Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatelů Milana Bajera a Vlasty Bajerové, zastoupených Mgr. Adamem Slezákem, advokátem, sídlem Horní náměstí 7, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2023 č. j. 22 Cdo 3387/2023-288, rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. května 2023 č. j. 69 Co 32/2023-253, a rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. října 2022 č. j. 11 C 313/2019-215, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení a Zdeňky Bartoňkové, jako vedlejší účastnice, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po formální stránce a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Stěžovatelé se domnívají, že napadenými rozhodnutími byla porušena jejich práva garantovaná v čl. 11 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zásah spatřují v pochybeních při dokazování a v nesprávných skutkových závěrech. Z toho důvodu se domáhají zrušení rozhodnutí označených v záhlaví.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy) a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je totiž v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení nebo v rozhodnutí je završujícím, nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda postupem a rozhodováním soudů či jiných orgánů veřejné moci nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna (srov. např. usnesení ze dne 31. 5. 2023 sp. zn. II. ÚS 1133/23 ).
Ústavní soud zásadně není povolán k přehodnocování dokazování obecných soudů. Mohl by tak učinit pouze za předpokladu, že by se při hodnocení důkazů dopustily libovůle, zejména kdyby skutková zjištění vykazovala extrémní rozpor s provedenými důkazy nebo kdyby byl shledán extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 1833/18 ze dne 6. 2. 2020 a další). Takový exces však Ústavní soud v nynějším případě neshledal.
Obecné soudy svoje rozhodnutí řádně odůvodnily a zcela srozumitelně a logicky vyložily, že se stěžovatelům nepodařilo prokázat přesah zateplení na jejich pozemek (srov. bod 20 rozsudku okresního soudu nebo bod 8 rozsudku krajského soudu). Stěžovatelé v ústavní stížnosti rozvíjí polemiku se skutkovými závěry a domáhají se prosazení vlastního názoru. Jak však již bylo vysvětleno výše, Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat skutkové závěry, které nejsou zatíženy ústavněprávně relevantním excesem.
Pouze pro úplnost Ústavní soud doplňuje, že zásah do ústavně garantovaných práv neshledal ani v ostatních částech napadených rozhodnutí, s nimiž však stěžovatelé v ústavní stížnosti ani nepolemizují. Z uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. dubna 2024
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu