Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 566/0
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky K. G., proti usnesení Ústavního soudu ČR, č.j. IV. ÚS 457/01-6 , ze dne 14. 9. 2001, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í:
Dne 24. 9. 2001 se na Ústavní soud obrátila navrhovatelka s ústavní stížností, kterou se domáhá, s odvoláním na porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod, zrušení usnesení Ústavního soudu České republiky, č.j. IV. ÚS 457/01-6 , ze dne 14. 9. 2001, kterým byla soudcem zpravodajem odmítnuta v záhlaví uvedená ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), protože navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu stanovené. Navrhovatelka v novém podání uvádí, že svým přípisem ze dne 31. 8. 2001, tedy ve lhůtě stanovené pro odstranění vad, požadované vady odstranila. Současně uvádí, že právní zástupkyni má a ta se určitě na Ústavní soud obrátí.
Zákon o Ústavním soudu v ustanovení § 43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením. Předmětné podání je opravným prostředkem, kterým navrhovatelka napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho opravy, tj. zrušení, a jako takové je toto podání nepřípustné. Aniž by Ústavní soud se dotýkal výše uvedeného, doplňuje ještě k meritu věci, že navrhovatelka sice v přípisu ze dne 31. 8. 2001 doručeném ve lhůtě do spisu, sp. zn. IV. ÚS 457/01 , uvedla některé skutečnosti, ale toto podání nemělo charakter odstranění vad, což znamená, že navrhovatelka nesplnila Ústavním soudem jí uloženou povinnost. Vzhledem k těmto závěrům nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh nepřípustný.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 23. října 2001