Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Z. N., zastoupené Ing. Mgr. Jiřím Musilem, advokátem, sídlem Zakšínská 615/17, Praha 9, proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 3/2023 ze dne 27. listopadu 2024 a usnesení Policie České republiky č. j. KRPA-206544-438/TČ-2016-001193-1-PA ze dne 12. ledna 2021, takto: Návrh se odmítá.
1. Navrhovatelka ve svém podání popisuje okolnosti trestního stíhání, které Police České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha I, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality ("policejní orgán"), nejprve odložila usnesením ze dne 15. ledna 2020 č. j. KRPA-206544-383/TČ-2016-001193-1-PA, aby v důsledku nátlaku státního zástupce trestní stíhání navrhovatelky zahájila shora napadeným usnesením. Navrhovatelka poukazuje na nezpůsobilost státního zástupce vykonávat funkci, jeho opomíjenou podjatost, namítá vady při doručení usnesení o zahájení trestního stíhání (padělání podpisu doručenky) a nesprávnost postupu obecných soudů v dané věci. Podle znaleckých posudků byla majitelkou společnosti, kterou měla poškodit svým jednáním, a proto považuje za nesprávný závěr Městského soudu v Praze, který ji napadeným nepravomocným rozsudkem uznal vinnou a uložil jí nepodmíněný trest odnětí svobody.
2. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, byla porušena její základní práva nebo svobody. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž všech orgánů veřejné moci; proto Ústavní soud zasáhne teprve u věcí pravomocně skončených, kdy protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (procesními prostředky vyplývajícími z příslušných právních norem).
3. Na základě uvedeného považuje Ústavní soud ústavní stížnost směřující proti neskončenému řízení orgánů veřejné moci (včetně soudů) za nepřípustnou, neboť případná protiústavnost může být napravena obvyklým a zákonem předvídaným způsobem v rámci neukončeného řízení za využití příslušných opravných prostředků.
4. Jak je z výše uvedeného patrné, v současné době není napadený rozsudek Městského soudu v Praze pravomocný. Vrchní soud v Praze ve věci zahájil dne 5. června 2025 řízení o odvolání vedené pod sp. zn. 3 To 37/2025, v němž může navrhovatelka uplatnit své námitky. Projednáním věci v současné fázi řízení před obecnými soudy by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do jejich pravomoci.
5. Podpis na doručence usnesení o zahájení trestního stíhání byl předmětem znaleckého zkoumání již v roce 2023. Navrhovatelce nic nebránilo napadnout usnesení policejního orgánu trestním řádem předvídaným způsobem. Neučinila-li tak, nelze se nyní domáhat zásahu Ústavního soudu.
6. Z výše uvedeného pak plyne, že navrhovatelka nevyčerpala všechny procení prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje, předložený návrh je nepřípustný a soudce zpravodaj jej podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. června 2025
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj