Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu ústavní stížnosti A. K., a R. O., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2003, č. j. 11 To 88/03-119, t a k t o :
Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í
Dne 15. března 2004 byl podán k poštovní přepravě a adresován Ústavnímu soudu návrh A. K. a R. O., jímž se domáhají zrušení shora citovaného usnesení vrchního soudu. Tímto usnesením byly podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zamítnuty jejich stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 8. 2003, sp. zn. 1 Nt 151/2002, kterým byly zamítnuty jejich návrhy na obnovu řízení.
Ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. 3. 2004 (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud si u Krajského soudu v Českých Budějovicích ověřil, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2003, č. j. 11 To 88/03-119, bylo oběma stěžovatelům doručeno dne 12. prosince 2003 (jak ostatně stěžovatel A. K. i sám v ústavní stížnosti uvádí), což je první den zmíněné šedesátidenní lhůty.
Jelikož ústavní stížnost byla podána dne 15. března 2004, tedy po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona, Ústavní soud podle § 43 odst. 1, písm. b) zákona, mimo ústní jednání návrh odmítl, aniž by stěžovatele vyzval k odstranění jeho vad.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. března 2004