II.ÚS 144/94

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Sp. zn. II ÚS 144/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelů O.O., zastoupeného advokátkou JUDr. Z.P., a H.O., zastoupeného advokátem JUDr. J.F., o ústavní stížnosti, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé se svým návrhem, označeným jako ústavní stížnost s odkazem na § 75 odst. 2 domáhali zrušení právní úpravy, obsažené v ustanovení § 9 odst. 2 a ustanovení § 25 odst. 3 zák. č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v podstatě s odůvodněním, že odmítají být daňovými poplatníky na základě takovýchto vadných, protiústavních právních předpisů.

Ústavní soud přezkoumal návrh na ústavní stížnost navrhovatelů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, neboť navrhovatelé ani netvrdí, jakožto zákonný předpoklad pro řízení o ústavní stížnosti, že by již došlo k zásahu orgánů veřejné moci ve smyslu § 72 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., který by znamenal porušení základního práva nebo svobody, když se v podstatě předem brání své dosud nesplněné daňové povinnosti zpochybněním platné právní úpravy. Takto viděno, nepřichází pojmově v úvahu ani postup dle § 75 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., který umožňuje projednání ústavní stížnosti, aniž by byly vyčerpány všechny procesní prostředky, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že k samotnému návrhu na zrušení právních předpisů nejsou navrhovatelé oprávněni. Z těchto důvodů byl návrh navrhovatelů dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 17. 10. 1994

JUDr. Iva Brožová soudkyně ÚS ČR