrdí stěžovatelka, ale již dne 2. 8. 2024 v 14.37 hod., což je zřejmé z auditu přístupů. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky zamítl, přičemž aproboval závěry městského soudu.
4. Stěžovatelka tvrdí, že její zástupce podal opravný prostředek dne 20. 8. 2024, jelikož měl za to, že oznámení o snížení dotace bylo doručeno až dne 7. 8. 2024, kdy se do systému přihlásil zmocněnec stěžovatelky, tj. Petr Štěpánek, a to po návratu z tábora, který organizoval a na kterém neměl přístup k digitálním technologiím. Systém však informoval pouze o datu přihlášení Pavla Černého, nikoliv o datu přihlášení zmocněnce stěžovatelky. Ten přitom vycházel z vlastních záznamů, že se do systému přihlásil až 7. 8. 2024 po návratu z tábora. Podle stěžovatelky je nepřijatelné, aby běh lhůty byl odvozen od interního systémového údaje o přihlášení jiné osoby, bez toho, aby adresát o takové skutečnosti vůbec věděl.
5. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
6. Ústavní soud připomíná, že je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není tedy součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen a do rozhodovací činnosti soudů zasahuje až tehdy, dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. již nález ze dne 25. 1. 1995
sp. zn. II. ÚS 45/94
(N 5/3 SbNU 17)]. Z hlediska pravomoci Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti mu nepřísluší přezkoumávat výklad podústavního práva. Ve smyslu § 12 s. ř. s. je to především Nejvyšší správní soud, jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, který je k tomu v zájmu zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování povolán.
7. Obsah ústavní stížnosti stěžovatelky představuje pouhou polemiku se závěry správních soudů a opakování námitek uplatněných již v předchozích řízeních a řádně vypořádaných a odůvodněných soudy. Správní soudy na základě podkladů ve správním spise (viz především snímky obrazovky systému) ověřily, že systém považoval za rozhodné datum doručení depeše den 2. 8. 2024, kdy se přihlásil Pavel Černý (označení příjemce "CERPAV10_EXT") v 14.08 hod. Správní soudy v napadených rozhodnutích zohlednily, že Pavel Černý nebyl oprávněn k převzetí rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace, a proto z tohoto údaje při posouzení počátku běhu lhůty pro podání námitek nevycházely, i když stěžovatelka tuto skutečnost ve své argumentaci nereflektuje.
8. Pro správní soudy bylo rozhodné, kdy se do systému přihlásila stěžovatelkou pověřená osoba (Petr Štěpánek), která měla s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Z auditu přístupu k projektu správní soudy ověřily, že Petr Štěpánek se do systému přihlásil dne 2. 8. 2024 v 14.37 hod., přičemž okamžikem tohoto přihlášení bylo v souladu s § 17e odst. 4 zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, opatření stěžovatelce řádně doručeno. Správní soudy tak prokázaly, že Petr Štěpánek se do systému přihlásil již 2. 8. 2024, ne až 7. 8. 2024, jak setrvale tvrdí stěžovatelka. V posuzované věci nelze přehlédnout, že stěžovatelka byla řádně seznámena se způsobem zaznamenávání evidenčních údajů, komunikací, i doručování depeší a dokumentů v systému prostřednictvím Obecných pravidel pro žadatele a příjemce v IROP 2021-2027. Postup odvolacího orgánu, který námitky podané stěžovatelkou dne 21. 8. 2024 zamítl jako opožděné, aprobovaný správními soudy, neshledává Ústavní soud protiústavní.
9. V dané procesní situaci Ústavní soud aprobuje závěry správních soudů o tom, že z důvodu nesprávného procesního postupu stěžovatelky, se námitkami stěžovatelky odvolací orgán nemohl zabývat pro jejich opožděnost. Na řádně odůvodněných závěrech správních soudů neshledává Ústavní soud cokoliv excesivního či svévolného, co by odůvodnilo jeho případný kasační zásah.
10. Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr o porušení základních práv stěžovatelky, proto z uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 18. prosince 2025
Milan Hulmák v. r.
předseda senátu