Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o námitce podjatosti podané stěžovatelkou Mgr. D. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2011 sp. zn. Nco 34/2011, takto: Soudce Pavel Holländer není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.
Odůvodnění:
Přípisem ze dne 27. 6. 2011 se k námitce podjatosti vyjádřil soudce Pavel Holländer, který uvedl, že stěžovatelku osobně nezná, k předmětné věci jiný než úřední vztah nemá a tudíž se vzhledem k poměru k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům necítí být podjatý.
Osobní vztah soudce ke stěžovatelce, resp. jiným účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dán není, a ani stěžovatelka jej netvrdí. Námitky stěžovatele jsou neseny toliko na vlně subjektivních názorů stěžovatelky, které však nejsou podloženy žádnou objektivní skutečností, z níž by bylo lze dovodit jakýkoli vztah soudce Pavla Holländera ke stěžovatelce či předmětu řízení.
Co se týče otázky důvěryhodnosti soudců, kteří byli před rokem 1989 členy KSČ, je čtvrtý senát Ústavního soudu toho názoru, že pro pochybnost o podjatosti soudce nepostačuje pouhé obecné tvrzení, dle něhož byl soudce členem KSČ, ale musí být předloženy ověřitelné skutečnosti zpochybňující nezávislost a nestrannost soudce právě z tohoto důvodu. Jinými slovy, členství v KSČ nelze paušalizovat. To platí zvláště za situace, kdy od pádu totalitního režimu uplynulo více než 21 let. Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti Pavla Holländera není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 167/94 ,
I. ÚS 370/04 ,
II. ÚS 105/01 ,
II. ÚS 105/01 a další). Stěžovatelkou vznesené námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát IV. Ústavního soudu nevyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. července 2011
Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu