Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Bárty, zastoupeného JUDr. Zbyňkem Petrem. Ph.D., LLM, advokátem, sídlem Kalinovo nábřeží 605, Havlíčkův Brod, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Nco 5/2025-333 ze dne 5. 2. 2025, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým Vrchní soud v Praze ("vrchní soud") rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové - JUDr. Dana Mazáková - není vyloučena z projednávání a rozhodování věci, vedené pod sp. zn. 26 Co 366/2024. Stěžovatel tvrdí, že vrchní soud porušil jeho základní práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní soud ve stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 dospěl k závěr, že ústavní stížnosti směřující proti dílčímu usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v níž má činit úkony podle rozvrhu práce, je zásadně nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona Ústavním soudu [stanovisko pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 58/23 ze dne 7. 2. 2023 (57/2023 Sb.)].
3. Vydáním rozhodnutí o nepodjatosti (nevyloučení) soudce soudní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky ochrany. Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel i nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu otevřela cesta k podání ústavní stížnosti. Ústavní stížností zásadně musí být napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 1395/25 ze dne 28. 5. 2025 či usnesení sp. zn. I. ÚS 157/25 ze dne 30. 1. 2025).
4. Stěžovatel se zároveň nedovolává žádných důvodů, proč by měl Ústavní soud postupovat podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost "výjimečně" neodmítnout; ani Ústavní soud takové důvody nespatřuje.
5. Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost stěžovatele odmítl jako návrh nepřípustný ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatele lze pro stručnost odkázat na podrobné odůvodnění stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. července 2025
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj