Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti Lukáše Rambouska, zastoupeného JUDr. Lukášem Michnou, LL.M., advokátem, sídlem Vojtěšská 212/8, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2016 č. j. 4 VSPH 1765/2016-A-48, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Sideline s. r. o., sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížnost podával stěžovatel původně za vedlejší účastnici (jakožto její jednatel), Ústavní soud však ze své úřední činnosti zjistil, že dle výpisu z obchodního rejstříku stěžovatel v době podání ústavní stížnosti nebyl jednatelem vedlejší účastnice. Proti skutečnosti, že stěžovatel (údajně) přestal být jednatelem vedlejší účastnice, ostatně stěžovatel v ústavní stížnosti rovněž brojí. O tom, že ústavní stížnost podal stěžovatel, jakožto fyzická osoba vystupující v pozici - domnělého - jednatele vedlejší účastnice, a nikoliv vedlejší účastnice (zastoupená stěžovatelem) pak nepřímo svědčí i fakt, že vedlejší účastnice přípisem ze dne 21. 12. 2016 požádala Ústavní soud o zaslání předmětné ústavní stížnosti.
Dne 10. 2. 2017 byl Ústavnímu soudu doručen přípis, ve kterém JUDr. Lukáš Michna Ústavnímu soudu sdělil, že převzal stěžovatelovo zastoupení, což doložil přiloženou speciální plnou mocí. S ohledem na skutkovou komplikovanost předmětné věci požádal stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad podání alespoň o 30 dní. Na základě výše uvedené žádosti Ústavní soud prodloužil stěžovateli lhůtu k odstranění vad podání do 1. 3. 2017.
Protože stěžovatel vady svého podání ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí do dnešního dne neodstranil, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Pro úplnost je možno zdůraznit, že odmítnutí ústavní stížnosti by bylo namístě i za předpokladu, že by ji nepodával stěžovatel, tedy fyzická osoba v postavení domnělého jednatele vedlejší účastnice, nýbrž vedlejší účastnice. V takovém případě by totiž bylo nutno ústavní stížnost odmítnout pro neoprávněnost navrhovatele, neboť by byl namístě závěr, že ústavní stížnost za vedlejší účastnici (v případném procesním postavení stěžovatelky) nepodala osoba, jež by byla oprávněna za ni jednat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. března 2017
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r. soudce zpravodaj