Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele S. Z., zastoupeného Mgr. Vladimírem Churcevem, advokátem, se sídlem Kolínská 1964/12, Praha 3, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 30. října 2024, č. j. KZN 411/2024-11, usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor Český Krumlov ze dne 16. září 2024, č. j. KRPC-143955-117/TČ-2023-020281, a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice ze dne 23. října 2023, č. j. KRPC-143955-16/TČ-2023-020110, za účasti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení s tím, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
2. Usnesením ze dne 23. 10. 2023 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru České Budějovice (dále jen "policejní orgán České Budějovice"), č. j. KRPC-143955-16/TČ-2023-020110, bylo rozhodnuto o zajištění finančních prostředků ve výši 27 360 Kč na bankovním účtu stěžovatele. V dané trestní věci zahájil policejní orgán trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 a 3 trestního zákoníku. Toho se měl dopustit neznámý pachatel tak, že z účtu poškozené převedl finanční prostředky na své účty a dále obratem na bankovní účty stěžovatele. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel stížnost, jejíž podstatou byla námitka, že uvedený neznámý pachatel od stěžovatele na internetové burze legálně nakoupil kryptoměnu. Je-li něco výnosem z trestné činnosti, je to právě ona. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen "okresní soud") usnesením ze dne 13. 12. 2023, č. j. 10 Nt 576/2023-12, stěžovatelovu stížnost zamítl. Peněžní prostředky je v uvedené situaci podle zákona i ustálené praxe nutné považovat za výnos z trestné činnosti.
3. Usnesením ze dne 16. 9. 2024, č. j. KRPC-143955-117/TČ-2023-020281, Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru Český Krumlov (dále jen "policejní orgán Český Krumlov") zrušila podle § 79f odst. 1 až 3 trestního řádu zajištění uvedených peněžních prostředků. O vrácení peněžních prostředků poškozené, které podle policejního orgánu náleží, již bylo pravomocně rozhodnuto, pročež dalšího zajištění není zapotřebí.
4. Proti posledně uvedenému usnesení podal stěžovatel stížnost, kterou Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen "krajské státní zastupitelství") zamítlo napadeným usnesením. Vzhledem k tomu, že již bylo pravomocně rozhodnuto o vrácení prostředků poškozené, bylo zrušení zajištění jediným možným postupem. Námitky, které stěžovatel uplatňuje již od počátku zajištění, byly opakovaně vypořádány, pročež lze na předchozí rozhodnutí odkázat.
5. Stěžovatel namítá, že závěry orgánů činných v trestním řízení jsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a jsou nepřezkoumatelná. Peněžní prostředky, které byly stěžovateli odebrány, byly získány zcela legální a automatickou transakcí na internetu. Stěžovatel nabídl k prodeji kryptoměnu Bitcoin, kterou následně zakoupil stěžovateli neznámý účet. Stěžovatel neměl nad touto transakcí žádnou moc (obdobné transakce prováděl v minulosti mnohokrát). Odebráním peněžních prostředků stěžovateli a jejich vydáním poškozené policie fakticky nahrazuje osobu v postavení poškozeného. Do něj se nyní dostává stěžovatel, ač jeho jednání nemělo s uvedenými transakcemi (a už vůbec trestnou činností) cokoliv společného. Takový postup považuje stěžovatel za nepřípustný. V napadených rozhodnutích je popsán toliko tok peněžních prostředků bez jakýchkoliv hlubších úvah o skutkovém stavu. Ač mezi vydáním jednotlivých rozhodnutí uplynul téměř rok, neobjevují se v těch pozdějších žádné nové argumenty či skutková zjištění. Podle stěžovatele je obsah napadených rozhodnutí v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, jakož i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodnutí tak stěžovatel hodnotí jako nepředvídatelná a postrádá v nich vypořádání se s jeho hlavními stížnostními námitkami. Především neodůvodňují závěr, že stěžovatelovy prostředky jsou výnosem z trestné činnosti. Podle stěžovatele nelze prostředky považovat ani za bezprostřední, ani za zprostředkovaný výnos z trestné činnosti. Zajištění (a tím spíše odebrání) peněžních prostředků podle stěžovatele neplní žádný legitimní účel. Nejde ani o sankci (stěžovatel není ani obviněným), ani takový postup nepomáhá odhalení trestné činnosti. Zároveň je stěžovatel postižen, ačkoliv se na rozdíl od poškozené žádného lehkovážného jednání nedopustil.
6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla zčásti podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
7. V části, v níž ústavní stížnost směřuje proti usnesení policejního orgánu České Budějovice ze dne 23. 10. 2023, č. j. KRPC-143955-16/TČ-2023-020110, je zjevně opožděná. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, kterou zamítl okresní soud usnesením ze dne 13. 12. 2023, č. j. 10 Nt 576/2023-12. O existenci tohoto usnesení věděl stěžovatel nejpozději dne 24. 9. 2024, neboť tohoto dne jím argumentoval ve stížnosti proti jinému usnesení. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. 12. 2024, tedy zjevně po uplynutí dvouměsíční zákonné lhůty po doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud se tedy nemohl zabývat námitkami, které se týkají samotného prvotního zajištění finančních prostředků na bankovním účtu stěžovatele.
8. Ústavní soud dále posoudil zbytek obsahu ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
9. Napadenými usneseními krajského státního zastupitelství a policejního orgánu Český Krumlov ze dne 16. 9. 2024, č. j. KRPC-143955-117/TČ-2023-020281, došlo ke zrušení zajištění prostředků na stěžovatelově účtu. Fakticky lze tedy říct, že těmito rozhodnutími se stěžovatelovo právní postavení zlepšuje, resp. rozšiřuje se rozsah jeho práv. Ústavní soud tedy nemůže konstatovat, že by těmito rozhodnutími došlo k jakémukoliv omezení stěžovatelových ústavních práv. Stěžovatel to ostatně v obsáhlé ústavní stížnosti ani nijak konkrétně netvrdí.
Podstata jeho argumentace spočívá v první řadě v polemice s oprávněností původního a trvajícího zajištění prostředků, jehož ústavní konformitu nemůže Ústavní soud přezkoumat, jednak vzhledem k opožděnosti ústavní stížnosti proti usnesení policejního orgánu České Budějovice ze dne 23. 10. 2023 (viz bod 7), a též vzhledem k petitu, kterým stěžovatel brojí proti ukončení tohoto zajištění. Dále stěžovatel namítá, že prostředky neměly být vráceny poškozené. O tom však bylo pravomocně rozhodnuto usnesením, které stěžovatel ústavní stížností nenapadá (podle napadeného usnesení krajského státního zastupitelství bylo o navrácení peněžních prostředků poškozené rozhodnuto usnesením Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově ze dne 30.
8. 2024, č. j. ZN 1329/2023-104). Ani tento postup proto Ústavní soud nemohl přezkoumat, neboť je vázán petitem ústavní stížnosti.
10. Protože ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatele, dospěl k závěru, že jde zčásti o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. V části, v níž stěžovatel brojil proto usnesení policejního orgánu České Budějovice ze dne 23. 10. 2023, č. j. KRPC-143955-16/TČ-2023-020110, musel ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. června 2025
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu