Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 1505/10

ze dne 2010-07-22
ECLI:CZ:US:2010:2.US.1505.10.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatelky R. B., advokátem nezastoupené, směřující proti blíže neupřesněnému rozhodnutí, takto: Návrh se odmítá.

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s podáním označeným jako "Ústavní stížnost". Uvedla v něm, že podává "ústavní stížnost z důvodu nedostatečné ochrany sociálně slabých ze strany Poslanecké sněmovny České republiky a vlády". Žije sama se dvěma malými dětmi a pobírá pouze invalidní důchod. Ačkoliv již splatila mnoho peněz na své půjčky i "přiměřené částky na důchody", nařídil na její majetek Okresní soud v Karlových Varech exekuci. Rostoucí úroky a částky požadované za exekuci považuje za diskriminační.

Podání neodpovídalo požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou na ústavní stížnost kladeny. Stěžovatelka především nepodala návrh prostřednictvím advokáta a Ústavnímu soudu nedoložila, že by ji v řízení advokát zastupoval, jak to bezpodmínečně vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Krom toho návrh vykazoval i další formální nedostatky; nebylo z něho patrné, které věci se přesně týká a co jím stěžovatelka sleduje, chybělo srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností i řádný stížnostní návrh. K podání sice byla připojena kopie usnesení Okresního soudu v Karlových Varech, ovšem nebylo zřejmé, zda má jít o rozhodnutí, proti němuž návrh směřuje.

Soudce zpravodaj proto stěžovatelku vyzval dopisem ze dne 9. června 2010 k odstranění uvedených nedostatků ve stanovené třicetidenní lhůtě. Zároveň ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Součástí výzvy byl též stručný přehled nezbytných náležitostí ústavní stížnosti, jakož i poučení o možnosti žádat o určení advokáta k poskytnutí právní služby Českou advokátní komoru, a to včetně kontaktu na ni.

Předmětnou výzvu, jak vyplývá z údajů na doručence, převzala stěžovatelka dne 10. června 2010, poslední den lhůty tak připadl na pondělí dne 12. července 2010 (§ 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 57 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu). Na výzvu v běhu lhůty nijak nereagovala a vytčené nedostatky neodstranila. Poskytnutá lhůta tak uplynula marně a bylo nutno postupovat ve smyslu shora zmíněného poučení. Soudce zpravodaj tedy s ohledem na uvedené návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. července 2010

Jiří Nykodým soudce zpravodaj