Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Neuschla, bez právního zastoupení, proti postupu Okresního soudu Brno-venkov, za účasti Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníka řízení, a Okresního státního zastupitelství Brno-venkov, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 10. 6. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami. Nebyl sepsán advokátem, nebyla k němu přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a chybí v něm jakákoliv ústavněprávní argumentace k údajnému porušení stěžovatelových základních práv a svobod.
4. Ústavní soud proto výzvou ze dne 13. 6. 2024 stěžovatele poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti. Byl upozorněn, že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a doložena plnou mocí, ve které je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž byl informován, že advokáta mu za určitých podmínek může určit Česká advokátní komora. Byl poučen také o podmínkách vyplývajících z § 34 odst. 1, § 72 odst. 3, § 72 odst. 6 a § 75 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad podání, k čemuž mu byla stanovena lhůta třiceti dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále Ústavní soud stěžovatele poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
5. Podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
6. Z doručenky je patrné, že stěžovatel při doručování dané výzvy nebyl zastižen, proto byla písemnost dne 17. 6. 2024 uložena na poště a připravena k vyzvednutí, přičemž stěžovateli byla zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. Desátý den od toho dne, tj. dne 27. 6. 2024, se považuje za den doručení. Protože si stěžovatel zásilku v úložní době nevyzvedl a nebylo možné po uplynutí deseti dnů vložit ji do schránky, neboť stěžovatel domovní schránku nemá, byla zásilka vrácena Ústavnímu soudu a bylo o tom učiněno sdělení vyvěšené na úřední desce Ústavního soudu (vyvěšeno dne 22. 8. 2024, sňato dne 23. 9. 2024).
7. Ze shora uvedených skutečností plyne, že lhůta k odstranění vad stěžovateli uplynula dne 29. 7. 2024. Přestože byl stěžovatel poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranil. Neučinil tak ani do dnešního dne a o prodloužení lhůty k odstranění vad také nepožádal.
8. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. října 2024
Pavel Šámal v. r. soudce zpravodaj