Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 1325/13

ze dne 2013-07-30
ECLI:CZ:US:2013:2.US.1325.13.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Stanislava Balíka ve věci ústavní stížnosti GRATO spol. s r.o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 35 EC 2250/2010-59 ze dne 25. února 2013, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn, a bodů 1, 2, 3 a 4 ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších změn, takto: Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí stěžovatelku seznámil se svým neměnným postojem k přístupu obecných soudů v otázce náhrady nákladů řízení právě ve vztahu ke stěžovatelce, v nichž objasnil, proč její argumentace nemůže obstát, resp. proč nelze úspěšně ústavní konformitu takových rozhodnutí zpochybnit. Důkladně se k těmto otázkám vyjadřuje v zamítavém nálezu sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. července 2012, jehož adresátem byla sama navrhovatelka. Dále byla stěžovatelka seznámena s důvody, pro které nemůže její návrh na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu u Ústavního soudu uspět, v řadě jeho usnesení, kupř. sp. zn. IV. ÚS 3477/12 ze dne 8. října 2012. Pokud jde o návrh na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., je Ústavní soud nucen konstatovat, že nálezem sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla uvedená vyhláška zrušena, a proto Ústavní soud musil tento akcesorický návrh odmítnout pro překážku rei iudicatae.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, zčásti jako návrh nepřípustný dle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 35 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. e) téhož předpisu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 30. července 2013

Jiří Nykodým, v. r. předseda senátu