Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu navrhovatele J. H., zastoupeného JUDr. S. B., advokátem, na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 1998, sp.zn. 20 Co 78/97 a souvisejícího rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 7. 8. 1996, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 11. 1996, sp.zn. 11 C 146/96, t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel podal dne 13. 12. 1999 návrh, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. V předmětném návrhu brojil proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 1998, sp.zn. 20 Co 78/97 a souvisejícího rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 7. 8. 1996, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 11. 1996, sp.zn. 11 C 146/96, s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva.
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud z přípisu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 1. 2000 zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 1998, sp.zn. 20 Co 78/97, byl doručen navrhovateli k rukám jeho tehdejšího právního zástupce JUDr. J. M. dne 25. 3. 1998. Z toho vyplývá, že ústavní stížnost podal navrhovatel po lhůtě stanovené zákonem.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. února 2000