Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 1127/10

ze dne 2010-05-04
ECLI:CZ:US:2010:2.US.1127.10.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci návrhu P. Č., takto: Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

sp. zn. III. ÚS 1785/09 , neboť podání stěžovatele nesplňovalo podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad, domáhá se, aby Ústavní soud vyslovil, že se obecným soudům zakazuje, aby pokračovaly v porušování stěžovatelova práva na soudní ochranu, přikázal jim, aby obnovily stav před 14. zářím 2009, kdy soud prvního stupně nevypravil odvolání, neprozkoumal žádost o osvobození a řízení zhodnotil jako skončené (formulačně je nejasné, postrádalo jakoukoliv smysluplnou argumentaci stran porušení základních práv, stěžovatel nebyl právně zastoupen advokátem).

Z evidence Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel v minulých třech letech podal Ústavnímu soudu 55 různých návrhů, přičemž několik těchto návrhů bylo již odmítnuto resp. odloženo, z toho nejméně šest bylo odmítnuto proto, že ani po opakujících se výzvách soudce zpravodaje nedošlo k odstranění závažných vad návrhů, zejména též proto, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů (např. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09 ,

,

,

III. ÚS 765/09 ,

I. ÚS 787/09 ,

Pl. ÚS 5/09 atd.).

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.

Soudce zpravodaj proto v daném případě vyšel z odůvodněného předpokladu, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen předchozími výzvami Ústavního soudu se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení, a že vady ani v tomto řízení neodstraní, neboť tak v řízení o svých minulých návrzích zásadně nečinil ani na základě výzev soudce zpravodaje. Bylo by proto zcela bezúčelné, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst.3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 4. května 2010

Pavel Rychetský soudce zpravodaj