Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti obchodní společnosti Silver Refinery s. r. o., sídlem náměstí Republiky 202/28, Plzeň, zastoupené JUDr. Luďkem Lintnerem, advokátem, sídlem Sedláčkova 212/11, Plzeň, proti postupu Krajského soudu v Plzni v řízení vedeném pod sp. zn. KSPL 56 INS 9331/2024, spočívajícím v nepřihlédnutí k žalobě stěžovatelky zaslané dne 12. března 2025, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a Ing. Vladimíra Nechutného, insolvenčního správce obchodní společnosti Spojené rodinné farmy s. r. o., sídlem Pražská 37, Plzeň, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy brojí proti v záhlaví vymezenému postupu soudu pro tvrzené porušení svého práva na soudní ochranu.
2. Z ústavní stížnosti a doručených příloh se podává, že stěžovatelka jako insolvenční věřitelka v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni podala dne 12. 3. 2025 žalobu na určení popřených nevykonatelných pohledávek, a to elektronicky z e-mailové schránky jejího právního zástupce s elektronickým podpisem. Krajský soud stěžovatelku přípisem ze dne 28. 3. 2025 informoval, že k uvedenému podání nepřihlížel, neboť neobsahovalo náležitosti podle § 42 občanského soudního řádu a nebylo ani ve lhůtě podle § 42 odst. 3 téhož zákona řádně doplněno. Stěžovatelka dne 31. 3. 2025 datovou schránkou svého právního zástupce zaslala krajskému soudu žalobu znovu.
3. Stěžovatelka brojí proti nepřihlédnutí k její žalobě zaslané dne 12. 3. 2025 s tím, že na "technickou vadu" spočívající v chybějícím elektronickém podpisu ji měl krajský soud upozornit dříve. Lhůta k podání žaloby mezitím uplynula. Opačný postup představuje nepřiměřenou procesní přísnost, o čemž svědčí nálezová judikatura Ústavního soudu k povinnosti soudů za obdobných situací účastníky na vady podání upozornit. Po stěžovatelce nelze spravedlivě požadovat, aby do 3 dnů doplnila podání, u kterého měla oprávněně za to, že je opatřeno platným elektronickým podpisem. Stěžovatelka rovněž upozorňuje, že o znovu podané žalobě nebylo dosud rozhodnuto; buď ji krajský soud odmítne pro opožděnost podle § 160 odst. 4 insolvenčního zákona, nebo podání přijme jako doplnění dříve a včas podané žaloby.
4. Před projednáním a rozhodnutím ve věci samé musí Ústavní soud prověřit procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost stěžovatelky je návrhem nepřípustným. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle § 72 odst. 3 téhož zákona se takovým prostředkem rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
5. Uvedené vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti. Věc musí být pro orgány veřejné moci definitivně uzavřena. Až tehdy může Ústavní soud "vstoupit do hry" a případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod [body 23 až 25 stanoviska pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (č. 57/2023 Sb.)]. Je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu. Podle čl. 4 Ústavy je úkolem všech orgánů veřejné moci, zejména pak obecných soudů. Ústavní stížnost tedy představuje institucionální mechanismus nastupující teprve v případě selhání všech ostatních procesních nástrojů k ochraně práv.
6. V nynější věci je ústavní stížnost předčasná, protože stěžovatelka má nadále možnost uplatňovat svá práva v řízení o žalobě doručené dne 31. 3. 2025 a v případných navazujících řízeních (řízení o odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby). Stěžovatelka může předmětem těchto řízení učinit rovněž svoje námitky o řádném doručení svého původně zaslaného podání. To také učinila a krajský soud žalobu jako opožděnou již odmítl usnesením ze dne 5. 6. 2025 č. j. KSPL 56 ICm 1314/2025-8 (KSPL 56 INS 931/2024), přičemž se v něm také zabýval řádným doručením podání ze dne 12. 3. 2025. Proti tomuto usnesení lze dále podat odvolání a případně také eventuální novou ústavní stížnost, nebude-li stěžovatelka spokojena s výsledkem dalšího řízení.
7. Protože se tedy nyní uplatňovanými námitkami může zabývat jiný orgán veřejné moci a ochrana práv stěžovatelky je zachována po vyčerpání všech procesních prostředků případným novým podáním ústavní stížnosti, není zde Ústavní soud do probíhající věci podle zásady subsidiarity oprávněn zasahovat. Rovněž neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka ostatně žádné takové okolnosti ani netvrdí, a proto Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 téhož zákona ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. června 2025
Pavel Šámal v. r. soudce zpravodaj