Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele J. M., t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel podal 20. 1. 1999 ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena o den později. Ve stížnosti navrhovatel brojil proti postupu soudů ve věci exekučního řízení proti ing. F. S.
Stížnost navrhovatel podal, jak z ní vyplývá, i za svou manželku H. M., bytem tamtéž. Návrh však napsal vlastní rukou a i sám podepsal, k návrhu nebylo přiloženo zmocnění pí M. k podání stížnosti. Z toho Ústavní soud dovodil, že se jedná o návrh podaný samotným navrhovatelem.
Protože uvedený návrh nesplňoval všechny náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl navrhovatel vyzván ve smyslu ustanovení § 41 písm. b) citovaného zákona k odstranění vad návrhu ve lhůtě, která mu byla stanovena na 60 dnů. Výzva byla navrhovateli doručena dne 8. 2. 1999. Konec výše uvedené lhůty připadl na den 10. 4. 1999, a proto posledním dnem lhůty byl den 12. 4. 1999.
S ohledem na to, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh na zahájení řízení podle § 43 odst. 1 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. dubna 1999